Společnost moloko film byla založena v Praze v roce 2010 producenty Milošem Lochmanem a Karlem Chvojkou. Je zaměřená na vývoj a produkci celovečerních filmů, dokumentů a krátkých filmů se silným autorským přístupem. Podporuje projekty od rané fáze vývoje až po mezinárodní distribuci a často je partnerem v evropských a regionálních koprodukcích. Její aktivity sahají od animace přes experimentální formáty až po televizi.

moloko film se zaměřuje na společensky angažovaný obsah, příběhy zakotvené v mnohovrstevném   současném nebo historickém kontextu a vyprávění založené na postavách. Projekty často rozvíjejí témata spojené s identitou, životem na okraji společnosti a institucionální dynamikou. Společnost spolupracuje s režiséry, kteří propojují osobní vyprávění s širším kulturním nebo politickým rámcem.

Sociální kontext v projektech různých žánrů 

Jádrem produkce moloko filmu je dlouhodobý zájem o postavy a komunity, které se pohybují na okrajích společenské třídy, genderu, identity a historické paměti. Toto zaměření je patrné už v průlomovém projektu společnosti, filmu Cesta ven (2014) Petra Václava, společném projektu moloko filmu s producentem Janem Macolou z Mimesis Film. Tento drsný, společensky realistický portrét mladé romské ženy, která se snaží překonat institucionální marginalizaci, znamenal po téměř dvou desetiletích návrat českého filmu do Cannes, kde měl premiéru v sekci ACID. V tuzemsku se stal nejvíce oceněným českým filmem roku, získal sedm Českých lvů a čtyři ceny České filmové kritiky.

Zaměření na životy lidí na okraji společnosti pokračovalo filmem Špína (2017), celovečerním debutem Terezy Nvotové. Toto psychologické drama přináší hluboké zkoumání témat traumatu, mlčení a institucionální spoluviny v souvislosti se sexuálním násilím. Spolupráce moloko filmu s Nvotovou se od té doby vyvinula v dlouhodobé tvůrčí partnerství. Její druhý celovečerní film Světlonoc (2022), který se odehrává v odlehlé horské vesnici zmítané pověrami, spojuje feministický horor s folklórními motivy. Film měl premiéru v Locarnu, kde získal Zlatého leoparda v soutěži Cineasti del presente, a byl prodán do kinodistribuce v USA, Polsku, Japonsku a německy mluvících zemích.

Společnost rozšířila své pole působnosti také o dokumentární film. Film Dagmar Smržové Chci tě, jestli to dokážeš (2019) je nezkresleným portrétem Jany, mladé ženy s dětskou mozkovou obrnou, upoutané na lůžko, jejíž nezkrotná touha po lásce, intimitě a nezávislosti proráží vrstvy společenských tabu, dysfunkční rodiny a institucionálního nezájmu. moloko film na něj navázalo filmem Nová šichta (2020) režiséra Jindřicha Andrše o propuštěném horníkovi v Ostravě, který se rekvalifikuje na IT specialistu. Film, v němž se mísí pozorovací přesnost s ironickou společenskou kritikou, získal ocenění na festivalech Ji.hlava a DOK Leipzig. Film La Reine (2023) Nikoly Klingerové nabízí meditativní, esejistickou studii stárnutí, paměti a péče. Film se odehrává na jihu Francie, na bývalé farmě na destilaci levandule a představuje 79letého Iana, téměř poustevníka, který ubývající komunitě rozdává éterické oleje a tichou moudrost.

