Bilance: Český film v roce 2020

20 ledna 2021

Film Industry

Bilance: Český film v roce 2020

Film Industry

Bilance: Český film v roce 2020

b

Přinášíme obsáhlé ohlédnutí za rokem 2020 v českém filmu. Vybrali jsme to podstatné, co se událo v českém filmovém průmyslu, shrnujeme, jak se vedlo českým filmům a rozpracovaným projektům na zahraničních i domácích festivalech, trzích a klíčových industry akcích.

Celosvětová pandemie COVID-19 český filmový průmysl v roce 2020 bezesporu tvrdě zasáhla. O to více ale stojí za to bilancovat a připomenout si významné události v českém filmu předchozích dvanácti měsíců. Navzdory složité situaci, přinesly hodně pozitivního v oblasti produkce, distribuce i účasti českých filmů všech žánrů na zahraničních filmových festivalech.

Bohužel došlo i k smutným událostem. Čtyři výrazné postavy českého filmu nás v loňském roce opustily. Jedním z nich byl filmař a pedagog FAMU Karel Vachek, který výrazně ovlivnil několik generací českých dokumentaristů a zapsal se do povědomí jako autor souboru rozsáhlých dokumentárních opusů. Už v lednu zemřel ve věku 86 let jeden z významných režisérů československé nové vlny a autor legendárního filmu Intimní osvětlení Ivan Passer a v září ho následoval ve věku 82 let oscarový režisér Jiří Menzel, kterému zkomplikovala zdravotní stav nemoc COVID-19. Již ve svých 54 letech nás opustil také producent a filmař s francouzskými kořeny Artemio Benki, jehož film Sólo v posledních dvou letech úspěšně brázdil světové festivaly. Všichni nám zanechali odkaz, na který mohou čeští filmaři navazovat.

České filmy v kinech

V roce 2020 vzniklo 29 hraných filmů a 19 z nich se i přes jarní a podzimní uzavření kinosálů podařilo dostat do české kinodistribuce. A možná také díky absenci nových hollywoodských filmů se několika filmům podařilo nalákat do kin téměř tolik diváků jako v „normálních“ letech.

Nejúspěšnějším počinem mezi hranými filmy byla s více než 312 000 diváků romantická komedie Příliš osobní známost režisérky Marty Frencové, následovaná s 297 000 diváků těsně pokračováním oblíbené komedie z prostřední jihomoravských vinic a vinařů 3Bobule v režii Martina Koppa. Historické drama Šarlatán režisérky Agnieszky Holland o léčiteli Janu Mikoláškovi s Ivanem Trojanem v hlavní roli si v kinech nenechalo ujít více než 250 tisíc diváků a velmi dobrých výsledků dosáhlo také životopisné drama o prvním českém prezidentovi Havel režiséra Slávka Horáka s více než 150 tisíci diváků.

Do distribuce zamířilo v uplynulém roce 17 českých celovečerních dokumentárních filmů, z celkového počtu 34 vyrobených. Absolutním rekordmanem se stal film V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory Chalupové, na jehož tři různé verze (kromě původní verze také V síti: Za školou a V síti 18+) přišlo do kin téměř 560 000 diváků, což z něj učinilo nejúspěšnější dokument v české historii.

Daleko za zmíněným fenoménem V síti, ale přesto s velmi úspěšnými čísly, se umístil hudební portrét Meky režiséra Šimona Šafránka, který atakoval hranici 29 000 diváků. Dařilo se také novému filmu o dramatické a úspěšné horolezecké expedici K2: Vlastní cestou režisérky Jany Počtové, který do kin přitáhl okolo 13 000 návštěvníků.

Během krátkého letního uvolnění opatření se sice nepodařilo dostat do české distribuce žádný celovečerní animovaný film, ale na libereckém Anifilmu, který se jako jeden z mála festivalů loňského roku konal v kinech a s diváky, proběhla světová premiéra nového dobrodružného loutkového filmu režiséra Jana Baleje Barevný sen. V českých kinech se objevilo také pásmo vybraných epizod seriálu Mlsné medvědí příběhy tvůrčí dvojice Alexandra Májová a Kateřina Karhánková o kulinářských dobrodružstvích nerozlučných chlupatých kamarádů Mišky a Nedvěda, určené nejmenším divákům.

