Retrospektiva mapuje celé Švankmajerovo dílo, počínaje jeho prvním krátkým filmem Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara, natočeným v roce 1964. Už v něm se objevují prvky typické pro jeho celou následující tvorbu: kombinace loutkoherectví, animace a prvků hraného filmu. Autor, který svou tvorbou ovlivnil filmaře jako je Tim Burton, Terry Gilliam nebo bratři Quayové, je známý tím, že si ve své tvorbě zachovává absolutní svobodu a nebere ohled na divácký vkus.  

Švankmajerův zcela originální výtvarný styl se vyvíjel pod vlivem různých světových umělců. Jako umělec se Švankmajer hlásí k surrealismu a velký vliv na jeho tvorbu měly představitelé tohoto hnutí, zejména Max Ernst, René Magritte nebo Giorgio de Chirico. Arcimboldovy alegorické portréty se staly inspirací pro filmy Hra s kameny, Historia naturae a také Možnosti dialogu, jednoho z jeho nejoceňovanějších filmů, který kromě jiných ocenění získal Zlatého medvěda na Berlinale 1983.

Svůj první celovečerní film Něco z Alenky natočil Švankmajer v roce 1987. Film měl světový úspěch a na MFF v Annency získal cenu za nejlepší celovečerní animovaný film. Od 90. let se tvůrce začal věnoval výlučně režii celovečerních filmů. V roce 1994 natočil Lekci Faust – pokus o aktuální výklad Faustovského mýtu, v roce 1996 pak černou komedii Spiklenci slasti, satiru na svět sexuálních perverzí a erotických fetišů.

Surrealistický horor Otesánek (2000) Švankmajerovi přinesl Českého lva za nejlepší film a za nejlepší výtvarný počin. V roce 2005 mělo premiéru Šílení, inspirováno osobností Markýze de Sade a povídkami Edgara Allana Poea. Zatím posledním celovečerním filmem Jana Švankmajera je Hmyz z roku 2018, natočený na motivy divadelní hry bratří Čapků, s odkazem na Kafkovu Proměnu.

Svůj zatím poslední film, dokument Kunstkamera (2022), věnuje tvůrce svému celoživotnímu zájmu  o sběrateltsví kuriozit, lidové loutkářství, naivní lidové umění, africké a polynéské masky a fetiše a art brut. 

Retrospektiva potrvá od 27. dubna do 7. května a zúčastní se jí i stálý producent a spolupracovník Jana Švankmajera, Jaromír Kalista.

SEZNAM FILMŮ:

Celovečerní filmy

Něco z Alenky, Jan Švankmajer, 1987, 84′
Lekce Faust, Jan Švankmajer, 1994, 90′
Spiklenci slasti, Jan Švankmajer, 1996, 75′
Otesánek, Jan Švankmajer, 2000, 127′
Šílení, Jan Švankmajer, 2005, 118′
Přežít svůj život, Jan Švankmajer, 2010, 105′
Hmyz, Jan Švankmajer, 2018, 98′
Alchymistická pec, Adam Ol’ha/Jan Daňhel, dokumentární film, 2020, 117′
Kunstkamera, Jan Švankmajer, dokumentární film, 2022, 51′

Krátké filmy

Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara, Jan Švankmajer, 1964, 10′
Johann Sebastian Bach: Fantasy in G minor, Jan Švankmajer, 1965, 8′
Hra s kameny, Jan Švankmajer, 1965, 8′
Rakvičkárna, Jan Švankmajer, 1966, 10′
Et Cetera, Jan Švankmajer, 1966, 8′
Historia Naturae (Suita), Jan Švankmajer, 1967, 9′
Byt, Jan Švankmajer, 1968, 13′
Picknick mit Weissmann, Jan Švankmajer, 1969, 13′
Tichý týden v domě, Jan Švankmajer, 1969, 13′
Don Šajn, Jan Švankmajer, 1970, 30′
Kostnice, Jan Švankmajer, 1970, 10′
Jabberwocky (Žvahlav aneb šatičky slaměného Huberta), Jan Švankmajer, 1971, 12′
Leonardův deník, Jan Švankmajer, 1972, 10′
Otrantský zámek, Jan Švankmajer, 1973, 17′
Zánik domu Usherů, Jan Švankmajer, 1980, 15′
Možnosti dialogu, Jan Švankmajer, 1982, 11′
Do pivnice, Jan Švankmajer, 1982, 14′
Kyvadlo, jáma a naděje, Jan Švankmajer, 1983, 15′
Mužné hry, Jan Švankmajer, 1988, 15′
Another Kind of Love, Jan Švankmajer, 1988, 4′
Zamilované maso, Jan Švankmajer, 1989, 1′
Tma/světlo/tma, Jan Švankmajer, 1989, 10′
Flora, Jan Švankmajer, 1989, 20”
Konec stalinismu v Čechách, Jan Švankmajer, 1990, 10′
Jídlo, Jan Švankmajer, 1992, 17′

Festival IndieLisboa vybral do svého programu i několik nových i starších českých animovaných filmů pro děti. Mezi nimi film Deniska umřela Philippe Kastnera, oceněný na letošním Berlinale čestným uznáním v sekci Generation Kplus, krátký film Křížem krážem Niny Rybárové a Tomáše Rybára, který kombinuje animaci s křížkovou výšivkou, dva filmy z produkce Bionautu - koprodukční česko-slovenský film Jmenuji se Edgar a mám krávu Filipa Diviaka a film pro nejmenší diváky Naše prasátko: Kostičky Jaromíra Plachého. Posledním filmem v programu festivalu je animovaný krátký film Alexandry Májové Swimming Pool z roku 2010.