Češi nejsou horké hlavy, říká Petr Jákl

23 května 2019

Film Industry

Češi nejsou horké hlavy, říká Petr Jákl

Film Industry

Češi nejsou horké hlavy, říká Petr Jákl

n

Nejdražší film české kinematografie Jan Žižka (Medieval) má ambice vzdát poctu národnímu hrdinovi z 15. století a oslavit krásy české krajiny. Snímek s rozpočtem blížícím se půl miliardě korun vzniká v česko-americké koprodukci. Scenárista, režisér a producent Petr Jákl se inspiroval historickými velkofilmy jako Statečné srdce nebo Poslední samuraj.

Text: Vojtěch Rynda
Foto: Stanislav Honzík

Medieval zpracovává příběh českého vojevůdce Jana Žižky (cca 1360–1424), který vedl vojenské křídlo stoupenců náboženského myslitele a reformátora katolické církve Jana Husa, takzvaných husitů. Žižka je považován za velmi důležitou osobnost českých dějin a české státnosti, o čemž svědčí i jeho socha na pražském kopci Vítkov, jedna z největších jezdeckých skulptur na světě. Film nesoucí v originále jeho jméno sází na široce rozšířené povědomí o Žižkovi mezi Čechy a zároveň chce na jeho dramatické životní osudy nalákat i zahraniční publikum.

První klapka Jana Žižky padla po osmi letech příprav 17. září, poslední den natáčení proběhl 8. prosince ve sportovním bazénu v Nymburku, kde vznikaly podvodní scény rvačky několika hlavních postav. „Padesát šest dní natáčení je nekonečná doba,“ ohlíží se za uplynulými měsíci Petr Jákl. „Hned první den jsme měli na place tři sta lidí a i potom se natáčela spousta akčních a hromadných scén.“

Jákl podobný typ práce zná z účasti na zahraničních produkcích, z filmů xXx, Vetřelec vs. Predátor nebo Česká spojka či historický seriál Borgia, kterých se účastnil coby herec a kaskadér. „Vůbec jsem si to ale nedovedl představit z pozice režiséra a producenta,“ říká. „To pro mě bylo něco úplně jiného a samozřejmě s tím přišla řada komplikací.“

Ty se podle Jákla řešily za pochodu. „Vždycky se musela najít cesta, jak scénu natočit, i když to mnohdy vypadalo, že to nepůjde. S rozpočtem sto milionů dolarů si režisér samozřejmě může nechat předělat celou dekoraci, protože mu v záběru nefunguje. Takovým rozpočtem ale nedisponujeme, a tak pro nás byla nesmírně důležitá schopnost přizpůsobovat se. Když nám něco nefungovalo, museli jsme najít jiný úhel kamery nebo s herci nacvičit jinou akci.“

Rozpočet 272 milionů korun, udávaný v žádosti o podporu od Státního fondu kinematografie, činí z Jana Žižky nejdražší film v historii české kinematografie. Snímek tak překonal dosavadního rekordmana, Tmavomodrý svět režiséra Jana Svěráka. Podle Jákla je však i tato suma dávno minulostí: „Rozpočet už teď překročil čtyři sta milionů korun a je otázka, kam až se vyhoupne v souvislosti s postprodukcí. Myslím, že ve finále to bude až půl miliardy. Původní představu kolem 270 milionů jsme museli zásadně navýšit například kvůli účasti zahraničních hereckých hvězd.“

Účast známých herců Jákl považuje za klíčový faktor. „Když v projektu o takovém rozpočtu nefigurují mezinárodní hvězdy, je návratnost investovaných peněz velmi komplikovaná nebo spíš nereálná,“ říká. „Herecké hvězdy si projekty pečlivě vybírají, protože nabídek mají opravdu hodně, nechtějí si zkazit jméno nebo už nemají vůbec zapotřebí natáčet.“ Poslední faktor Jákl připisuje siru Michaelu Caineovi, držiteli dvou Oscarů a asi nejznámějšímu jménu z obsazení Jana Žižky, který ztvární lorda Boreše. „Bylo pro mě obrovské překvapení, když jsme pana Cainea zkusili oslovit a on se ozval zpátky s tím, že se mu scénář velmi líbí a že roli bere,“ vzpomíná Jákl.

Roli vojevůdce Žižky ztvární americký herec Ben Foster (Beze stop, Inferno, 3:10 Vlak do Yumy). „Ben si vybírá snímky, které vyloženě chce dělat,“ říká o něm režisér. „Pro lidi jako on už to není tolik o penězích, i když samozřejmě zůstávají důležitou veličinou.“ Hlavní ženskou roli získala australská herečka a zpěvačka Sophie Lowe, Žižkova bratra Jaroslava hraje Angličan William Moseley známý z Letopisů Narnie, které se rovněž natáčely v České republice. Zápornou postavu Toraka ztělesní Dán Roland Møller. Důležitou figuru Rožmberka hraje známý německý herec Til Schweiger (Atomic Blonde: Bez lítosti, Hanebný pancharti, Král Artuš). Z českých herců v Jan Žižkovi účinkují například Karel Roden v roli krále Václava IV., Ondřej Vetchý, Jan Budař, Marek Vašut a další.

