Příběh knihy a filmu zachycuje cestu známého a úspěšného amerického spisovatele Nathana Zuckermana do Prahy v roce 1976. V Praze hodlá Zuckerman kromě pomoci spisovatelům také zachránit unikátní sbírku uměleckých povídek napsaných v jidiš, které chce propašovat přes hranice. Navzdory politickému útlaku byl společenský život v tehdejší Praze velmi čilý, plný zábavy a otevřených vztahů. Čím větší byl tlak režimu, tím více se lidé odebírali do svých soukromých intimních světů... 

„Na filmu Pražské orgie s režisérkou Irenou Pavláskovou spolupracuji již čtvrtým rokem a považujeme za velkou čest, že jsme získali práva od takové literární veličiny jako je Philip Roth,“ říká producent filmu Viktor Schwarcz. „Nejprve jsme film vyvíjeli společně a soustředili se na financování z ČR. V roce 2016 se k nám přidal mladý producent Michal Kráčmer, který se více soustředí na zahraniční spolupráci. Michal Kráčmer pak film prezentoval loni v rámci prestižního evropsko-severoamerického programu Trans Atlantic Partners v Berlíně a pak v Torontu a Halifaxu v Kanadě. V Benátkách teď budeme film prezentovat naposledy před natáčením. Primárně tu chceme otestovat evropský trh, protože zatím jsme projekt prezentovali hlavně v severní Americe.  I díky mezinárodnímu obsazení a natáčení v angličtině věříme, že se nám podaří oslovit distributory z velkých evropských teritorií. Rádi bychom také finišovali jednání se světovými sales agenty.

Film byl podpořen Státním fondem kinematografie, a to i díky podpoře fondu Kreativní Evropa – Media. Aktuálně je film česko-slovensko-kanadská koprodukce, kde za Slovensko film koprodukuje společnost Arina a za Kanadu společnost Timshell Pictures z Toronta. „Kanadské partnery jsme získali, poté, co Michal Kráčmer reprezentoval náš projekt na festivalu v Torontu a koprodukčním fóru v Halifaxu,“ říká Schwarcz a dodává, že dofinancování stále probíhá. Rozpočet projektu je stanovený na 1,7 milionů eur.

Rozhovor s režisérkou Irénou Pavláskovou

Kdy vás poprvé napadlo, že byste chtěla adaptovat Pražské orgie?
Hned po prvním přečtení knihy, někdy před šesti lety, jsem si řekla – jak skvělé! Chytrý, originální, složitý, a přitom pochopitelný příběh. Provokativní, smutný a přitom zábavný. Obdivovala jsem, jak Philip Roth pochopil naši realitu tehdejších let a jak se do ní dokázal ponořit. Fascinovala mě hlavní ženská hrdinka, zcela nepodobná většině ženských postav, a přitom tolik živoucí. Láká mě zobrazit její barvitost, nekonvenčnost, její zoufalý vnitřní vzdor a to, že odráží tu tíhu a také i zkaženost celé doby.

Je podle vás téma knihy důležité zejména v současné době? Čím bude podle vás zajímavé pro diváky? Cílíte také na zahraniční publikum?
Příběh se odehrává v Československu v roce 1976 v době utužení totalitního režimu po sovětské okupaci. Lidé upadají do rezignace a každý se vypořádává s tlakem režimu po svém. Část lidí se uzavírá do sebe, část se – byť s nechutí – přizpůsobuje, část kolaboruje, jen hrstka vzdoruje. I když jde o dobový film, jeho témata jsou stále aktuální – jak se člověk chová pod tlakem mocných. Kde se bere síla k protestu v jedněch a ochota sklonit hlavy v druhých? Kolik a jak dlouho si toho máme nechat líbit? Jak se vypořádat s agresivitou mocných? Atraktivní pro diváky myslím bude hlavní dějová linie, kterou je vztah mezi americkým spisovatelem Zuckermanem a českou rebelkou. Vzájemná přitažlivost však zůstane nenaplněna, na to je Olga příliš nebezpečným a nezvladatelným živlem.

Natáčení má dle našich informací začít v srpnu?.. Jak dlouhé natáčení plánujete, a v jakých lokacích?
Začínáme natáčet koncem srpna a pokračujeme do poloviny října. Hlavní natáčení se odehrává v Praze. Koncem října bychom měli mít zhruba tři natáčecí dny v Kanadě.

Jaké bude vaše režijní pojetí snímku? Upřednostníte nějaké linie příběhu? Jaké téma je pro vás stěžejní?
Velmi se držím knihy. Jen jsem přetvářela příběh více do filmové podoby – například scény, kde se v knize jen mluví, jsem ukázala v ději, dlouhé povídání u stolu jsem rozdělila do více obrazů a prostředí.  Jelikož samotná knižní předloha je dosti útlá, tak ve scénáři pár scén přibylo. Oproti knize jsem zdůraznila skutečnost, že hlavní hrdina pomáhá a podporuje české zakázané spisovatele, což zcela odpovídá realitě, kdy Philip Roth organizoval v USA pomoc perzekvovaným českým literátům. Stěžejními tématy jsou zobrazení společnosti, kterou uvrhla komunistická moc do marasmu a morálního pokřivení, je to zobrazení lidí, kteří se snaží uchránit si alespoň vnitřní svobodu – a někdy to dělají dosti bizarním způsobem. Dále je to v mých očích strhující duel mezi Zuckermanem a Olgou. Film ale nebude laděn temně, nebude tonout v beznaději. Bude vyprávět o závažných věcech, ale napínavě, se smyslem pro životní paradoxy.

Jaké bylo vaše setkání s Philipem Rothem, který bohužel hotový film už neuvidí? Měl nějaké poznámky k připravovanému filmu?
Je to velmi smutné, že Philip Roth odešel... Byli jsme domluveni, že přijede do Prahy na premiéru. Chtěli jsme mu tady připravit krásné uvítání, a ještě jednou mu hluboce poděkovat za jeho pomoc Čechám. Setkání s panem Rothem bylo pro mě ohromným zážitkem. Došlo k němu tak, že jsem se rozhodla panu Rothovi napsat a požádat jej o práva k jeho knize. Pan Roth si vyžádal ke shlédnutí moje filmy a explikaci, jak příběh vidím a jak bych ho chtěla točit. A pak jsem od něj dostala pozvání k osobnímu setkání v jeho domě v Connecticutu. Byl to pro mě celoživotní zážitek a skutečnost, že mi pan Roth práva poskytl, zase velmi zavazující úspěch. Pan Roth byl neobyčejně charismatický, s jakýmsi zvláštním vnitřním tajemstvím a současně byl úplně bezprostřední a velmi lidský. Byli jsme u něj přes tři hodiny, chtěl znát moji motivaci, můj pohled na příběh a na postavy, vyprávěla jsem mu také něco o sobě a o příbězích mojí rodiny, což ho zajímalo. Teď mám dvojnásobnou odpovědnost natočit film tak, aby z něj mohl mít pan Roth radost.