Panorama hostí premiéru české komedie Kdyby radši hořelo

Česká kinematografie slaví návrat do sekce Panorama, kde se tuzemský tvůrce představí poprvé po čtyřech letech. Světová premiéra čeká snímek Kdyby radši hořelo, komediální příběh z prostředí českého venkova, který jako svůj režijní debut natočil talentovaný Adam Koloman Rybanský.

Standa a Bróňa jsou dobrovolní hasiči na jedné malé vesnici. Zatímco se nešikovný Standa těší na brzké narození syna, jeho starší kamarád Bróňa, který je pro Standu vzorem, již nemá radost ze života, protože mu nedávno zemřela manželka. Věci se začnou měnit v momentě, kdy během Velikonočního jarmarku narazí dodávka do lidí. Řidič od nehody uteče dřív, než si ho stane někdo všimnout. Lidé jsou přesvědčení, že šlo o teroristický útok a sváteční náladu střídá atmosféra strachu, nenávisti a dezinformací, do které se místní obyvatelé včetně vystrašeného Standy propadají. Napomáhá tomu i Bróňa, který je o terorismu přesvědčen, a snaží se s tím něco udělat. Pocit nebezpečí mu vlévá novou krev do žil a z hasičského sboru se stává domobrana.

Rybanský je absolventem katedry režie na pražské FAMU. Už během studia promítal do svých snímků prvky života na vesnici a české národní povahy - a to ve filmech Přátelské setkání nad sportem a Home Sleep Home. Se spoluscenáristou Lukášem Csicselym tato témata v Kdyby radši hořelo rozvíjejí do celovečerní podoby. Producenty jsou Eva Pavlíčková a Pavel Vácha z mladé české společnosti Bratři. Mezi koproducenty se řadí FAMU, Česká televize, freeSaM a Magiclab.

Česká republika se podílela také na vzniku dalšího filmu, který bude mít premiéru v sekci Parorama. Drama Beautiful Beings islandského režiséra Arnara Guðmundssona vzniklo v islandsko-dánsko-švédsko-nizozemsko-české spolupráci, kterou na české straně zastupují Pavel Strnad a Petr Oukropec ze společnosti Negativ. Podporu získali také od Státního fondu kinematografie (3 300 000 Kč na výrobu minoritní koprodukce).

Snímek sleduje Addiho, chlapce vychovávaného matkou s jasnovideckými schopnostmi, který přijímá do své party násilných vyvrhelů šikanovaného spolužáka. Chlapci, ponecháni svému osudu, experimentují s agresí a násilím, ale učí se take loajalitě a lásce. Jak se chování party stupňuje a eskaluje k životu ohrožujícím situacím, Addi zažívá první snové vize. Pomůže partě jeho právě nalezená intuice vrátit se na bezpečnější cestu, nebo se nanávratně oddají dalšímu násilí?

Zuza v zahradách se představí v Generation Kplus

Počtvrté během poslední šesti let má česká tvorba zastoupení v soutěži Generation Kplus, určené filmům pro děti. Zuza v zahradách je příběhem malé blonďaté holčičky, která jezdí s mámou a tátou do zahrádkářské kolonie za městem. Jednoho dne potká černého psa a objeví tajemnou zahradu. Kdo tam asi bydlí? Zuza se trochu bojí. Jenže co si počít, když máte z někoho strach, ale najdete na cestě jeho klíč?

Scenáristka, výtvarnice, režisérka a animátorka Lucie Sunková vystudovala Výtvarnou školu Václava Hollara a FAMU. Věnuje se především animační technice malby olejovými barvami na skle pod kamerou a píše a ilustruje knihy pro děti. Během posledních dvou dekád natočila několik krátkometrážních filmů - Havran (2000), Podobizna (2002), Pelargonie (2005) nebo Strom (2015). Jako vedoucí animační jednotky pracovala také na úspěšném celovečerním filmu Přes hranici (2020) fracnouzské umělkyně Florence Miailhe, který loni v Annecy obdržel cenu Jury Distinction v hlavní soutěži.

