Porno a politika míří na Berlinale. S českým přispěním

25 února 2021

Český film (v zahraničí)

Porno a politika míří na Berlinale. S českým přispěním

Český film (v zahraničí)

Porno a politika míří na Berlinale. S českým přispěním

b

V hlavním programu Berlinale jsou letos dva snímky s českou koprodukční účastí. Novinka Radu Judeho s provokativním námětem i názvem Smolný pich aneb Pitomý porno se uchází o Zlatého medvěda v hlavní soutěži festivalu. Politický thriller režiséra Christiana Schwochowa nazvaný Je suis Karl byl zařazen do sekce zvláštního uvedení Berlinale Special. Společně s rumunským a německým režisérem se radují i čeští producenti, herci, zvukaři, hudební skladatelé a další profesionálové, kteří se na tvorbě filmů podíleli.

Pavel Sladký pro magazín CZECH FILM / Spring 2021

Rumunský režisér Radu Jude patří mezi stálice festivalu Berlinale a je mimo jiné držitelem Stříbrného medvěda za režii z roku 2015 za film Aferim! vyprávějící o honu na romského nevolníka v 19. století. Jeho celovečerní titul „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ pro změnu sleduje divadelní režisérku, která připravuje inscenaci rekonstruující etnické čistky na Židech, jichž se dopustila rumunská armáda za druhé světové války v Oděse. Jude za ni získal hlavní cenu Křišťálový globus na festivalu v Karlových Varech v roce 2018. Nový film pokračuje v „berlínské linii“ jeho světových premiér a po choulostivých tématech rumunské a evropské historie se vrací k palčivým otázkám současnosti.

Od pornografie k základům, na kterých stojí evropské společnosti

Snímek provokuje k otázkám už samotným názvem – jmenuje se Smolný pich aneb Pitomý porno s podtitulem Náčrt diváckého filmu. Vypráví totiž o událostech, které se rozpoutají poté, co na internet unikne amatérská domácí pornografie učitelky z jedné bukurešťské školy. Tu následně čeká setkání se zástupci školy i rozhněvanými rodiči žáků. (Mezi představiteli rodičů se mimochodem objeví také Češka v podání herečky Petry Nesvačilové.) Kdo je vinen a proč? Kdo se má stydět a proč? Na jakých společenských hodnotách se zakládají odsudky, výsměch i hádky? Co v našich společnostech znamená vzdělání? To jsou některé z otázek, které si diváci po filmu můžou položit.

Radu Jude patří mezi nejvyhraněnější autory současné rumunské kinematografie. Novinka je členěná do několika stylisticky zcela odlišných kapitol – první z nich je pozorováním z bukurešťských ulic, druhá je jakýmsi ironickým audiovizuálním slovníkem pojmů současné společnosti. A třetí, kde spor graduje, nese podtitul Sitcom.

Jude se ve filmu Smolný pich aneb Pitomý porno nezabývá zdaleka jen pornografií a její kontroverzní rolí ve společnosti, ale také veřejným prostorem, a to v urbanistickém i myšlenkovém slova smyslu. Zkoumá pokrytectví, vycházející z některých současných společenských zvyklostí.

„Můj film je o napětí mezi privátním a veřejným,” říká sám režisér. „Fragmentární struktura filmu se zaměřuje na to, aby vytvářela vazby mezi zobrazovanými lidmi a věcmi, nejen aby vizuálně vyprávěla příběh. Rozhodl jsem se pro ni z několika důvodů. Chci používat film jako médium odpovídající našemu přístupu k vědění. Neúplnému, zavádějícímu, útržkovitému. Jednoduché, snadno srozumitelné vyprávění se začátkem a koncem tvůrcům často zajišťuje komerční úspěch, ale já věřím, že je čas na jiné struktury vyprávění, jaké se v literatuře objevily už před vice než 100 lety. A můj film si bere ponaučení I z modernistické kinematografie 60. let a kombinuje ho s dnešní senzitivitou,” dodává Radu Jude s tím, že Fassbinder nebo Godard patřili v tomto případě mezi jeho inspirační zdroje.

