MFF Karlovy Vary uvede v hlavním programu 7 premiér českých filmů

31 května 2022

Český film (v zahraničí)

MFF Karlovy Vary uvede v hlavním programu 7 premiér českých filmů

Český film (v zahraničí)

MFF Karlovy Vary uvede v hlavním programu 7 premiér českých filmů

k

MFF Karlovy Vary zařadil do hlavních sekcí letošního 56. ročníku 9 českých a koprodukčních snímků. V hlavní soutěži budou mít světovou premiéru filmy Beaty Parkanové a Tomasze Wińského i český koprodukční film izraelského režiséra Ofira Raula Graziera. Nově zformovaná soutěž Proxima uvede novinky Šimona Holého a Adély Komrzý a sekci Zvláštní uvedení ozdobí premiéry filmů Miroslava Krobota, Adama Sedláka nebo Štěpána Vodrážky. Talentovaný režisér Martin Kuba se účastní programu Future Frames pro mladé evropské filmaře a česká tvorba bude mít zastoupení i v Horizontech a dalších nesoutěžních sekcích festivalu.

Celkem 9 českých a koprodukčních snímků uvede letos karlovarský festival ve třech hlavních sekcích programu. Poté, co v roce 2018 uvedla na festivalu svůj debut Chvilky, se režisérka Beata Parkanová vrací do Varů s rodinným dramatem Slovo, které zabojuje v hlavní soutěži o křišťálový glóbus. Příběh manželů Václava a Věry, jejich rodiny a nejbližšího okolí se odehrává v Československu během turbulentního období mezi léty roku 1968 a 1969.

Film vznikl v česko-slovensko-polské spolupráci, kterou produkčně zaštiťují Martina Frič ze společnosti love.FRAME, Ondřej Kulhánek z Bontonfilm Studios a Maroš Hečko a Peter Veverka ze slovenské společnosti Azyl Production. Koprodukčními partnery jsou polská KIJORA FILM, Česká televize, Studio Beep a PFX.

Loni na podzim získal projekt ocenění na koprodukčním trhu v německé Chotěbuzi a v rozpracovanosti těžil také z podpory Státního fondu kinematografie, který Slovo podpořil ve výzvách na tvorbu scénáře, vývoj i výrobu celkem částkou 9 325 000 Kč.

Světovou premiéru bude mít v karlovarské hlavní soutěži také psychologické drama Hranice lásky, které natočil polský režisér žijící v České republice Tomasz Wiński. Absolvent FAMU ve svém celovečerním debutu vypráví příběh Hany a Petra, kteří se rozhodnou otevřít svůj vztah jiným lidem a mluvit o svých zkušenostech s jinými sexuálními partnery. Mohou si dělat, co budou chtít, za podmínky, že budou k sobě vzájemně upřímní. Jejich láska se však mění v nepřátelství a sebedestrukci.

Hranice lásky produkuje Jiří Konečný ze společnosti endorfilm společně s Wińskim a Terezou Nejedlou ze společnosti One Way Ticket Films, koprodukčním partnerem je společnost PINK. Státní fond kinematografie podpořil vznik scénáře, vývoj i výrobu filmu dohromady sumou 5 600 000 Kč. Podrobnější informace o vzniku filmu si přečtete v článku z našeho magazínu CZECH FILM / Fall 2021.

V roce 2017 představil režisér Ofir Raul Graizer v Karlových Varech svou prvotinu Cukrář, za níž získal jednu z nestatutárních cen festivalu Cenu ekumenické poroty. Po pěti letech se izraelský tvůrce vrací s dramatem Amerika, který je historicky první koprodukční spoluprací mezi Izraelem a Českou republikou.

Hlavním hrdinou Ameriky je třicátník Eli, izraelský instruktor plavání žijící v New Yorku, který se po 10 letech vrací do Tel Avivu, aby vyřešil správu majetku svého zesnulého a dlouho odloučeného otce. Eli se tak znovu dostává do míst, kde vyrůstal, a setkává se se svým kamarádem z dětství a jeho snoubenkou Iris, kteří si ve městě otevřeli květinářství. Iris a Eli po čase zjišťují, že mají mnoho společného, a z jejich přátelství se vyklube láska, která spoustu věcí změní.