Na svém posledním krátkém filmu a také na snímku Přes hranici spolupracovala Sunková s producenty Martinem Vandasem a Alenou Vandasovou ze společnosti MAUR film. Oba jsou také producenty Zuzy v zahradách, společně se slovenskou firmou SUPER film, která se na filmu podílela koprodukčně. MAUR film je tradiční českou společností soustřeďující se především na animaci - produkčně se podílela na úspěchu na Oscara nominované Dcery, celovečerních filmů Fany a pes nebo úspěšné série Fimfárum.

Podezření je prvním českým seriálem v Berlinale Series

Historicky prvním českým zástupcem v berlínské sekci určené seriálům je televizní minisérie Podezření režiséra Michala Blaška a scenáristy Štěpána Hulíka (Hořící Keř).

Podezření je znepokojujícím příběhem zdravotní sestry Hany Kučerová, která má nevalnou pověst - nikdy se neusmívá, s pacienty jedná nevybíravě, leckdy za hranou předpisů. A podobně ostrá je i na svou dospívající dceru Terezu. Když dojde k podezřelému úmrtí pacientky, život matky i dcery se rázem obrátí vzhůru nohama. Veřejnost, média, policie i někteří kolegové mají o vině jasno a obě ženy si tak musí projít tou nejtěžší životní zkouškou. Třídílná minisérie inspirovaná desítkami skutečných případů vypráví o síle manipulace, vlivu médií na společenské mínění i o těžké životní a sociální situaci lidí na malém městě. Jen pozvolna odhaluje informace, ale nehledá viníka, spíše zkoumá, jak se pravda liší od pouhého zdání.

Režisér Podezření Michal Blaško je absolventem pražské FAMU. Dojem na mezinárodní scéně zanechal už svými studentskými snímky Strach (2015), který měl premiéru v San Sebastiánu, a Atlantida, 2003 (2017), který se představil v cannské soutěži Cinéfondation a vynesl Blaškovi Cenu Magnesia za nejlepší studentský film na Českých lvech. Blaškův chystaný celovečerní debut Oběť (2022) získal loni ocenění v rámci karlovarských Works in Progress a později byl prezentován na trhu MIA při festivalu v Římě.

Za produkcí Podezření stojí Michal Reitler z České televize a Jakub Viktorín, Tomáš Hrubý a Pavla Janoušková Kubečková ze společnosti nutprodukce, kteří nejsou žádnými nováčky na mezinárodní scéně. Zatímco Janoušková Kubečková produkovala loňský dokument Bratrství (vítěz Zlatého leoparda na MFF Locarno 2021, vítěz České radosti na MFF Ji.hlava 2021) a Hrubý se produkčně podílel na úspěšných sériích Hořící keř a Pustina, Viktorín produkuje Blaškův chystaný debut Oběť. Koproducentem Podezření je francouzská televizní stanice ARTE G.E.I.E.

Menzelovi Skřivánci na niti zažijí velký návrat

V roce 1990 vyhrál film Jiřího Menzela Skřivánci na niti Zlatého medvěda pro nejlepší film celého Berlinale. Po 32 letech se vrací ve své digitálně zrestaurované podobě do Berlinale Classics, sekce určené renovovaným klasikám světové kinematografie.

Čtvrtý film Jiřího Menzela dostal povolení k produkci v období Pražského jara (1968). Stejně jako Menzelův oscarový film Ostře sledované vlaky byla i satira Skřivánci na niti inspirována dílem Bohumila Hrabala. Její příběh se odehrává v československých ocelárnách za dob komunistického stalinismu 50. let minulého století, kam totalitní režim posílal na převýchovu politicky nepohodlné osoby. Ihned po svém dokončení, s nastupující normalizací, však Skřivánci na niti putovali do trezoru, kde zůstali až do roku 1989.