Některé filmy získaly kromě domácí i zahraniční distribuci – již zmíněný film Šarlatán se společnosti Films Boutique podařilo prodat do více než patnácti teritorií včetně USA (Strand Releasing), Francie (KMBO), Španělska (Vercine), Velké Británie a Irska (AX1), Austrálie (Vendetta Films) nebo Latinské Ameriky (Great Movies). Také film Krajina ve stínu se podařilo prodat na americký kontinent a v USA bude film distribuovat Menemsha Films.

Nabarvené ptáče, mezinárodně nejúspěšnější český film roku 2019, byl v průběhu loňského roku i přes komplikace související s pandemií koronaviru uveden v patnácti zemích včetně USA (IFC Films), Velké Británie (Eureka), zemí Beneluxu (September Film Distribution) nebo Japonska (Transformer). V roce 2021 pak společnost Celluloid Dreams chystá uvedení snímku v dalších deseti teritoriích včetně Kanady (Raven Banner Entertainment) nebo Turecka (Bir Film).

Festivalové úspěchy a ocenění

Loňský rok začal pro český hraný film více než dobře. Na únorovém Berlinale byl ve světové premiéře v sekci Berlinale Special Gala představen první český film režisérky Agnieszky Holland Šarlatán. Koprodukční drama Služebníci slovenského režiséra Ivana Ostrochovského z prostředí kněžského semináře 80. let dostalo prostor v nové soutěžní sekci Encounters a v sekci Berlinale Retrospektive byla uvedena restaurovaná verze válečného dramatu Daleká cesta Alfréda Radoka. V sekci Generation byl představen ve světové premiéře krátký animovaný film Lístek běloruské studentky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Aliony Baranovy, v sekci Forum se pak představil experimentální dokument FREM, který natočila Viera Čákanyová.

Když byl po několika měsících nejistoty zveřejněn seznam filmů vybraných na letošní festival v Cannes, který ale fyzicky nemohl proběhnout, čeští tvůrci se mohli zase radovat – označení „Cannes Selection 2020“ získal litevský film Za soumraku režiséra Šarūnase Bartase vyrobený v koprodukci šesti zemí včetně České republiky (společnost Sirena Film). Světovou premiéru měl film pak v hlavní soutěži filmového festivalu v San Sebastianu v září.

Podzim patřil historickým filmům a zavedeným českým tvůrcům. Černobílé drama z období konce druhé světové války Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy se probojovalo mezi pouhých 50 filmů uvedených na letošním BFI London Film Festival přesunutém do online podoby. Silné české zastoupení pak bylo na filmovém festivalu ve Varšavě, kde dostaly prostor v hlavní soutěži filmy Muž se zaječíma ušima Martina Šulíka, na festivalu oceněný cenou za režii, Modelář Petra Zelenky a koprodukce Neznámý v režii Bogdana George Apetriho. Do sekce Special Screenings pak festival zařadil také Krajinu ve stínu, Havla a hudební komedii Bourák Ondřeje Trojana.

Český dokument zaznamenal hned z kraje roku 2020 trojí účast na MFF v Rotterdamu, kde byl uveden poslední snímek Karla Vachka s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie, portrét významného českého filmaře Jana Švankmajera Alchymická pec tvůrčí dvojice Adama Oľhy a Jana Daňhela a také koprodukční snímek Efekt Vašulka, který za českou stranu produkčně zaštítil Radim Procházka ve spolupráci s Českou televizí. Příběh pionýrů videoartu se později objevil také ve výběru prestižního festivalu DOC NYC.

Díky flexibilní reakci dokumentárních festivalů na světovou pandemii a jejich přesunu do online prostředí mohly v následujících měsících zazářit další české filmy. Na festivalu CPH:DOX se v mezinárodní soutěži představil výše zmíněný dokument V síti, který radikálním způsobem boří tabu sexuálního zneužívání nezletilých na internetu. Na festivalu našel své přirozené místo i dokument o epochálním uměleckém projektu předního dánského umělce Sarkofág pro královnu v režii Pavla Štingla.

