Adam Koloman Rybanský: Absurdita každodenních ctností

Začínající režisér Adam Koloman Rybanský patří k rostoucí skupině českých filmařů, jejichž díla zkoumají společenské mikromechanizmy, lokální identitu a každodenní nedorozumění. Jeho filmy kombinují absurdní realismus s minimalistickým vizuálním jazykem a prostřednictvím statických kompozic, dlouhých záběrů a neprofesionálních herců odhalují jemné napětí uvnitř uzavřených komunit. 

Rybanský, absolvent katedry režie FAMU, poprvé upoutal širší pozornost studentskými krátkými filmy Přátelské setkání nad sportem (2017) a Home Sleep Home (2018). Oba byly nominovány na cenu Magnesia za nejlepší studentský film a představily některé tematické a stylistické prvky, které Rybanský nadále rozvíjí: zaměření na provinční sociální struktury, napětí mezi soukromými názory a kolektivním chováním a nenápadný humor, vycházející z místních zvyků a rituálů.

Všechny tyto prvky Rybanský uplatnil ve svém celovečerním debutu Kdyby radši hořelo (2022), jeho absolventském film na FAMU, který měl premiéru v sekci Panorama na Berlinale. Skupina dobrovolných hasičů z venkova si v něm menší dopravní nehodu mylně vyloží jako teroristický útok. Film, který dokumentuje vliv strachu a dezinformací na dynamiku komunity, zaujal úměrným využitím neherců, minimálními pohyby kamery a svým pečlivým laděním, které je směsicí suchého humoru, nenápadného napětí a sociálního pozorování. 

Zájem o paradoxy každodenního života Rybanský dále rozvíjí ve svém druhém celovečerním filmu, Dovolená v Českém ráji. Využívá v něm však intimnější narativní rámec, zakotvený v pro něj charakteristické kombinaci nenápadného humoru, pozorování chování a formálně zdrženlivého vyprávění. V projektu, který navazuje na spolupráci s klíčovými tvůrčími partnery ze svého debutu, Rybanský zachovává metodu práce s neherci v menších rolích a nadále využívá široké statické záběry, minimální pohyby kamery a naturalistické herecké výkony.

Film je příběhem manželského páru středního věku, Milana a Týny, jejichž plánovaná dovolená u moře se kvůli finančním problémům nemůže uskutečnit. Improvizovaná alternativa, levný výlet do kempu v Českém ráji, se stává katalyzátorem pomalého rozpadu vztahu. Drobná hádka eskaluje, když Milan náhle opustí kemp, opije se a zmizí. Ztratí se v okolních lesích a jeho únik, zpočátku způsoben frustrací, se stává několikadenním utrpením. Týnina nálada se pohybuje od podrážděnosti k znepokojení. Odloučení je oba donutí čelit dlouhodobé nespokojenosti s jejich vztahem i emocionálnímu odcizení.

Rybanský opět spolupracuje s producenty Evou Váchovou a Pavlem Váchou z pražské produkční společnosti Bratři, kameramanem Matějem Piňosem a skladatelem Adamem Bláhou – spolupracovníky z jeho celovečerního debutu. Film Dovolená v Českém ráji zůstává zakotven v naturalistickém vizuálním jazyce typickém pro jeho dřívější tvorbu, ale tentokrát klade důraz na strukturované scény a vyvážený tón a používá pohyblivější kameru. V hlavních rolích se představí Tomáš Jeřábek (Hadí plyn) a Magdaléna Borová (Amerikánka), další herecké obsazení je kombinací profesionálních herců s neherci v menších rolích, prostřednictvím kterých režisér uplatňuje svou preferenci zachovávat autentičnost místních prvků.

Film využívá přirozené prostředí Českého ráje – bohatství lesů, stezek a skalních útvarů – jako reálné kulisy i prvek narativní struktury. Milanova neschopnost najít cestu zpět se stává metaforou jeho emocionálního bloudění, zatímco čekání nutí Týnu uvědomit si rozdíl mezi rutinním soužitím a skutečným partnerstvím. Ačkoli je premisa filmu založena na nadsázce, Rybanský k materiálu přistupuje bez sentimentality a soustředí se spíše na tiché, rozpoznatelné frustrace, které se často hromadí v dlouhodobých vztazích. 

Režisér poznamenává, že na rozdíl od filmu Kdyby radši hořelo, který vznikl intuitivně, v přirozeném produkčním procesu, je Dovolená v Českém ráji postavena na jasněji definované logice vyprávění a emoční architektuře a neobsahuje politický podtext. Ve vykreslení páru, který nedokáže vyjádřit své potřeby, dokud se neocitne v krizi, scénář vyvažuje situační humor s psychologickým realismem. Suchý humor a nenápadná situační ironie jsou v něm použity jako narativní nástroje, nikoli jako komediální prvky.

Ačkoli Rybanský zatím neoznámil svůj další celovečerní projekt, naznačil, že i jeho příští dílo bude zakotveno v provinčním prostředí a mezilidských vztazích, a bude v něm zkoumat nové variace svého zavedeného pozorovacího a behaviorálního přístupu. Po svém druhém celovečerním filmu se režisér zaměří na další zdokonalování své metody vyrovnaného, na postavy zaměřeného vyprávění.  Režisér má několik konceptů v rané fázi tvůrčího vývoje, které potvrzují jeho trvalý zájem o současnou českou společenskou realitu a neustálé rozšiřování svého charakteristického stylu. Vedle filmové práce se Rybanský živí jako zahradník.

