Vize pod povrchem

Na letošním Mezinárodním festivalu animovaných filmů v Annecy budou v oficiální soutěži krátkých filmů soutěžit dva české krátké filmy. Prvním z nich je 9 milionů barev, nejnovější dílo animátorky Báry Anny, která má na svém kontě například stop-motion Jsme si o smrt blíž, jehož hlavní postavou je parazit obývající rozkládající se psí zdechlinu. Tento film získal široké festivalové uznání – vyhrál cenu za nejlepší studentský krátký animovaný film a cenu diváků na Palm Springs ShortFestu, cenu za nejlepší krátký animovaný film na Figari Film Festu a několik cen diváků a poroty na festivalech Tricky Women, Leeds International Film Festival a Premiers Plans Festival du Film Européen. Film byl také zařazen do užšího výběru studentských filmových cen BAFTA. Bára Anna se ve filmu 9 milionů barev, který sama popisuje jako „podvodní stop-motion muzikál”, znovu spojila s produkční společností Bionaut a producentem Jakubem Košťálem. Projekt vznikl v rámci workshopu Animation Sans Frontières a byl prezentován na platformách Animarkt Pitching Forum a CEE Animation Forum.

Krátký film 9 milionů barev kombinuje loutkovou animaci s 3D technologií a zobrazuje živý podmořský svět očima zvědavého straška Fran a slepé hlubokomořské ryby Milvy. Prolíná se v něm příběh o nepravděpodobném přátelství se zkoumáním vnímání a smyslového prožívání a animátorka v něm využívá osobitý přístup ke stop-motion. Fran, obdařená schopností vnímat výjimečně široké spektrum barev, kontrastuje s Milvou, která se ve svém prostředí řídí instinkty a snahou o přežití. Jejich vztah boří hranice světonázorů – Fran se snaží s Milvou sdílet své vidění nevídaných rozměrů oceánu. Do příběhu jsou vetkány hudební prvky, které proměňují tiché podmořské prostředí v rytmicky expresivní prostor; bubliny a zvukové krajiny v něm nabývají vyprávěčský rozměr. 

Druhým českým koprodukčním krátkým filmem soutěžícím v Annecy je Atomik Tour, který produkoval MAUR film ve spolupráci s francouzským studiem Vivement Lundi !, jež stojí také za uznávaným anidokem Utéct Jonase Pohera Rasmussena. Film Atomik Tour, který režíroval Bruno Collet, jehož předchozí krátký film Nezapomeň na mě byl nominován na Oscara za ztvárnění Alzheimerovy choroby, se zaměřuje na znepokojivý fenomén temné turistiky. Ve filmu Atomik Tour mladý youtuber dokumentuje svou návštěvu radiací zamořené zóny Černobylu a svou přítomností nevědomky ruší duše obětí katastrofy, které tady přebývají. Film, který začíná jako současný duchařský příběh přerůstá v úvahu o etice natáčení míst poznamenaných traumatem. Vychází z konceptuálního rámce projektu Yolocaust umělce Shahaka Shapiry. Inspirován Shapirovou kritikou performativního chování na historicky citlivých místech, přetváří Collet své vyprávění ve studii paměti, fenoménů atrakce a komodifikace tragédie. 

Produkce filmu Atomik Tour je rozdělena mezi Francii a Českou republiku – práce s loutkami, natáčení a kompozice probíhá v Rennes a stavba kulis, hudba a zvukový design vznikají zase v Praze. Collet navozuje surrealistickou atmosféru, která odráží mnohovrstevnatou historii černobylské uzavřené zóny, a pomocí animace zkoumá etickou složitost jejího statusu – jako místa katastrofy i turistického cíle. Film se zabývá obtížným vztahem mezi vzpomínáním a voyeurstvím v digitálním věku a nese se ve zdrženlivém, observačním tónu. Za kamerou stál český kameraman Jaroslav Fišer, který natočil film Florence Miailhe Přes hranici.

Založeno na zkušenosti

V soutěži absolventských filmů v Annecy se představí krátký 2D film Lepší člověk začínající české režisérky Elišky Jiráskové z produkce FAMU. Jirásková, která v současné době studuje bakalářský obor na katedře animované tvorby, má za sebou během studia již dva krátké filmy. Lepší člověk zkoumá vztah mezi kulturistikou a představou o dokonalém těle optikou tří mužů, kteří se v reakci na traumata z minulosti a pochybností o sobě začali věnovat fitness. Film se inspiruje reportážními rozhovory, staví do popředí osobní příběhy postav, odrážející jejich zkušenost se šikanou, očekáváními rodiny a domácím násilím, a zároveň zkoumá jejich neustálý boj s pocitem nízké sebehodnoty. Po vizuální stránce využívá Lepší člověk komiksovou estetiku, která odkazuje na hypermaskulinní archetypy rozšířené v populární kultuře. Technika animace s použitím ruční kamery přispívá k bezprostřednosti a emocionální blízkosti vyprávění. Ačkoli je film proložen momenty lehkosti, vážně se zabývá kulturními tlaky spojenými s mužností a psychologickými rozměry sebezdokonalování. 