Hojnou účast zaznamenala česká kinematografie na festivalu Visions du Réel v Nyonu, kde se představilo pět snímků. V soutěži středometrážních filmů figuroval umělecký portrét Jan Jedlička: Stopy krajiny režiséra Petra Záruby v produkci Alice Tabery (Cinepoint). V sekci Grand Angle se představil druhý celovečerní dokument Martina Páva Vlci na hranicích ze stáje produkční společnosti Frame Films a koprodukční snímek Státní pohřeb Sergeje Loznici, na kterém se za českou stranu podíleli nutprodukce a Česká televize. V soutěži krátkých dokumentů se objevil počin Elišky Cílkové Pripyat Piano z produkce Gamma Pictures Jindřicha Andrše a v sekci Opening Scenes měl premiéru další krátký, tentokrát animovaný dokument M e z e r y studentky FAMU Nory Štrbové. Dva z výše zmíněných filmů, Jan Jedlička: Stopy krajiny a Pripyat Piano, později zařadil do svého programu také Festival dei Popoli v Itálii.

Podzimní festivalovou sezónu opanoval celovečerní dokumentární debut Jindřicha Andrše Nová šichta, který si odnesl po dvou cenách z festivalu DOK Leipzig a také z festivalu MFDF Ji.hlava, kde ovládl sekci pro české dokumenty (čestná zmínka patřila filmu Vlci na hranicích) a diváckou soutěž. V Jihlavě zazářil také nový dokumentární esej Viery Čákanyové Bílá na bílé, který si odnesl cenu z mezinárodní soutěžní sekce Opus Bonum. Vyvrcholením úspěšného dokumentárního podzimu pak byla účast tří filmů na festivalu IDFA v Amsterdamu. V mezinárodní soutěži se představil nový film Vitalije Manského Gorbačov. Ráj, s produkční účastí Hypermarket Film a České televize, který festival ocenil cenou za režii. Helena Třeštíková poprvé představila publiku časosběrný dokument o postarší prostituce Anny, který se promítal v soutěži středometrážních filmů. A výše již zmíněný krátký animovaný dokument M e z e r y Nory Štrbové byl uveden v sekci Best of Fests.

Stejně jako v předchozích letech, i v roce 2020 obstálo v mezinárodní konkurenci hned několik českých krátkých animovaných filmů. První měsíce roku ještě patřily Studentským Oscarem oceněnému snímku Dcera režisérky Darii Kaščejevy a filmu Sh_t Happens režisérské dvojice Michaela Mihályi a Dávid Štumpf z roku 2019. Oba byly zařazeny do výběru prestižního severoamerického Sundance Film Festivalu a Dcera si z festivalu odvezla cenu poroty pro nejlepší krátký animovaný film. Snímek Sh_t Happens byl vzápětí uveden také na jednom z nejvýznamnějších festivalů krátkých filmů na světě v Clermont-Ferrand.

Do výběru festivalu v Annecy se probojovaly hned čtyři české filmy – Podle Sylvie studentky FAMU Vericy Pospíšilové Kordić, koprodukční Kolotoč belgické režisérky Jasmine Elsen, epizoda z již zmiňovaných Mlsných medvědích příběhů nazvaná Na lanýže! a videoklip hudebního projektu P/\ST k písni Tíseň, který režírovaly Alžběta Suchanová a Nora Štrbová. Z podzimních festivalů pak určitě stojí za zmínku účast krátkých filmů Až na konci světa Martina Kukala a Perla Jakuba Kouřila na festivalu Cinekid v Amsterdamu a uvedení krátkého filmu Pračka Alexandry Májové v soutěži krátkých animovaných filmů na prestižním festivalu Black Nights v estonském Tallinnu.

Připravované filmy a projekty, o kterých bylo v zahraničí slyšet

Český projekt se tradičně objevil na koprodukčním trhu When East Meets West – v roce 2020 se s dystopickým dramatem propojujícím příběhy tří různých žen Běžná selhání zúčastnila režisérka Cristina Grosan a producent Marek Novák (Xova Film). Tvůrci získali Pop Up Film Residency Award, díky které mohla režisérka společně se scenáristkou Klárou Vlasákovou na scénáři tři týdny pracovat pod vedením zkušených mentorů.