Vedle celovečerních projektů se moloko film nadále věnuje také krátkým a experimentálním filmům. Mezi ně patří Vinland (2022), absolventský film Martina Kuby, který vypráví příběh gruzínského migranta, který se v Praze dostane do spárů moderní pracovní mafie. Příběh hrůzostrašné Eliz (2021), společný projekt Elišky Kováříkové a Adama Struhaly, je stylizovaný triptych o dospívání, v němž si tři chlapci prostřednictvím fantazie, hororu a surrealistické romance v představách přetvářejí svého tajemného spolužáka. Film měl premiéru na filmovém festivalu BUFF Malmö. Krátkometrážní tvorba společnosti zahrnuje také experimentální filmy, jako je Time Metallurgist (2024) Tomáše Rampuly který manipuluje s archivními materiály, včetně raných fotografických studií Eadwearda Muybridge, a pomocí technik generovaných umělou inteligencí nachází souvislosti mezi průmyslovou expanzí 19. století, koloniálním násilím a dnešní ekologickou krizí. Nejnovější krátký film společnosti, Dirty Shirley (2025) v režii Julie Bény, rozkrývá stereotypy americké popkultury – od reality show po road movie – prostřednictvím konceptuálního vizuálního jazyka, který odráží současnou psychologickou neukotvenost a přetrvávající hledání identity. 

moloko film se také pustilo do mezinárodní koprodukce. Film Imago (2023), polské historické drama v režii Olgy Chajdas, se odehrává v posledních dnech komunistického Polska. Hlavní postavou je mladá žena, nedávno propuštěna z psychiatrické léčebny, která se ocitá uprostřed rozsáhlé politické transformace a musí se vypořádat s raným mateřstvím, generačními rozpory a postpunkovou hudební scénou. 

Nové hlasy

Po deseti letech stabilního růstu vstupuje moloko film do nové fáze, která se vyznačuje žánrovými experimenty, hlubšími partnerstvími v oblasti společného vývoje a rostoucím zaměřením na mezioborovou a mezinárodní spolupráci. V čele této nové kapitoly stojí film Otec, nejnovější celovečerní film dlouholeté spolupracovnice společnosti, Terezy Nvotové, který měl premiéru v soutěži Orizzonti v Benátkách. Formálně odvážné psychologické drama rekonstruuje následky skutečné tragédie – smrti dítěte – prostřednictvím dlouhých, nepřerušovaných záběrů a působivého vyprávění v první osobě. Slovensko-česko-polská koprodukce zkoumá osobní zármutek, reakci veřejnosti a měnící se dynamiku viny a společenského soudu. Premiéra v koprodukčních zemích je plánována na letošní září. Celosvětová práva zajišťuje společnost Intramovies. 

Nedávno byl dokončen také rodinný film Grandpa, Let’s Go! už zmiňované polské režisérky Olgy Chajdas, který kombinuje prvky hraného filmu a animace. V centru příběhu, v němž se mísí prvky road movie, fantasy a mezigeneračního dramatu, stojí temperamentní mladá dívka a její rebelský dědeček, kteří společně přežijí nečekané dobrodružství. Film, který se opírá o výkon uznávaného polského herce Jana Peszeka, pokračuje v zaměření společnosti moloko filmu na žánrově a věkově rozmanité vyprávění zaměřené na postavy.

V postprodukci je film Tři týdny pod mořem, celovečerní debut Martina Kuby, dalšího filmaře, s nímž společnost moloko film dlouhodobě spolupracuje. Česko-slovensko-polsko-lotyšská koprodukce představuje mladého muže, který se vrací do svého ukrajinského rodného města na inscenovaný pohřeb svého vzdáleného otce, sovětského vojenského důstojníka. Postupně odhaluje jeho minulost, spojení s organizovaným zločinem a pašováním zbraní v době studené války.  Film obratně proplétá osobní trauma s geopolitickým dědictvím na pozadí rozvrácené Ukrajiny po anexi.

Zájem společnosti moloko film o filmové inovace přesáhl hranice klasických narativních filmů a zasahuje do oblasti současného umění a experimentálních forem. Společnost udržuje intenzivní dialog s umělci-filmaři a podporuje díla, která rozšiřují filmový jazyk a využívají nové technologie. Jedním z takových projektů je Polar Night Madness Tomáše Rampuly – navazující na už zmiňovaný Time Metallurgist – psychologické drama s prvky hororu, odehrávající se během belgické antarktické expedice v letech 1897–1899. Rampula v něm zkoumá zhoršující se psychický stav lidí v extrémních podmínkách, kdy je posádka lodi uvězněna v ledu a věčné tmě. Nachází paralelu mezi psychickým stresem lidí v minulosti s dnešními problémy duševního zdraví, zejména klimatickou úzkostí a environmentálním stresem. Propojuje historické drama s naléhavými tématy současnosti. Projekt je v této chvíli postprodukci, jeho dokončení je plánováno na březen 2026.