V sekci zakázkových filmů se promítá také film Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Krátký animovaný spot vytvořila Hanna Palamarchuk, studentka UMPRUM v Praze. Film vznikl na objednávku výstavy ke stému výročí úmrtí Franze Kafky a zamýšlí se nad spisovatelovým vztahem k výtvarnému umění a širším kulturním kontextem jeho doby. K evokaci vícesmyslového prostředí Kafkovy Prahy využívá tento dvacetivteřinový film kombinaci vystřihovací animace a 2D počítačových technik. 

V soutěži Contrechamp bude uveden kombinovaný animovaný film Pohádky po babičce, který měl premiéru na letošním Berlinale a jehož koproducentem je společnost MAUR film. Ve filmu, který je adaptací povídek českého spisovatele a dramatika Arnošta Goldflama, se prolíná magický realismus, satirický humor a výrazná poetická neohrabanost charakteristická pro Goldflamovu tvorbu. Příběh představuje tři sourozence, kteří tráví víkend s jejich nedávno ovdovělým dědečkem. Ve snaze přizpůsobit se této nové situaci, začne Zuzana vyprávět nápadité příběhy, které navazují na tradici, již kdysi založila jejich zesnulá babička. Prostřednictvím těchto příběhů se děti více sblíží se svým dědečkem a znovu objeví metaforickou sílu vyprávění. Film vznikl ve spolupráci České republiky, Slovenska, Slovinska a Francie. Čerpá z dlouholeté české loutkářské tradice a využívá ručně vyráběné loutky v kombinaci se současnými animačními technikami.

Vůbec první český příspěvek se představí také v rozvíjející se imerzivní sekce MAFF v Annecy. Křehký domov Ondřeje Moravce a Victorie Lopukhiny, který měl premiéru v sekci Venice Immersive v roce 2024 bude v Annecy promítán v kategorii VR krátkých filmů v oficiálním soutěžním programu.

Od pryskyřice k režimu

Na Mezinárodním trhu animovaných filmů v Annecy byly dva české animované projekty vybrány do soutěže Mifa Pitches, klíčové industry platformy, která upozorňuje na původní animovaná díla ve vývoji. Akce Mifa Pitches je obecně považována za odrazový můstek pro začínající talenty, která dává tvůrcům příležitost představit své projekty celosvětovému publiku profesionálů z oboru.

Prvním projektem jsou Kaštánci, animovaný film Filipa Maška, jehož premiéra se plánuje na rok 2027. Vypráví příběh Kvída, chlapce poskládaného z kaštanů, na jeho cestě za sebepoznáním ve fantastické vesnici – světě, který si ve svých představách vytvořily děti – kde má každý obyvatel předem určenou roli. Životně důležité zásoby pryskyřice ve vesnici ohrožuje skupina tajemných zlodějů, a tak se Kvido, ve snaze dokázat svou důležitost, falešně prohlásí za hrdinu a vydá se na výpravu za záchranou své komunity. Příběh je zamyšlením nad identitou, vlastní hodnotou a složitostí vžití se do své role, když je cesta vpřed nejistá. Tento film, vytvořen pomocí 3D technologie Unreal Engine, vznikl ve spolupráci s moloko film a Fabian&Fred ve společnosti Pure Shore, jejíž krátký animovaný film Kámen osudu měl premiéru na letošním Berlinale. Na vzniku filmu se podíleli čeští i zahraniční tvůrci a byl podpořen programem Kreativní Evropa MEDIA. Zařazení projektu do platforem, jako jsou Dny animované tvorby 2024 a program Young Horizons Industry – Talent Programme, ještě podtrhuje jeho potenciál zaujmout diváky napříč generacemi.

Dalším českým projektem je Severka, animované politické drama, které popisuje emotivní cestu sedmnáctileté severokorejské uprchlice Polaris, jež se přizpůsobuje životu v Jižní Koreji. Film vzniká v koprodukci českého studia Hausboot a francouzského Les Films du Cygne, jejichž předchozí spolupráce, film Myši patří do nebe, měla premiéru v Annecy v roce 2021. Příběh natočený podle stejnojmenné knihy české koreanistky a spisovatelky Niny Špitálníkové zkoumá psychologické a morální zúčtování, které Severka podstupuje, když se konfrontuje se svou minulou rolí propagandistky režimu, před nímž utekla. Prostřednictvím jejího příběhu film zkoumá otázky viny, indoktrinace, identity a osobní ceny svobody.

Film Severka který režírovala Eléa Gobbé-Mévellec, spolurežisérka filmu Kábulské vlaštovky, jenž byl uveden v sekci Un Certain Regard v Cannes, získal cenu nadace Gan v Annecy a byl nominován na Césara i Evropskou filmovou cenu, využívá stylizovanou 2D estetiku, která zdůrazňuje nesoulad mezi dřívějším životem Polaris v utlačovatelské, jednotvární krajině Severní Koreje a její novou, chaotickou existencí v Soulu. Animace slouží jako vizuální rámec pro Severčin vnitřní konflikt, dává do protikladu dva ideologické světy a zároveň sleduje její hledání autonomie a smyslu. Autorkou scénáře je česká spisovatelka a režisérka Milada Těšitelová. Film, který podpořily Státní fond audiovize, Kreativní Evropa MEDIA a Région Sud, by měl být uveden do distribuce v roce 2029. Vladimír Lhoták, český producent filmu, považuje Severku za součást narůstající řady animovaných děl, která vycházejí ze skutečných událostí a mají silný humanistický podtext, vedle filmů jako Valčík s Bašírem, Další den života nebo Utéct.