Na odloženém koprodukčním trhu Sofia Meetings představila svůj režijní debut Divočina střihačka Evženie Brabcová společně s producentem Peterem Badačem (BFILM.cz). Filmový festival v Locarnu byl sice v loňském roce zrušen, ale odborný program zaměřený na asijskou kinematografii Open Doors proběhl online s českou účastí – projekt Padlé ovoce režiséra Aunga Phyoe, vyvíjený v koprodukci s českou společností D1 film Víta Janečka, získal cenu CNC Development Grant.

V listopadu pak byl očekáváný celovečerní debut Zuzany Kirchnerové Karavan, který připravuje s producentkou Pavlou Janouškovou Kubečkovou z nutprodukce, během závěrečného ceremoniálu programu TorinoFilm Lab oceněn cenou na výrobu v hodnotě 40 000 EUR (TorinoFilmLab Production Award). A zásadní bude beze sporu také prezentace dvou českých připravovaných filmů během odborného programu festivalu Les Arcs přesunutého na leden 2021. Na koprodukčním trhu se představí nový projekt režiséra Michala Hogenauera Poslední zhasne, který vyvíjí společně s producentem Markem Novákem (Xova Film), a v sekci Works in Progress představí ukázku ze svého nového filmu Atlas ptáků také režisér Olmo Omerzu a producent Jiří Konečný (endorfilm).

Světová pandemie odsunula většinu industry aktivit do online prostředí, přesto byly české dokumentární projekty na koprodukčních fórech a mezinárodních workshopech vidět. Mezi šesti mezinárodními projekty se díky spolupráci francouzského festivalu Cinéma du Réel se Státním fondem kinematografie představil v rámci ParisDOC Works in Progress český projekt Eriky Hníkové Každá minuta života, v němž režisérka časosběrně zaznamenává snahu rodičů vychovat ze svého syna profesionálního sportovce. Projekt, který produkčně zajišťuje Jiří Konečný (endorfilm), se představil také na Docs in Progress v rámci online industry programu MFF Karlovy Vary. Na této akci byl prezentován také připravovaný dokument Jednotka intenzivního života režisérky Adély Komrzý a producentky Pavly Janouškové Kubečkové (nutprodukce), jenž se zabývá rozpoložením člověka tváří v tvář smrti.

České dokumentární projekty nezapadly ani na online trhu Marché du Film v Cannes. V rámci HAF Goes to Cannes se představil projekt Haruny Honcoop Olympijský mezičas, zabývající se dopadem Olympijských her na místa svého konání. Projekt, který byl za účelem navázání koprodukce prezentován i na Sunny Side of the Doc, je produkován Vítem Janečkem (D1 film).

Nejvyšší počet českých dokumentárních projektů lze již tradičně poznat na pražském koprodukčním fóru East Doc Platform, které se v minulém roce stihlo odehrát jen těsně před zavedením přísných protiepidemických opatření. Mezi oceněnými projekty se objevilo formálně inovativní Pohodlné století Jaroslava Kratochvíla a producenta Petra Poláka, romsko-partyzánské historické drama Jak jsem se stala partyzánkou debutující slovenské režisérky Very Lackové či Celibát aneb tíživá samota kléru Libuše Rudinské.

Na uznávaném mezinárodním workshopu dokumentárních filmů ve fázi střihu dok.incubator se představila pětice projektů. Vévodila jim česko-italská koprodukce režiséra Francesca Montagnera Ve jménu Alláha následovaná již zmíněnou Jednotkou intenzivního života, česko-slovenským projektem Mira Rema Láska pod kapotou, Bydlet proti všem Tomáše a Petry Hlaváčkových a Nejkrásnějším městem na světě tvůrčí dvojice Matouš Bičák a Marie-Magdalena Kochová.

Slyšet bylo i o českém animovaném filmu. V Annecy se v programu Mifa PiItches představily rovnou dva projekty nazvané Ahoj, léto! a Chci vědět!, ve kterých má prsty režisér Martin Smatana, jenž na sebe v roce 2019 upozornil filmem Pouštět draka. První projekt zatím chystá sám, druhý společně s producentem Peterem Badačem (BFILM.cz).

Ještě výraznější české zastoupení bylo přirozeně na CEE Animation Fóru, které proběhlo online během Anifilmu. Zde se představil připravovaný celovečerní trikový film Fichtelberg, krátký film Váš táta, seriály Malá Pilotka, Ormhildur the Brave, Plešouni, který získal cenu diváků, a Dozvonil zvonec, který odborná porota ocenila hlavní cenou v kategorii televizních sérií.

