V současné české kinematografii nenajdete zavedenější producentsko-režisérský tým než ten, jež tvoří zkušený producent Jiří Konečný z produkční společnosti endorfilm a v Česku žijící slovinský scenárista a režisér Olmo Omerzu. Konečný produkoval všechny Omerzuovi filmy, od dramatu o dospívání Příliš mladá noc z roku 2012, které mělo premiéru na Berlinale, až po nedávný Atlas ptáků o důsledcích milostných podvodů na internetu.

Omerzuův druhý celovečerní snímek Rodinný film, který měl premiéru v San Sebastianu, potvrdil jeho talent a upevnil pozici v českém filmu. Třetí celovečerní film, Všechno bude, mu vynesl ocenění za nejlepší režii na MFF Karlovy Vary 2018, několik Českých lvů a také čest reprezentovat Českou republiku v boji o Oscara. Atlas ptáků, čtvrtý režisérův celovečerní film, měl premiéru v hlavní soutěži v Karlových Varech v roce 2021 a získal devět nominací na Českého lva.

Rodičovství u moře

Nevděčné bytosti začínají zdánlivě idylickým rodinným scénářem. David, nedávno rozvedený otec ve středních letech, bere své dospívající děti, třináctiletého Tea a sedmnáctiletou Kláru, na dovolenou do kempu na pobřeží Jadranu. Pohoda přímořského prostředí ostře kontrastuje s bouřlivými emocemi a skrytým napětím v rodině. 

Klára, která bojuje s anorexií, nachází nečekanou útěchu a přijetí u místního mladíka Denise. Denisův upřímný, nesoudící postoj ke Klářině vzhledu v ní vyvolá očistnou změnu a vede k výraznému zlepšení jejího stavu. Rodící se vztah se stává majákem naděje na Klářino uzdravení, a dokonce i David, zpočátku ostražitý, začne přítomnost Denise akceptovat.

Poklidnou atmosféru však brzy vystřídá temný zvrat. Vražda Denisova otce uvrhne postavy do víru podezření a úzkosti. Sám Denis se stává podezřelým a David čelí morálnímu dilematu, zda má svou dceru od potenciálního vraha držet dál a riskovat tak recidivu její nemoci, nebo v zájmu jejího štěstí varovné signály ignorovat.

Omerzu říká, že Nevděčné bytosti mají duchem nejblíže k jeho oceňovanému Rodinnému filmu. Potvrzuje to i jeho opětovná spolupráce s Nebojšou Popem Tasićem, spoluscenáristou Rodinného filmu. V Nevděčných bytostech je jako spoluautorka uvedena také Kasha Jandáčková. Film je rozdělen do dvou částí. První se odehrává během dovolené v Chorvatsku, kde se David snaží být dobrým rodičem oběma svým dětem, zvláště když Klára pokouší hranice a láká svého otce na nudistickou pláž. Druhá se odehrává doma v České republice, kde Klára se svou poruchou příjmu potravy skončí v nemocnici, což přiměje oba rodiče k reakci.

David a jeho bývalá žena se v zoufalé snaze zachránit svou dceru a přispět ke zlepšení jejího zdravotního stavu, začnou v textových zprávách pro Kláru vydávat za Denise. Když už se zdá, že všichni členové rodiny (až na jednu světlou výjimku) situaci úspěšně zvládají, ukáže se, že křehký mír je nejistý. Pomalou erozi hodnot a důstojnosti může zastavit jen rozhodný čin – k němuž musí být někdo donucen.

O otcích a dcerách

Omerzuův film se může pochlubit mezinárodním obsazením. Irský herec Barry Ward, který hrál ve filmu Kena Loache Jimmyho tančírna a The End of the F***ing World od Netflixu, ztvárnil Davida, nešťastného otce, který se potýká s vlastní nejistotou a problémy rodičovství. Oceňovaná slovenská herečka žijící v Itálii, Barbora Bobuľová, známá z rolí ve filmu Nanniho Morettiho Světlé zítřky nebo jako módní návrhářka Coco Chanel v stejnojmenném životopisném dramatu Christiana Duguaye, se zde vrací do česko-slovenského filmu v roli Laury, Davidovy bývalé manželky. Jejich děti hrají nováčci: Dexter Franc Kláru a Antonín Chmela Tea. Kombinování profesionálních a neprofesionálních herců je pro Omerzuovu tvorbu charakteristické.