Albert Hospodářský: Poetika neklidu

Albert Hospodářský, člen nejmladší generaci českých filmařů, který se původně zaměřoval na dokumentární tvorbu a v současnosti roste i jeho reputace v oblasti filmu hraného, se zaměřuje na vztah vnitřního vědomí člověka a vnější reality. Odhaluje, jak se v životech mladých lidí, ztracených ve fragmentovaném světě prolíná osobní a sociální sféra.

Hospodářský studoval na pražské FAMU dokumentární film. Jeho rané krátké filmy prozrazují fascinaci psychologií mladých lidí, poetickou identitou a hranicemi vyjádření. Příkladem této rané fáze jeho tvorby je film Nekyia: Vnitřní portrét básníka Hradeckého (2019), vybraný do soutěže Czech Joy na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. Hospodářský v něm prostřednictvím hybridní formy poetického dokumentu a inscenované rekonstrukce zkoumá tvůrčí krizi básníka jako alegorii boje mezi vyjádřením a mlčením, rozumem a snem. 

Hospodářský opustil FAMU ještě před dokončením bakalářského studia a zaměřil se na svůj celovečerní debut Brutální vedro (2023), kterým se přesunul k hrané tvorbě. Lo-fi příběh o dospívání, který se vymyká žánrovému zařazení, měl premiéru v soutěži Proxima na MFF Karlovy Vary, kde získal Zvláštní cenu poroty. Následovala cena za nejlepší český celovečerní film na Finále Plzeň, kterou Hospodářský potvrdil svou pozici jednoho z nejvýznamnějších nových talentů v zemi. Po uvedení v českých a slovenských kinech Brutální vedro zakotvilo na HBO Central Europe.

Film představuje mladého muže putujícího přes dusivě horkou krajinu uprostřed záhadné sluneční erupce. Pod apokalyptickým povrchem filmu se skrývá jemná studie odcizení, generační úzkosti a ztráty emocionálního kompasu v přehřátém, přestimulovaném světě. Hospodářský spojuje observační realismus s mýtickou abstrakcí a pomocí přirozeného světla, dlouhých záběrů a nejasných dialogů evokuje jak fyzické vyčerpání, tak metafyzický strach. Výsledkem je hypnotická, pomalu se rozvíjející alegorie o mezích lidské odolnosti a hledání smyslu v troskách vztahů.

Hospodářský v současné době pracuje na svém druhém celovečerním filmu Neklid, hraném projektu, v němž se posouvá k více strukturovanému a formálně definovanému přístupu. Film je příběhem manželů Loly a Slávy, jejichž klidný venkovský život narušuje emoční nestabilita manželky.  Lola hledá pro svůj rostoucí neklid nějaký ventil a se chopí nečekané příležitosti uprchnout na odlehlý středomořský ostrov. 

To, co začíná jako pokus o znovunalezení smyslu života, se mění v psychický rozvrat, který vyvrcholí téměř smrtelným hadím uštknutím, které si hrdinka sama způsobí. Na rozdíl od intuitivního, pozorovacího stylu filmu Brutální vedro má Neklid přesný vizuální a narativní rámec. Provádí diváka kolísavými emocionálními stavy, které jsou jeho ústředním tématem. Film je koncipován jako přesně sestavená analýza dezorientace, touhy a hledání stability.

Režisér chce podle svých slov nadále spolupracovat s neherci v menších rolích a zachovávat tak autenticitu sociálního a vizuálního prostředí. Jádrem jeho tvůrčího týmu zůstávají klíčoví spolupracovníci z Brutálního vedra – producent Ondřej Lukeš, kameraman Tomáš Uhlík a skladatel Jan Tomáš.

Neklid je zamýšlen jako evropská koprodukce tří zemí s výrazně robustnějším finančním zázemím, než byl Hospodářského debut. Film byl ve vývoji téměř dva a půl roku a zúčastnil se Midpoint Feature Launch, kde prošel mentoringem v oblasti scénáře a produkce a získal první mezinárodní publicitu. Během modulu v Soluni producent Ondřej Lukeš posílil vazby s budoucími partnery. Řecký koproducent Alaska Films je již potvrzen. 

Teaser k filmu byl natočen už v létě – svou první hlavní roli v něm ztvárnila Simona Lewandowská. Vzhledem k sezónním požadavkům scénáře, harmonogramům partnerů a očekávané koprodukční struktuře je optimálním termínem natáčení podzim 2027 nebo jako 2028. Pokud se bude financování vyvíjet podle očekávání, předpokládá se festivalová premiéra a uvedení do kin v letech 2028–29.

Kromě filmu Neklid Hospodářský v současné době píše pilotní díl původního seriálu. Projekt je v rané fázi scénáře a zatím nemá žádné formální zaštítění. Volba seriálové formy je částečně dána samotným materiálem a částečně pragmatickými úvahami: novými schématy financování seriálů a přímější cestou k divákům než lokální distribuce v kinech.

Vedle své autorské tvorby Hospodářský příležitostně spolupracuje na dalších projektech, například jako asistent režie na připravovaném filmu Bohdana Karáska Mistryně a krátkém filmu Jana Jindřicha Karáska, Co jsme si nestačili říct. Hospodářský se primárně neživí filmem, ale jako profesionální malíř interiérů a film je pro něj spíše prostorem pro rozvíjení svých vlastních dlouhodobých autorských projektů.