Česká republika zanechala stopu i na loňském Junior Co-production Marketu v rámci festivalu Cinekid, kde režisérka Klára Jůzová představila společně s producentem Martinem Jůzou svůj připravovaný seriál Dinobajky.

Podpora

Státní fond kinematografie pružně zareagoval na složitou situaci spojenou s pandemií v mnoha oblastech audiovize vyhlášením několika mimořádných výzev. První z nich byla určena na podporu znovuotevření kin, s alokací 50 milionů korun.

Druhá výzva, s alokací 20 milionů korun, byla určena pro kompletní vývoj hraných celovečerních filmů, dokumentů a novinkou výzvy byla možnost žádat i o podporu hraného seriálu realizovaného nezávislým producentem. V průběžné výzvě na distribuci byla navýšena alokace o dalších 5 milionů. Rada také schválila vytvoření rezervy 12 milionů Kč, určené pro již dříve podpořené a epidemií ohrožené projekty.

Na podzim byla vyhlášena další mimořádná výzva, určená provozovatelům kin, distribučním a produkčním společnostem, jejichž činnost byla zasažena omezeními v důsledku pandemie. Bylo v ní alokováno celkem 127 milionů Kč. Kromě udržení základní filmové infrastruktury a zachování budoucí konkurenceschopnosti českého audiovizuálního průmyslu měla tato výzva zajistit jeho inovační schopnosti.

V rámci pravidelných výzev, které naštěstí běžely bez omezení, podpořila Rada Státního fondu kinematografie několik desítek projektů ve fázích vývoje a výroby.

Mezi projekty, podpořenými ve fázi vývoje, najdeme například nový film režisérky Alice Nellis BUKO o jednom vysloužilém cirkusovém koni a vyrovnávání se se stářím, rodinný pohádkový film Tomáše Kratochvíla Můrka, nebo černobílé drama z konce šedesátých let Situace kněze v režii renomovaného Iva Trajkova.

V oblasti dokumentárního filmu jmenujme projekt Dějiny vietnamského národa v Čechách a na Moravě režiséra Jaroslava Kratochvíla (Analog Vision) či celovečerní dokument Grety Stocklassy Blix (produkce PINK) o švédském důchodci, který se s vědomím blížícího se konce vyrovnává se svou minulostí ve vysoké politice.

Mezi animovanými projekty, jejichž vývoj Rada podpořila, najdeme jak krátké filmy mladých tvůrců na začátku kariéry jako jsou O krávě režisérky Pavly Baštanové (MAUR film), Hun Tun Magdaleny Hejzlarové (13ka) nebo Čemodan Marka Náprstka (Frame Films), tak velké celovečerní projekty Pyšná princezna v režii Marka Berana (Luminar Film) nebo Kosmix: Tajná mise (Krutart), navazující na úspěšný televizní seriál pro děti.

Poprvé ve své historii také Státní fond kinematografie podpořil vývoj animovaných televizních seriálů ve zcela nové výzvě. Prvními podpořenými byly například již zmiňované Dinobajky (Krutart) Kláry Jůzové nebo fantazijní dobrodružství pro děti Orf.

Podporu výroby, podpořenou významnou částkou, pak získal celovečerní režijní debut Ivana Zachariáše (upozornil na sebe seriály Pustina a Bez vědomí) nazvaný Konec světa (9,5 milionu korun), mysteriózní drama Arvéd rovněž debutujícího Vojtěcha Maška (11 milionů korun), třetí film režiséra Štěpána Altrichtera Vzteklá krása o pěti generacích žen v jedné netypické rodině (10 milionů korun) nebo středověká komedie Vyvolený v režii Tomasze Mielnika (12,5 milionu korun).

Z animovaných filmů zmiňme např. celovečerní film Perla režiséra a producenta Martina Kotíka (Rolling Pictures), krátký film Jana Sasky Hurikán (MAUR film), jehož předchozí film Happy End uvedla sekce Directors´ Fortnigh v Cannes, nebo celovečerní pokračování úspěšného seriálu Websterovi (13ka).

