Válka a pomsta vkročily do malé vesnice v pohraničí

18 září 2019

Film Industry

Válka a pomsta vkročily do malé vesnice v pohraničí

Bohdan Sláma dokončuje historické drama Krajina ve stínu

Film Industry

Válka a pomsta vkročily do malé vesnice v pohraničí

Bohdan Sláma dokončuje historické drama Krajina ve stínu

m

Nový film předního českého režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu bude vyprávět příběh lidí v česko-německé pohraniční vesnici pod tlakem převratných a krutých dějinných událostí 20. století.

Pavel Sladký pro magazín CZECH FILM / Fall 2019

Právě dokončovaná Krajina ve stínu, natočená podle původního scénáře Ivana Arsenjeva, se odehrává na Vitorazsku, v jihočeském sudetském regionu na hranicích s Rakouskem. Děj filmu je zasazený do 30. až 50. let 20. století, tedy do doby nástupu nacismu, okupace Československa hitlerovským Německem, poválečného odsunu německého obyvatelstva z obnovené republiky a začátku komunistické totality. Bohdan Sláma je režisér mezinárodně známý a oceňovaný například díky dramatům ze současnosti jako Divoké včely (oceněný na MFF v Rotterdamu hlavní cenou), Štěstí (Zlatá mušle na festivalu v San Sebastianu) Venkovský učitel (Venice Days, MFF Benátky) anebo Bába z ledu (cena za scénář na festivalu Tribeca).

V souvislosti se svým prvním historickým snímkem Krajina ve stínu, mluví o námětu, od kterého se nemohl odtrhnout. „O osudech německého, českého a židovského obyvatelstva po nástupu nacismu a později komunismu jsem samozřejmě věděl. Ale příběh konkrétní obce a jejích obyvatel, kteří kdysi měli nicotné sousedské konflikty, ale postupně sáhli k bezpráví, pomstě i vraždění, které mělo genocidní povahu, mnou otřásl. V Krajině ve stínu vyprávíme konkrétní příběh o ztrátě zdravého rozumu a rozmachu ideologie na úkor racionality,“ shrnuje hlavní téma snímku.

Bude to silný film. To můžeme slíbit

Režisér Sláma říká, že zdravý rozum si v jeho filmu zachovávají především ženské postavy. „Ženy jsou sice hlavními oběťmi válečného šílenství, ale přesto – nebo právě proto – ztělesňují etiku a lidství. Krajina ve stínu je tedy oslavou rozumu žen a ženské sounáležitosti.“ Třetím silným motivem filmu je spolu se se ženským osudem a ztrátou racionality a morálky podle Slámy „vzestup lůzy“, který zákonitě přichází s dějinnými převraty a touhou po pomstě: „Poválečná odveta na Němcích a nástup režimu, který okamžitě vynesl do popředí právě lidi s touhou po pomstě a majetku, pro mě při realizaci filmu silně vystoupily jako další klíčový motiv.“

Krajina ve stínu tedy zkoumá chování obyčejného člověka v těžkých, historicky převratných situacích, ve kterých okamžité zájmy, vlastní ohrožení anebo možnost prospěchu u můžou u mnoha lidí snadno převážit nad vědomím dlouhodobých hodnotových hledisek. Lidská integrita je založená na vědomí nadčasových morálních hodnot a nesouvisí s inteligencí, spíše s moudrostí, vysvětluje režisér postoj, který zaujímá i ve svém filmovém vyprávění.

„Období po skončení války, tedy od roku 1945 až po 50. léta je v českém filmu málo zpracované,“ dodává k námětu Krajiny ve stínu producent Jindřich Motýl ze společnosti Luminarfilm. „Nevzniklo mnoho snímků, a to ani dokumentárních o této době. Přitom je to doba velmi dramatická, díky divokým odsunům Němců z našeho území. Dodnes jsme se s tím v Česku nevyrovnali. Film však není zaměřen na výklad historie a už vůbec nejde do politiky. Je o obyčejných lidech, kteří chtějí žít. A o tom, co se stane, když do jejich životů vstoupí velké historické události,“ pokračuje Motýl. „ Scénář Ivana Arsenjeva je velmi silný právě v autentičnosti a hloubce vyprávění příběhu obyčejných lidí z vesničky Schwarzwald. Příběh ukazuje, jak funguje zlo mezi lidmi a co se děje, když se mu nebrání. A co je to pokora, naděje. Krajina ve stínu bude velmi silný film, co se týká filmového zážitku. To můžeme slíbit.“