Postava Kláry je obzvlášť náročná, protože musí přesvědčivě ztvárnit nejen dospívající rebelku, ale také křehkou dívku, bojující s anorexií. Omerzu vzpomíná, že když viděl Francovou na castingu, hned věděl, že právě ona dokáže podat tak všestranný výkon, jaký si představoval. Roli „záporáka“ Denise hraje slovinský herec Timon Šturbej, evropská vycházející hvězda (European Shooting Star) z roku 2022. Šturbej získal za roli v Molièrově Psyché cenu za nejlepší mužský herecký výkon na festivalu Teatralny Koufar a za výkon ve filmu Darko Štanteho Následky cenu Vesna.

Jednou z výrazných odlišností Nevděčných bytostí od předchozích Omerzuových snímků je přístup k jazyku. Na rozdíl od mnoha filmů, které vícejazyčné interakce zjednodušují, Nevděčné bytosti se složitosti dvojjazyčné domácnosti a vztahu Kláry s cizincem nevyhýbají a postavy se ve svých vztazích pohybují ve směsici jazyků. Režisér přitom zdůrazňuje důležitost rozsáhlých zkoušek a spolupráce s herci k dosažení přirozeného toku dialogů a realistického a poutavého ztvárnění vnitřních bojů postav.

Denis a Klára se dorozumívají lámanou angličtinou, která je sice nedokonalou, ale univerzální formou jazyka, podtrhuje emocionální a vztahovou rozpolcenost postav a dodává jejich dialogům hudební, poetický ráz, tak odlišný od otcovy plynulé, bezchybné angličtiny. Omerzu, který sám žije ve vícejazyčném prostředí, zde vychází z osobní zkušenosti a vykresluje problémy a iracionalitu střídání jazyků v rodinném kontextu. Většina dialogů je proto v angličtině, takže Nevděčné bytosti jsou v podstatě připraveny pro anglicky mluvící trh.

Nevděčné bytosti jsou také prvním filmem, v němž Omerzu spolupracuje s koordinátorem intimních scén. Pro tento projekt se jím stala Jana Neustupová, první česká certifikovaná koordinátorka v tomto oboru. Přestože ve filmu je jen málo sexuálních scén a výjevy z nudistického kempu nejsou nijak názorné, příběh obsahuje různé vrstvy intimity. Režisér se v tomto ohledu opírá o práci Neustupové s herci, aby tyto vrstvy společně rozkryli a správně zpracovali.

Ačkoli jádrem příběhu je vztah otce a dcery, Omerzu se zaměřuje na otcovi pocity – na jeho bezmocnost, nerozhodnost, zbabělost, sebedůvěru, zranitelnost a soucit – tedy na hledisko, které je v tomto typu filmů, obvykle zdůrazňujících odcizení dětí od rodičů, zohledňováno jen málokdy. Přesto však zůstává v centru pozornosti Klára, jejíž nemoc je společným břemenem rodičů. Ona vytváří konflikty a staví rodiče do těžkých situací. Omerzu nepřipisuje anorexii pouze dysfunkci rodiny, ale uznává, že vývoj dítěte mohou ovlivnit negativní rodičovské vzorce chování.

Režisér zdůrazňuje, že jeho cílem je zachytit dialog dvou různých hledisek: hlediska dětí a hlediska rodičů, které podle něj nikdy nemohou být rovnocenné. Tento přístup umožňuje bohatší zkoumání přirozené rozpolcenosti a emocionální složitosti v rámci rodinné dynamiky. Představením obou úhlů pohledu se film snaží osvětlit často opomíjené problémy rodičů, a přitom zachovat prožitky dětí v popředí.

Mezi soucitem a lží

Omerzu patří ke generaci mladých filmařů, jejichž styl a přístup ovlivnila autorská poetika Michaela Hanekeho, Catherine Breillat, Maurice Piallata a Terence Daviese. Ačkoli Nevděčné bytosti obsahují prvky dramatu o dospívání, které jsou přítomny ve většině Omerzuových filmů, tento film je žánrově spíše rodinným dramatem – přesněji psychologickým rodinným dramatem prodchnutým ironickým a lehce absurdním humorem.