Nejvyšší podporu na výrobu dokumentárního filmu Planeta Praha (Kuli Film), ve kterém režisér Jan Hošek zkoumá svět zvířat v centru evropské metropole a navazuje tak na úspěšný dokumentární film Planeta Česko z roku 2017. Rada podruhé podpořila i zamyšlení nad vztahem lidí a včel Všechno dobře dopadne Miroslava Janka (Mimesis Film). Jedním z nejlépe hodnocených projektů byl i Vyšetřovatel Jakuba Portela a producentky Hany Blahy Šilarové (Frame Films), nahlížející novým způsobem na válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.

České připravované projekty pak obstály také v mezinárodní konkurenci. Podporu Kreativní Evropy – MEDIA získaly projekty Přátelé z tajemného lesa, (Animation People), Norm and Gnomes (vyvíjený Tomášem Eiseltem) a dětský hraný film Tomáše Pavlíčka Nepijte nám krev! o možnosti výskytu upírů v malém českém městě.

U fondu Eurimages pak uspělo v loňském roce hned devět různých projektů, na které se můžeme těšit už v roce 2021 – Zpráva o záchraně mrtvého Václava Kadrnky, Světlonoc režisérky Terezy Nvotové a Oběť Michala Blaška. Podporu získal také historický film Bratři inspirovaný příběhem rodiny režiséra Tomáše Mašína a minoritní koprodukce hraných filmů Vyprahlá země, SPAS a Služka. Rada fondu Eurimages se rozhodla podpořit také výrobu animovaného celovečerního filmu Tonda, Slávka a Génius a dokončení dokumentárního filmu Eriky Hníkové Každá minuta života.

Ocenění doma i v zahraničí

Uplynulý rok přinesl novinky v oblasti českých filmových cen. Český lev zavedl dvě nové kategorie a za rok 2020 bude udělen i v kategorii Nejlepší animovaný film a Nejlepší krátký film (pro hrané, experimentální a dokumentární filmy v délce 5 až 30 minut – více o nominacích zde), Ceny filmové kritiky přidali kategorii Nejlepší krátký film (pro krátké filmy do 30 minut – více o nominacích zde).

Za rok 2019 ovládlo Českého lva již zmiňované historické drama Václava Marhoula Nabarvené ptáče, které v březnu posbíralo osm sošek včetně těch za nejlepší film, režii nebo kameru. Tři ceny si odnesla satirická komedie Vlastníci Jiřího Havelky – za scénář a ženské herecké výkony, a dvě ceny za mužské herecké výkony získalo road-movie Staříci režijní dvojice Martin Dušek a Ondřej Provazník.

V Cenách české filmové kritiky naopak bodovali v hlavních kategoriích Staříci, kteří si odnesli ceny za nejlepší film, režii a za mužské herecké výkony. Vlastníci znovu odešli s cenami za scénář a ženský herecký výkon a Nabarvené ptáče bylo oceněno v kategorii Audiovizuální počin za černobílou kameru Vladimíra Smutného.

Co se týče domácích cen pro dokumenty, obě hlavní ocenění za rok 2019, tedy Český lev i Cenu filmových kritiků, ovládl jediný film. Byla jím Dálava Martina Marečka, netradiční cesta za nápravou vztahů v rozpadající se rodině, která vznikla v produkci Negativu.

Film Dcera získal na začátku roku 2020 také nominaci na cenu Americké filmové akademie Oscar v kategorii pro krátkometrážní animované filmy a nominaci na BAFTA Student Award v kategorii animace. Oceněn byl také na domácí půdě Cenou české filmové kritiky v kategorii Mimo kino a Cenou Magnesia za nejlepší studentský film udělovanou v rámci Českého lva.

Do nadcházejícího boje o Oscara vyslala na podzim 2020 Česká filmová a televizní akademie film Šarlatán, za jehož režii si Agnieszka Holland vysloužila také nominaci v Evropských filmových cenách. Nominaci, tentokrát v kategorii Nejlepší film získalo také Nabarvené ptáče. Poprvé v historii Česká republika uspěla v mezinárodních cenách Emmy, kde v kategorii krátkých forem zabodoval online seriál #martyisdead režiséra Pavla Soukupa z produkce společnosti Bionaut.

Czech Film Center

oddělení Státního fondu kinematografie pro propagaci české kinematografie v zahraničí

Email: info@filmcenter.cz

Kontaktujte nás