Černá vdova a muž odlidštěný pomstou

Hlavní postavou Krajiny ve stínu je Marie (hraje ji Magdaléna Borová), Češka, která si před druhou světovou válkou vzala za muže Němce. Poválečná česká msta se tedy týká i jí. Po svém návratu do vsi je podle slov režiséra „černou vdovou“, která Čechům připomíná vlastní hříchy, a proto je vyhnána podruhé. Proti ní stojí Čech Josef Pachl (ztvárnil ho slovenský herec maďarského původu Csongor Kassai), který měl za manželku Židovku, zažil její odchod do koncentračního tábora a sám byl Němci během války zatčen za ilegální činnost. Po válce je jeho chování ovládané touhou po pomstě.

Hlavní postavy obklopuje celá řada vesničanů, kteří se odlišným způsobem vyrovnávají s historickými a národnostními dilematy. „Film je portrétem jedné komunity. A tomu odpovídá i obrazová koncepce. Scény filmu jsou nasnímané v jednom záběru s důrazem na maximální kinematografický efekt a šířku obrazového pole, který celé komunitě dává vyniknout,“ říká Sláma. Film obsahuje řadu komplikovaných dlouhých záběrů a je natočený na filmovou surovinu a černobíle.

Černobílá stylizace slovy Bohdana Slámy odpovídá zjevování vnitřní podstaty situací, je adekvátním formálním prostředkem a zároveň v sobě obsahuje řadu referencí. „Černobílý obraz jde k podstatě scény, dává vyniknout výrazům obličejů a ve škále mezi černou a bílou také navazujeme na to, o čem film vypráví – o mnoha tónech šedé mezi černou a bílou, tedy o tom, co vše je mezi jednoznačným dobrem a zlem.“ Na filmovou surovinu Sláma natáčel poprvé po mnoha letech od svých studií na FAMU, kde nyní ostatně vede katedru hrané režie a mluví o tom jako o krásném dobrodružství.

Producent Motýl je přesvědčený o tom, že černobílá stylizace sice může filmu ubrat diváky, ale že přidá na intenzitě zážitku. „Točili jsme na nezvukovou kameru a na celuloid. Právě díky tomu bude černobílá podána ve špičkové kvalitě, která je pro digitální technologie nedosažitelná. S nápadem na černobílou přišel Bohdan Sláma a my teď víme, že to bylo velmi správné rozhodnutí. Už po pár minutách filmu se propadnete do té doby. A o to jde!“

První klapka Krajiny ve stínu padla v únoru roku 2019. Natáčení začalo v severních Čechách v Českém ráji, a pak se přesunulo do východočeské obce Bořice. „Dlouho jsme hledali správnou lokaci a našli jsme ji paradoxně v místě, kde bydlí sám režisér,“ říkají producenti. „Byla to náhoda,“ dodává k tomu Bohdan Sláma, s tím, že v době, kdy volba padla na vesnici, ve které žije, ještě nebyl součástí projektu. „Chtěl jsem, aby natáčení hlavně nenarušilo sousedské vztahy, a zároveň jsme řadu místních lidí do filmu zapojili v menších rolích,“ ohlíží se za natáčením na domácí půdě.

Univerzální portrét komunity

„Od začátku jsem s Krajinou ve stínu nemyslel jen na české publikum,“ říká Bohdan Sláma. „To by pro mě ostatně byla známka, že to není dobrý námět na film, kdyby působil jen lokálně. Příběh musí diváka oslovit kdekoli na světě. Krajina ve stínu je příběh malé komunity podléhající obrovským změnám – univerzální příběh o lidské bytosti, ne prostředek toho, abychom si my Češi léčili vlastní historii nebo traumata z ní.“ Producent Jindřich Motýl z Luminarfilmu to potvrzuje. „Z hlediska událostí, které ve filmu sledujeme, se zaměřujeme na domácí (české a slovenské) publikum a blízké sousedy Německo a Rakousko. Ale příběh je univerzální a jsme si jistí, že filmu bude rozumět každý na této planetě,“ dodává.

Rozpočet filmu je 38 milionů českých korun, podílí se na něm Česká televize jako koproducent, dále český Státní fond kinematografie a prostřednictvím slovenského koproducenta Filmpark také slovenský Audiovizuálny fond. Finální podobu by měl film dostat na podzim letošního roku a první diváci ho uvidí v roce 2020.

Czech Film Center

Národní 28, 110 00 Praha 1
Česká republika

Email: info@filmcenter.cz

Kontaktujte nás