Od přelomové Oběti, napínavého společenského thrilleru, který měl premiéru na benátském festivalu v sekci Orizzonti v roce 2022 a stal se slovenským kandidátem na Oscara, se slovenský režisér Michal Blaško žijící v Česku, profiluje jako jeden z nejzajímavějších talentů střední Evropy. Poprvé na sebe upozornil oceněným krátkým filmem Atlantida, 2003, který byl vybrán do sekce Cinéfondation na festivalu v Cannes a poukázal na zájem režiséra o morálně rozporuplné situace, které jsou důsledkem širších sociopolitických faktorů. Jeho debutový celovečerní film Oběť popisuje mediálně zkreslený případ zločinu z nenávisti v malém českém městě. Se zdrženlivým formalismem a chladným, procedurálním tónem v něm tvůrce zkoumá témata spravedlnosti, institucionální předpojatosti a individuální spoluviny. Podobný přístup použil Blaško i v minisérii Podezření, která byla prvním středoevropským seriálem premiérově uvedeným na filmovém festivalu v Berlíně.

V současné době Blaško pracuje na svém druhém celovečerním filmu Cowgirl, který se na rozdíl od prostředí soudních síní, městských úřadů a policejních stanic z filmu Oběť, odehrává na venkově, v prostředí koňských rančů a rodinných farem. Podobně jako v Oběti, i ve svém druhém celovečerním filmu upřednostňuje Blaško před otevřenou sociopolitickou kritiku intimnější tón a zaměřuje se na psychologický vývoj čtrnáctileté dívky, která je donucena konfrontovat svůj mladický idealismus s reálným světem.

Navzdory změně prostředí a stylu však režisér zůstává věrný svým oblíbeným tématům. Stejně jako v předchozích filmech i v Cowgirl zkoumá prostor, v němž se osobní etika střetává se společenskými očekáváními, tentokrát je však tento konflikt zakotven v každodenním životě na venkově. Blaško zkoumá, jak jednotlivci, zejména lidé na okraji společnosti nebo v přechodných životních fázích, reagují na morální rozporuplnost. 

Dívka s koněm v prohnilé zemi

Film Cowgirl, který se odehrává v prostředí rozlehlé venkovské krajiny Liptova a Oravy na severu Slovenska, vypráví příběh Barbory, čtrnáctileté dívky, kterou vychovává její ovdovělý otec, vážený místní policista. Barbora je ponořená do světa westernového cuttingu a ke svému koni Indymu má hluboký vztah. Jezdění je pro ni víc než jen koníček, je to způsob života založený na disciplíně, péči a emocionálním poutu. Jak poznamenává producent Jakub Viktorín, nápad na film vzešel z osobních zkušeností scenáristy Jakuba Medveckého, který je také autorem scénáře filmu Oběť. Medveckého rodina provozuje ranč a jeho bratr je profesionální trenér. Tento pohled zevnitř dodává filmu výjimečnou autentičnost, a to jak v zobrazení jezdeckého sportu, tak venkovského života.

Na první pohled se zdá, že se Barbora pohybuje v uzavřeném a stabilním světě, který se řídí tichými rituály péče o zvířata a zdánlivě spolehlivou sítí vztahů, kterou představuje její otec Ľuboš, trenérka Lucia a malá komunita kolem ní. Tento pocit bezpečí se však začíná rozpadat, když se její trenérka Lucia zaplete do místního sporu o pozemky, do kterého je zapojen i farmář z okruhu otce Barbory. Hlavní napětí ve filmu Cowgirl spočívá ve ztrátě víry, zejména v bolestivém poznání, že ti, které vnímala jako své ochránce, mohou být spoluviníky udržování systému mlčení a nespravedlnosti. Vztah Barbory s Lucií, která je pro ni mentorkou i náhradní matkou, se také komplikuje, když Barbora zjistí, že dospělí, které si idealizovala, jsou morálně mnohem zkaženější, než se zdálo. Podle Viktorína je Cowgirl příběhem generační změny o tom, jak si mladý člověk konfrontovaný s nečestností a morálním úpadkem začíná razit svou vlastní cestu životem.

