Nechci být pupkem světa. / Svět i beze mne má dost pupků. / Chci být pupkem nebe. / Vzdušnou jámou a černou dírou chci být. / Je tam víc volnosti, / víc svobody / je tam. (Viktar Žybul). K pupku nebe je ze Země nejblíže z nejvyššího bodu Minsku, celých 300 metrů nad mořem. O pár kilometrů dál je náměstí Nezávislosti, kde v prosinci 2010 policie mlátila demonstranty protestující proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Kandidoval v nich i nejslavnější běloruský básník dneška Uladzimir Njakljajev. Taky ho zbili a zavřeli do domácího vězení. Proto vznikl tento film o bohaté a živé běloruské poezii. A taky o krásném běloruském jazyce, rusky mluvícím prezidentovi a „dalkážiku". Jak dnes žije poezie na periferii kapitalismu a jaké má pro něj metafory? 

Scénář / Radim Procházka    Kamera / Lukáš Kokeš , Karel Slach , Vasya Bartov , Larysa Kabernik    Střih / Jana Vlčková    Zvuk / Sergey Shunkevich , Alexander Chaukin , Filip Slavík , Filip Sedláček

Fotogalerie