Film v rouškách. O pandemii v době pandemie

Film Smolný pich aneb Pitomý porno se natáčel v létě 2020 v komplikované době pandemie, která se ovšem přímo promítla do filmu a mnohé rozpory a konflikty funkčně zintenzivnila. Postavy tak ve filmu například nosí roušky a vedou o ně spory. „Zaprvé proto, že film jsem koncipoval jako snímek ze současnosti a roušky a respirátory jsou dnes součástí našeho života, který chci zachytit. A zadruhé proto, že jsem měl starost o zdraví všech, kteří se natáčení zúčastnili.“ Přísná opatření jako pravidelné testování, povinné nošení roušek v době letního natáčení, střídání ochranných pomůcek vždy po čtyřech hodinách podle režiséra byla někdy nepříjemná praxe. „Ale cítil jsem velkou úlevu, když natáčení skončilo a my všichni jsme zůstali zdraví,“ konstatuje Radu Jude.

Smolný pich aneb Pitomý porno je koprodukcí Rumunska, Lucemburska, České republiky a Chorvatska. Za českou stranu se na filmu podílela společnost endorfilm producenta Jiřího Konečného, dnes už stálého spolupracovníka režiséra Radu Judeho a producentky Ady Solomon. V České republice vznikala také kompletní obrazová postprodukce. Státní fond kinematografie film podpořil částkou 2,5 milionu korun.

Je suis Maxi. Je suis Karl. Příběh o tom, jak pravicoví populisté hledají mladé příznivce

Thriller německého režiséra Christiana Schwochowa nazvaný Je suis Karl vypráví příběh dívky Maxi, jejíž rodinu zničí teroristický útok v Berlíně. Přežije jen ona a její otec, matka a malí bratři zemřou. Ve dnech zármutku se Maxi setkává s charismatickým mladým politickým řečníkem Karlem a jeho skupinou RE/Generation Europe. Divák postupně odhaluje, že jde ani ne tak o patriotickou mladou elitu, zaujímající obranné stanovisko k tradicím a stabilitě současné Evropy, ale spíš o politickou organizaci kryjící připravované rozsáhlé aktivity extrémně pravicového teroru napříč Evropou.

Film s rozpočtem 146 milionů korun se odehrává v Německu, Francii i České republice. „Hlavním tématem filmu je proměna pravicových populistických hnutí, která se modernizují a přitahují nové příznivce i z řad mladé generace, např. i Identitární hnutí, které působí i v ČR,“ potvrzuje český koproducent filmu Pavel Strnad ze společnosti Negativ.  Zároveň charakterizuje Schwochowův režijní styl jako moderní a dynamický. „Christian Schwochow točil v posledních letech několik velice úspěšných TV projektů, kde si mohl ve spolupráci s kameramanem Frankem Lammem a architektem Timem Pannenem vyzkoušet i velké akční scény. Zároveň klade velký důraz na práci s herci, všichni čeští herci si spolupráci s ním velice pochvalovali, “ dodává Strnad. Jednu z hlavních rolí ve filmu ztvárnila Anna Fialová, kromě ní diváci také v jedné z vedlejších rolí rozeznají Elizavetu Maximovou.

„Producenti z Pandora Film Produktion nás oslovili už ve fázi vývoje scénáře a dohodli jsme se velice rychle na spolupráci. S producenty Claudii Steffen a Christophem Friedlem se známe dlouho a doufali jsme, že najdeme projekt, na kterém bychom mohli spolupracovat,“ popisuje Strnad vývoj projektu, který v Berlinale Special oslaví svoji světovou premiéru.

Čtvrtina Je suis Karl se natáčela v Praze

Státní fond kinematografie podpořil Je suis Karl už v roce 2018 ve výzvě na minoritní koprodukce částkou 4 mil. Kč. Projekt byl navíc podpořen i formou filmové pobídky s alokací 7,5 mil. Kč. Čtvrtina filmu se natáčela v Praze, hudbu k filmu složil respektovaný hudebník na pomezí elektroniky, vážné hudby a dalších stylů Tomáš Dvořák aka Floex a jeho stálý spolupracovník Tom Hodge. V českých rukách byl díky studiu Soundsquare i zvuk filmu a na části vizuálních efektů se podílelo studio MagicLab.

„Zařazení filmu do programu letošního Berlinale je obrovským úspěchem a pro nás dalším potvrzením toho, že naše producentská práce jde správným směrem,“ dodává Strnad. Filmaři se samozřejmě těší jak na premiéru na mimořádném březnovém online ročníku Berlinale pro profesionály, tak také na červnovou Summer Special edici a na možnost předvést své filmy mezinárodnímu i domácímu publiku.

Filmy

Czech Film Center

oddělení Státního fondu kinematografie pro propagaci české kinematografie v zahraničí

Email: info@filmcenter.cz

Kontaktujte nás