Letošní ročník Mezinárodního filmového festivalu v Rotterdamu, který se koná od 25. ledna do 4. února, nabízí hutnou a lahodnou porci české kinematografie. V programu festivalu, který se tradičně zaměřuje na začínající autory a inovativní díla světové kinematografie a dává prostor rozmanitým filmovým výrazům, bude v rotterdamské Tiger Competition soutěžit i iránsko-německo-česká koprodukce Me, Maryam, the Children and 26 Others debutujícího režiséra Faršada Hášemího. 

Kaveh Farnam z české produkční společnosti Europe Media Nest, která film produkovala, považuje za důležitý faktor filmové spolupráce mezi iránskými a českými filmaři historickou zkušenost života v autoritářských režimech, společnou oběma zemím. Farnamova produkční společnost již v minulosti podpořila několik nezávislých íránských filmů, včetně česko-íránsko-německé koprodukce Nekonečná hranice Abbase Aminiho, která si z loňského MFF Rotterdam odnesla cenu Big Screen Award.

Film Me, Maryam, the Children and 26 Others vzbudil pozornost již na Marché du Film 2023, kde ho představila Asociace íránských nezávislých filmařů. Tvůrci totiž tento film dokázali natočit přímo v Íránu, aniž by dodržovali tamní cenzurní předpisy a právo šaría, včetně pravidla povinného hidžábu pro herečky. 

Film je příběhem třicetileté Mahboube, jejíž osamělý život naruší, když do svého domu vpustí filmový štáb. Toto vniknutí vede k hlubokému osobnímu zúčtování, které ji konfrontuje s nevyřešenými aspekty vlastní minulosti a svou vlastní rolí v íránské společnosti.

Hashemího film vznikl v Íránu v době vzmáhajícího se hnutí „Žena, život, svoboda“, jež vzniklo v reakci na smrt 22leté Mahsy Amíniové, která byla zatčena za nošení „nevhodného“ hidžábu. Film se zabývá složitostí Mahboubeiny existence, ale zároveň se zamýšlí také nad podstatou filmové tvorby a její schopností autenticky zobrazit složitost každodenního života. Tento celovečerní režijní debut je kombinací osobního příběhu a širšího společenského kontextu, která je charakteristickým znakem současné íránské kinematografie.

Energií nabitá báseň

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění (FAMU) v Praze se etablovala jako inkubátor českých krátkých filmů, které se prosazují na světové filmové scéně. Jen v roce 2023 přispěla FAMU k mezinárodnímu uvedení 111 filmů na 290 festivalech v 64 zemích. Českému filmu se však dosud nepoštěstilo zúčastnit se soutěže krátkých filmů Tiger Short Competition v Rotterdamu, která upozorňuje na mladé a inovativní tvůrce. Tuto mezeru až letos vyplnila mladá talentovaná filmařka Marie-Magdalena Kochová se svým experimentálním krátkým filmem 3 MWh.

Kochová se ve své filmové básni zabývá vztahem člověka a energie uprostřed světa čelícího nejrůznějším krizím. Příběh odhaluje dilema jednoho zaměstnance jaderné elektrárny, který vědomě omezil vlastní spotřebu elektřiny. Jak se blíží k hranici své osobní kvóty, je postaven před zásadní rozhodnutí, jak zbývající energii využít.

Kochová se narodila v roce 1994 a její dospívání ovlivnil pohled na svět, který předpokládal neomezený růst. Tento postoj je v příkrém rozporu se současnou realitou a je ústředním tématem filmu 3 MWh, jenž se vyjadřuje k energetické udržitelnosti, konceptu nerůstu a problémům, které přináší antropocentrický pohled na svět.

Režisérka použila analogový 16mm materiál poškozený digitálními elektrickými výboji, generovanými z hlasového záznamu protagonisty, čímž akcentuje interakci mezi člověkem a materiálním světem. Film 3 MWh, za nímž stojí česká produkční společnost Helium Film, zkoumá globální výzvyprostřednictvím intimního osobního příběhu.

Kulturní křižovatky

V sekci Limelight, jež přináší divácky oblíbené a mezinárodně uznávané filmy, bude letos uveden i film Agnieszky Holland Hranice. Černobílé drama, odehrávající se na pozadí geopolitického konfliktu na polsko-běloruské hranici v roce 2021, sklidilo uznání kritiky a získalo Zvláštní cenu poroty na 80. ročníku filmového festivalu v Benátkách a nominace na ceny na MFF Toronto i na Evropských filmových cenách. Navzdory odporu polské nacionalistické vlády a kontroverzím, s nimiž se film potýkal, zaznamenal u diváků v polských kinech výrazný úspěch. Ke zdůraznění složité situace migrantů režisérka ve svém filmu využívá dokumentární postupy, prosazuje myšlenku empatie a zpochybňuje xenofobní názory. Film Hranice je tak na jedné straně humanistickým zkoumáním, zároveň však zvěčňuje zásadní historický okamžik. Českým koproducentem filmu je Šárka Cimbalová z Marlene Film Production.

Film Paterny, který se dočká uvedení v rámci sekce Art Directions, je experimentálním počinem režiséra Jana Kulky. Snímek, vynikající jedinečným procesem tvorby obrazů přímo na 60mm film pomocí speciálního tiskového stroje, zkoumá filmový potenciál pravidelných vzorů a geometrických struktur v různých projekčních podmínkách. Film vzniklý v produkci Dagmar Sedláčkové ze společnosti MasterFilm a podpořený Státním fondem kinematografie, odhaluje základní principy světelné obraznosti a ukazuje, jak se z chaotického blikání vyvíjejí stabilní formy, protínají se, modulují a transformují, než se rozplynou.

V rámci festivalové sekce Cinema Regained, věnované filmovému dědictví, se představí restaurovaná verze režijního debutu legendy československé nové vlny Ester Krumbachové Vražda Ing. Čerta z roku 1970. Krumbachová, známá svou spoluprací s Věrou Chytilovou a podílem na klasických filmech 60. let jako Sedmikrásky nebo Valerie a týden divů, v něm přináší genderovou satiru reflektující dobový feminismus s výrazně kritickým pohledem na obě pohlaví. Příběh sleduje inteligentní, osamělostí stiženou ženu středního věku, která obnoví vztah se svou dávnou láskou a zjistí, že dotyčný je ve skutečnosti čert. 

V sekci určené dětem a rodinným filmům se představí česká animace v trojici krátkých filmů: Pouštět draka Martina Smatany, pojednávající o ztrátě a smutku, 2D animace Filipa Diviaka Jmenuji se Edgar a mám krávu o kamarádství a 2D animace Alexandry Májové Pračka, bezeslovný příběh o vztahu mezi pračkou a jejím majitelem.