Producenty filmu jsou Itai Tamir z Laila Films (Izrael), německé Schiwago Film a český producent Jan Macola z Mimesis Film. SFKMG podpořil film ve výzvě na minoritní koprodukce částkou 2 500 000 Kč.

Dvě světové premiéry českých snímků bude hostit nově zformovaná soutěžní sekce Proxima, která stojí na základech předchůdkyně "Na východ od Západu", ale je otevřená dílům z celého světa.

Šimon Holý uvedl loni na festivalu svůj debut Zrcadla ve tmě, a hned po roce představí v soutěži Proxima svůj druhý film A pak přišla láska..., který zachycuje osudy šedesátnice Kristýny, zoufale hledající lásku a štěstí. Kristýna se jednoho dne vydá se svou dcerou Sárou na víkend za kartářkou Zdenou, aby se o životě dozvěděla víc. Skrze rodové léčení a výklady karet zjistí víc nejen o vztahu k okolí, ale také o přístupu ke své dceři a o sobě samotné. Přijde na konci konečně láska?

Holý produkuje snímek opět pod patronací své vlastní společnosti šššššFilm, tentokrát spolu s kolegou producentem Janem Syručkem.

Druhým českým zástupcem v soutěži Proxima je dokumentární snímek Zkouška umění. Režisérka Adéla Komrzý, která loni za svůj snímek Jednotka intenzivního života obdržela Zvláštní uznání soutěže Na východ od Západu, a režisér Tomáš Bojar (Letní hokej) sledují zákulisí přijímacích talentových zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU). Ve třech rozdílných ateliérech se zaměřují na výkon náročného úkolu, který stojí před zdejšími pedagogy: jak vybrat ze zástupu uchazečů ty vyvolené, kteří dostanou v dalších letech příležitost formovat ráz výtvarného umění?

Producent filmu Jakub Wagner z GPO Platform spolupracoval s koprodukčními partnery AVU, Českou televizí a UPP. Státní fond kinematografie podpořil vznik snímku částkou 1 700 000 Kč na výrobu.

Sekce Zvláštní uvedení bude letos hostit 4 české a koprodukční filmy, tři z nich čeká světová premiéra. BANGER. Adama Sedláka je příběhem mladého Alexe, který věří, že po natočení bangeru s uznávaným raperem najde cestu k úspěchu a konečně bude moct opustit dráhu dealera. Zbývá překonat poslední překážku - sehnat během jednoho večera hromadu peněz a cesta do studia bude volná.

Adam Sedlák znovu spojil síly s producentem Jakubem Jírou z Shore Points, v jehož produkci uvedl v Karlových Varech svůj debut Domestik (hlavní soutěž, 2018). K Jírovi se tentokrát přidává jako koproducent Kryštof Zelenka a oba autoři pracovali rovněž za koprodukčního přispění České televize a s podporou SFKMG (5 550 000 Kč).

Orion, Vladimír 518 a Mike Trafik jsou Peneři strýčka Homeboye. Tři kluci z Prahy, legendární rapeři na prahu středního věku, kamarádi. Graffiti, první pokusy o rap, mejdany, sláva, chlast a drogy. Popularita raketová, ale odpracovaná, pády, krize, návraty. Vynalézavě natočený trojportrét na tělo, který se nevyhýbá žádným tabu, to slibuje dokumentární debut Štěpána FOK Vodrážky PSH Nekonečný příběh.

Producent Jakub Košťál ze společnosti Bionaut pracoval na snímku také s podporou Státního fondu kinematografie ve výši 1 500 000 Kč.

Česká premiéra čeká v této sekci také dánsko-americko-český dokument Kuciak: Vražda novináře sledující investigativní vyšetřování události, která v roce 2018 otřásla Slovenskem. Chladnokrevná vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky byla jen krutým začátkem v příběhu, který zápletkou připomíná rafinovaný thriller.

Dokumentární film Matta Sarneckiho rozplétá chapadla (nejen) slovenské mafie z cenné zahraniční perspektivy. Produkčně ho zaštiťuje dánská společnost Final Cut For Real (Signe Byrge Sørensen), v koprodukci s Got Fat Productions (Dánsko), OCCRP (USA) a Zuzanou Kučerovou z české společnosti Frame Films. Snímek měl premiéru letos na jaře na prestižním kanadském festivalu Hot Docs a byl podpořen SFKMG ve výzvě na výrobu minoritních koprodukcí (900 000 Kč).