Nadcházející projekty společnosti potvrzují její nepolevující zájem o mladé domácí tvůrce. Regular (2027), drama Davida Hofmanna a Ondřeje Erbana, je zaměřené na skateboardovou kulturu, narkotika a dospívání v maloměstském prostředí. Česko-polsko-slovenská koprodukce dává do kontrastu pocit svobody během nočních jízd městem s emocionální zátěží dospívání na okraji společnosti.

Další produkcí, která je momentálně v přípravě, je dokument Endless Ride (2026) Johana Kolínského, který představuje Jirku a Petra, dva celoživotní vozíčkáře, jejichž nekonvenční humor, přítomnost na sociálních sítích a aktivní zapojení do hudby a sportu nabourává běžné vnímání zdravotního postižení. Jako klíčoví členové kapely The TapTap se duo formou satiry a otevřených výpovědí vyjadřuje k životu s postižením a zároveň se angažuje v médiích a advokacii.

Souběžně s tím moloko film pokračuje v uměleckých projektech s tématy identity, moci a fungování v společnosti. Goddess Thea (2027), spolupráce s výtvarní umělkyní a absolventkou FAMU Barborou Kleinhamplovou, je dokument zaměřený na postavu Thuy, vietnamské dominy, která se pohybuje na pomezí ras, pohlaví a erotických praktik v současné Praze. Thuy, která se v pěti letech přistěhovala z Hanoje do Prahy, si buduje identitu v BDSM komunitě a potýká se s kulturním vykořeněním, každodenním rasismem a emocionálním odcizením. Film, natočený v Praze a Berlíně, přináší propracovanou, vizuálně podmanivou meditaci o moci, touze a hledání spojení v rozděleném světě.

Průnik do televizní dramatické tvorby

V roce 2019 společnost moloko film rozšířila svůj záběr o televizní projekty a stala se výkonným producentem české části mezinárodního kriminálního miniseriálu The Pleasure Principle v režii Dariusze Jablonského. Východoevropský noir začíná objevením tří zdánlivě nesouvisejících vražd v Oděse, Varšavě a Praze, které postupně odhalují jeden propojený případ. Seriál s mezinárodním obsazením a produkčním týmem spojuje vyšetřovatele z Ukrajiny, Polska a České republiky v přeshraničním pátrání po sériovém vrahovi. The Pleasure Principle, který produkuje Apple Film Production pro Canal+ Poland, Českou televizi a Star Media Ukraine, je jednou z prvních špičkových mezinárodních koprodukcí pro televizi v tomto regionu.

moloko film pokračuje v integraci televizní tvorby do svého portfolia i v současnosti – aktuálně vyvíjí psychologický thriller Snowbound, příběh policisty v utajení, který žije pod falešnou identitou a ocitá se obklopen lidmi, kteří mají také svá tajemství. Odehrává se v odlehlé horské chatě poblíž česko-polských hranic a zabývá se tématy skryté minulosti, zrady a deziluze z institucí. Seriál, který vzniká v česko-polské koprodukci a na němž se podílí Česká televize je v současné době v rané fázi vývoje.

Souběžně společnost vyvíjí také stylizovaný historický seriál Red Princess (2028) podle scénáře Barbory Námerové (Špína, Světlonoc), o arcivévodkyni Alžbětě Marii Rakouské, dceři korunního prince Rudolfa. Seriál se odehrává v období politického a společenského úpadku Habsburské monarchie a vypráví příběh ženy, která se vzbouří proti dynastickým očekáváním a společenským konvencím. Vizuálně se inspiruje filmem Korzet Marie Kreutzer a je zamýšlen jako mezinárodní koprodukce s výrazným autorským rukopisem a důrazem na výpravu.