Obsazení filmu Cowgirl odráží Blaškovu dlouhodobou tendenci kombinovat profesionální a neprofesionální herce. Roli Barbory ztvárňuje debutující neprofesionální herečka Ela Kastély, která má zkušenosti s výcvikem koní a soutěžním ježděním, což je vzhledem k fyzické náročnosti role a významu jejího vztahu ke koni zásadní požadavek. Casting byl rozsáhlý a zaznamenal silnou odezvu kandidátek z celého Slovenska, které nejen splňovaly věkové a herecká kritéria, ale měly také zkušenosti s koňmi. 

Roli Ľuboše, Barbořina otce, místního policisty, který svým klidným chováním maskuje rostoucí vnitřní napětí, ztvárnil slovenský herec Juraj Loj. Loj nedávno hrál také v psychologickém dramatu Ondřeje Provazníka Sbormistr a ve filmu Agnieszky Holland Šarlatán. Juliana Brutovská, která se objevila i ve filmu Zuzany Kirchnerové Karavan, hraje Barbořinu trenérku a mentorku Lucii – ženu, která je pro Barboru oporou, ale sama skrývá tajemství. Režisér a příležitostný herec Peter Bebjak hraje farmáře, který se zná s Barbořiným otcem.

Venkovský realismus a westernové ozvěny

Ačkoli je film Cowgirl pevně zakotven v krajině a struktuře slovenského venkova, tematicky a vizuálně čerpá z filmového jazyka westernového žánru. Avšak, i když prašná pole, ranče a jezdecké arény evokují ikonografii americké kultury, režisér se nesnaží kopírovat žánrové klišé westernu, ale přenáší tyto prvky do reality dospívání dívky ve venkovském prostředí. Blaško zde opět spolupracuje s kameramanem Adamem Machem, který nasnímal i Oběť a Podezření. 

Po formální stránce připomíná Cowgirl Blaškův dřívější film Atlantida, 2003, v němž režisér udržuje úzké spojení s hlavní postavou a zároveň dává stejně silnou vyprávěčskou váhu prostředí, ve kterém žije. Venkovské prostředí je zde pojato jako další protagonista a odráží Barbořinu vazbu k přírodě a zemědělskému světu, který ji formuje. 

Vizuální jazyk filmu doplňuje zvuková kulisa Ádáma Balázse (Tonda, Slávka a kouzelné světlo), který se díky spolupráci s Ildikó Enyedi a dalšími významnými režiséry etabloval jako talentovaný skladatel. V Cowgirl obohacuje Balázs místní zvukový svět folkem, prvky prostředí a jemnými westernovými motivy. Střihačka Wanda Kiss provází tyto přechody rytmickým střihem, který ve filmu umocňuje křehkou rovnováhu mezi klidem a pohybem, nevinností a rozčarováním. Výtvarní stránku filmu má na starosti Stella Šonková (Oběť, Citlivý člověk), zvuk na place zajišťuje Jan Šulček (After Party, Bod obnovy). Kromě těchto klíčových tvůrců se na postprodukci a vizuálních efektech filmu podílí také moravskoslezský region. 

Místní příběh s mezinárodním dosahem

Hlavní natáčení filmu Cowgirl začalo koncem července 2025, dokončení je plánováno na polovinu září 2025. Natáčení probíhá na různých místech Slovenska a České republiky. Film strategicky využívá dějové zasazení do letního období – přírodním prostředím dokresluje charakterový oblouk hlavní hrdinky v rámci příběhu. Natáčení proběhlo ve slovenských regionech Liptov, Trenčín a Orava, a také ve vybraných oblastech moravskoslezského kraje. Postprodukce potrvá do začátku roku 2026, po které bude následovat festivalová premiéra filmu. 

Producentem filmu Cowgirl je Jakub Viktorín ze slovenské společnosti nutprodukcia, který spolupracoval na předchozích Blaškových projektech, a Tomáš Hrubý z české společnosti nutprodukce, ve spolupráci s Gáborem Osváthem z Filmfabriq (Maďarsko) a Českou televizí jako klíčovým koproducentem. Projekt získal podporu od řady národních a nadnárodních institucí, včetně slovenského Audiovizuálního fondu, Státního fondu audiovize, Maďarského národního filmového institutu, Eurimages a KE MEDIA. Práva na celosvětový prodej mimo Českou republiku jsou stále volné. Slovensko a Maďarsko chtějí film nabídnout specializovaným sales agentům a dramaturgům mezinárodních festivalů, kteří hledají kvalitní středoevropské filmy.