Horizonty

Sekce Horizonty uvede českému publiku dvě minoritní koprodukce, které si letos udělaly jméno na velkých světových festivalech. Islandsko-dánsko-švédsko-nizozemsko-české drama Krásné bytosti režiséra Guðmundura Arnara Guðmundssona mělo světovou premiéru v Berlínské Panoramě, kde získalo jednu z nestatutární cen pro nejlepší evropský film roku.

Příběh Addiho a jeho šikanovaného spolužáka, kteří experimentují s agresí a násilím a zároveň se učí loajalitě a lásce, produkoval Anton Máni Svansson z islandské společnosti Join Motion Pictures. Česká republika byla v produkci zastoupena Pavlem Strnadem a Petrem Oukropcem ze společnosti Negativ. Projekt získal od Státního fondu kinematografie grant ve výši 3 300 000 Kč.

Ukrajinský tvůrce Maksym Nakonechnyi uvedl během Cannes svůj celovečerní hraný debut Pohled motýla v sekci Un Certain Regard. Sleduje v něm osudy mladé ženy, která se po měsících strávených ve vězení snaží zapojit do života na Ukrajině jako manželka i jako vojačka.

Ukrajinsko-česko-chorvatsko-švédskou spolupráci vedla producentka Darya Bassel ze společnosti Tabor. Českou koproducentkou snímku je Dagmar Sedláčková z MasterFilm, hudbu k filmu složil český hudebník a scenárista Džian Baban. Také Pohled motýla získal od SFKMG podporu ve výzvě na minoritní koprodukce (2 700 000 Kč).

Horizonty obohatí rovněž sportovní drama Tomáše Hodana Poslední závod, které líčí skutečný příběh lyžařského závodu v roce 1913, kdy na krkonošských hřebenech za dramatických událostí zahynuli dva průkopníci českého lyžování Bohumil Hanč a Václav Vrbata.

Producenti Ondřej Beránek a Martina Knoblochová ze společnosti Punk Film a koproducenti Magiclab, Česká televize, Pavel Bouška a Petr Dědek pracovali také s pomocí Státního fondu kinematografie, který podpořil Poslední závod dohromady částkou 7 150 000 Kč.

Future Frames: Generation NEXT! of European Cinema

Ve spolupráci s organizací European Film Promotion pořádá festival v Karlových Varech už tradičně také program Future Frames zaměřený na evropskou filmařskou budoucnost. Letos je mezi 10 pečlivě vybranými účastníky z celé Evropy talentovaný český režisér Martin Kuba, který v rámci programu představí svůj krátký film Vinland. V něm sleduje osudy gruzínského učitele, který se během pracovního pobytu v Praze zaplete s organizací starající se o nepojištěné dělníky z ciziny.

Kuba, který studoval na FAMU režii, zaujal v době studií svou stylizovanou skautskou komedií Bobři v plamenech na přehlídkách v Montrealu nebo Varšavě a podílel se také na natáčení úspěšné televizní minisérii Pustina.

Vinland vznikl v produkci Natálie Pavlove a Miloše Lochmana z moloko film, ve spolupráci s FAMU, Českou televizí a Filmtalent Zlín.

Návraty k pramenům

Program karlovarského festivalu obohatí stejně jako v minulých letech digitálně zrestaurovaná klasika stříbrného plátna, o jejíž omlazení se znovu postaral Národní filmový archiv. Žert režiséra Jaromila Jireše je jedním z filmů, které na konci 60. let minulého století potkal nepříjemný osud. Film podle stejnojmenné předlohy Milana Kundery pojednával o komunistických praktikách 50. let a podroboval kritice absurditu socialismu, za což byl s nástupem normalizace stažen z distribuce a po nuceném útěku Milana Kundery z Československa se stal jendím z trnů v oku nového režimu. Více si o osudu filmu můžete přečíst v článku z našeho magazínu CZECH FILM / Summer 2022.

Czech Film Center

oddělení Státního fondu kinematografie pro propagaci české kinematografie v zahraničí

Email: info@filmcenter.cz

Kontaktujte nás