Jan Žižka se natáčel na hradech Orlík, Křivoklát, Zvíkov, Kokořín či Točník a v jejich okolí, v lomu Amerika, u Dolského mlýna v Českém Švýcarsku, kde vznikala i řada pohádek v čele s Pyšnou princeznou, na pražském Karlově mostě a na dalších ikonických místech České republiky. Klíčové byly i přírodní lokace jako lesy a jeskyně. „Aby ten film vypadal, jak si představuji, vysoký rozpočet mít prostě musí,“ vysvětluje Jákl. „I díky němu budeme moct ukázat krásná prostředí České republiky. Když si pak diváci uvědomí, jak je naše krajina nádherná, budu šťastný,“ říká tvůrce o obrazové složce snímku, na které pracuje s dánským kameramanem Jesperem Tøffnerem.

Jákl svůj film opírá i o národní povahu a hrdost: „Jeden ze zásadních důvodů, proč točím o Žižkovi, je fakt, že jsem opravdu hrdý na to, že jsem Čech. Myslím si, že Češi mají dobrou náturu v tom, že se umějí dohodnout, ale když je potřeba bojovat, dokážou i to. Nejsme horké hlavy, jdeme cestou kompromisů. A poté, co jsem procestoval opravdu celý svět, mi tahle povaha vyhovuje nejvíc. My Češi bychom měli být víc hrdí na to, kým jsme.“ Mezi další důvody, proč se pustil do Jana Žižky, Jákl zmiňuje svůj obdiv k historickým národoveckým eposům jako Statečné srdce nebo Poslední samuraj. „Tyhle filmy miluju a natočit něco podobného, byť s nižším rozpočtem, je pro mě splněný sen,“ říká.

Hlavním odborným poradcem Jana Žižky je historik Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. Na práci v jednotlivých odděleních výpravy, kostýmů nebo zbraní pak dohlíželi další dílčí experti. „Snažili jsme se samozřejmě co nejvíc držet dobové reality. Ale ta někdy není tak hezká a musí se pro účely filmu malinko upravit,“ popisuje Jákl hledání rovnováhy mezi historickou věrohodností a stylizací. „Výtvarná fikce je v takovémhle velkofilmu prostě potřeba. Myslím, že žánrově podobné snímky s dobovou autenticitou pracují podobně, takže nejsme výjimkou. Neděláme dokument, proto se historické podstaty věci držíme jen natolik, aby to nestálo v cestě podívané.“

Jan Žižka vzniká za podpory Státního fondu kinematografie, Nadačního fondu Praha ve filmu / Prague Film Fund, programu Creative Europe MEDIA, Crestylu a dalších institucí. Drtivou většinu rozpočtu představují soukromé investice Jákla a jeho zahraničních partnerů v čele s britským producentem Cassianem Elwesem, podepsaným například pod oscarovým snímkem Klub poslední naděje, životopisným filmem Komorník nebo historickým dramatem Mudbound. K navýšení rozpočtu z 272 milionů došlo podle Jákla pouhý měsíc před začátkem natáčení. Podařilo se ho uskutečnit mimo jiné díky prodeji vznikajícího snímku do zahraničí. „O Medieval je na filmových trzích velký zájem. Do řady teritorií se ho podařilo prodat jen na základě fotografií, což je velmi příjemné,“ říká producent.

Výrazné zahraniční ambice měl Jákl už se svým druhým režijním a producentským počinem Ghoul (2015): horor inspirovaný hladomorem na Ukrajině ve 30. letech minulého století a postavou sériového vraha Andreje Čikatila vznikl se zahraničním obsazením v anglickém znění. Jáklovým debutem byl thriller Kajínek (2010), který rekapituloval osudy jednoho z nejznámějších českých zločinců, odsouzeného na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu a další pokus o vraždu.

Scénář Jana Žižky Jákl napsal na základě předchozího scénáře Marka Dobeše a Michala Petruše a námětu svého otce Petra Jákla st., který je vedle Martina J. Baraba a Kevina Bernhardta také jedním z výkonných producentů snímku. Film by po náročných postprodukčních pracích měl přijít do kin v průběhu roku 2020.

Czech Film Center

Národní 28, 110 00 Praha 1
Česká republika

Email: info@filmcenter.cz

Kontaktujte nás