Nevděčné bytosti používají méně dialogů než jiné režisérovi filmy z poslední doby a kladou větší důraz na dějové vyprávění založené na vizuálních prvcích a hereckých výkonech. Omerzuovo zkoumání morálních provokací a dilemat, jimž musí rodiče i dcera čelit, odhaluje nesoulad mezi jejich záměry a prostředky, které k dosažení svých cílů používají, takže divák nemusí jednání rodičů schvalovat, i když plně chápe jejich motivaci. Jedním z příkladů je situace, kdy rodiče své dceři lžou, aby se cítila lépe, ale nakonec s ní manipulují. Tato etická dvojznačnost vyvolává napětí, které diváky zaujme a přiměje je k zamyšlení nad rozporuplností konání rodičů, kteří ve snaze projevit své dceři soucit používají lži.

Tentokrát Omerzu spojil síly s mladým kameramanem Kryštofem Melkou, známým svou spoluprací na Hranicích lásky, minisérii o sexuálním násilí Pět let a na oceňovaných krátkých dokumentech Diany Cam Van Nguyen Spolu sami a Milý tati. Tvůrci, jejichž záměrem je zdůraznit vizualitu filmu, zvolili osobitý estetický přístup – použitím dvou kontrastních světů: zjednodušeného, nadsazeného světa vzrušujícího prostředí přímořského kempu a naproti tomu obraz ponuřejšího domácího života rodiny. Tento kontrast se pro režiséra stává dalším nástrojem, jak proniknout hlouběji do vnitřního života svých postav.

Snímek Nevděčné bytosti se odklání od tradičního realismu a pomocí živých barev proměňuje Jadran v bujnou tropickou džungli, která se zcela liší od normálně vyprahlé, sluncem spálené krajiny. Každá scéna vyžaduje jiný formální přístup a tvůrci proto ve filmu využívají různé kinematografické nástroje. Kombinují delší záběry, ruční kameru a jízdu a vytvářejí tak realističtější, téměř voyeurský vizuální zážitek. Režisér však zdůrazňuje, že navzdory této složité práci kamery, nebude nakonec formální stránka dominovat a film se primárně zaměří na vyprávění příběhu, jehož hlavním motivem jsou postavy.

Hlavní natáčení, které zahrnovalo lokace v Pelješci v Chorvatsku, v Brně, Plzni, Kladrubech a Praze, skončilo v červenci a až do konce září bude pokračovat střih filmu. Omerzu se spojil se zkušeným polským střihačem Jarosławem Kamińským, který pracoval na oceňovaných filmech Studená válka, Ida a Quo Vadis, Aida? Postprodukce by měla trvat do začátku roku 2025, dokončení filmu se plánuje na  jaro 2025. 

Nevděčné bytosti představuje koprodukcí pěti zemí pod vedením společnosti endorfilm. Producent Jiří Konečný se pro tento projekt znovu spojil se zahraničními partnery z předchozích filmů, včetně Roka Bičeka ze slovinské Cvinger Films a oceňovaného slovenského producenta Ivana Ostrochovského z Punkchart Films. K projektu se jako koproducentka připojila Ankica Jurić Tilić z chorvatské Kinoramy, která s Konečným spolupracovala na slavné provokativní komedii Radu Judeho Smolný pich aneb Pitomý porno. Přidal se také Mariusz Włodarski a Marta Gmosińska z polské společnosti Lava Films, která pracovala na filmu Magnuse von Horna Dívka s jehlicí, jež měl premiéru v Cannes. Dalšími koproducenty jsou Česká televize, RTV Slovenija a Michal Sikora ze společnosti Lonely Production. Tento projekt je ukázkou rozsáhlé spolupráce napříč střední Evropou – byl podpořen Státním fondem kinematografie, Slovinským filmovým centrem, Polským filmovým institutem, slovenským Audiovizuálním fondem, Chorvatským audiovizuálním centrem a také Jihomoravským filmovým fondem a Plzeňským krajem. Domácí premiéra je naplánována na druhou polovinu roku 2025, premiéry v koprodukčních zemích budou následovat.

Omerzu je přesvědčen, že témata Nevděčných bytostí, jako rodina, dospívání a rodičovská dilemata, najdou odezvu u širokého publika a zaujmou i diváky mimo artové publikum.