Digitální restaurování tohoto filmu z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie v českých studiích UPP a Soundsquare v roce 2021.

Berlínský koprodukční trh představí nové projekty Agnieszky Holland a Ivana Ostrochovského

Mezi slibnými projekty, které budou letos prezentovány na berlínském koprodukčním trhu, jsou také dva české filmy ve vývoji. Česko-irský Kafka Agnieszky Holland a slovensko-český Pramen Ivana Ostrochovského.

Kafka bude barevnou a nápaditou vizuální mozaikou, která pomocí střípků vypráví ze života spisovatele i z jeho představ a imaginací. Kafku budeme sledovat od jeho narození v předválečné Praze, přes jeho tragickou smrt v Berlíně v roce 1924 až po budoucnost, kterou mnohdy předpověděl.

Pro tvorbu Kafky znovu spojují síly producentka Šárka Cimbalová z Marlene Film Production a oceňovaná režisérka Agnieszka Holland, které na Berlinale v roce 2020 představily světu drama Šarlatán (film byl ve vývoji také prezentovaný v rámci berlínského koprodukčního trhu v roce 2017). Koprodukčně se na projektu podílí producentka Sam Taylor z irské Film and Music Entertainment.

Holland je zejména v posledních letech dvorní dámou berlínského programu - v roce 2019 uvedla v hlavní soutěži film Mr. Jones a o dva roky dříve získala Stříbrného medvěda (nejlepší režie) za film Přes kosti mrtvých. Za svou bohatou kariéru byla celkem třikrát nominovaná na Oscara - v kategorii Nejlepší cizojazyčný film za Bittere Ernte v roce 1986, v kategorii Nejlepší adaptovaný scénář za Evropa, Evropa v roce 1992 a znovu v kategorii Nejlepší cizojazyčný film za V temnotě v roce 2012. Českému publiku je vedle Českými lvy oceněného Šarlatána známá také jako režisérka televizní minisérie Hořící keř.

Svou kariéru spojil s Berlínem také slovenský tvůrce Ivan Ostrochovský, který bude na trhu prezentovat chystané drama Pramen mapující institucionalizované lékařské zákroky na romských ženách v Československu 80.let. Ostrochovský se v roce 2013 představil v berlínské sekci Forum jako spolurežisér slovensko-česko-chorvatského koprodukčního dokumentu Sametoví teroristé a o dva roky později uvedl ve stejné sekci svůj celovečerní hraný debut Koza, rovněž v koprodukci s ČR. V roce 2020 obohatil svým dramatem Služebníci novou festivalovou sekci Encounters.

Stejně jako na Služebnících se i na vznikajícím Pramenu podílí česká společnost Negativ (Pavel Strnad a Petr Oukropec), která využívá i podpory Státního fondu kinematografie (7 000 000 Kč). Hlavním producentem Pramenu je Ostrochovského společnost Punkchart films, která stojí za oceňovaným snímkem 107 matek (cena ze nejlepší scénář pro Ostrochovského a Petera Kerekese v prestižní sekci Orizzonty na MFF v Benátkách v roce 2021). Na produkci se podílí také Česká televize a RTVS. Film vzniká rovněž za podpory slovenského Audiovizuálného fondu.

Projekt na motivy proslulé české kauzy se představí na Berlinale Co-Pro Series

Zastoupení bude mít česká tvorba také mezi seriálovými projekty ve vývoji. Minisérie The Attachment Theory bude vyprávět ztěží uvěřitelný příběh - násilí na dětech, lhaní, manipulace a záměny identit - tzv. Kuřimské kauzy.

Producenty minisérie, která navazuje na Státním fondem kinematografie podpořený projekt Svatá Barbora, jsou Radovan Síbrt, Alžběta Karásková a Karel Poupě ze společnosti PINK. Síbrt se na Berlinale úspěšně představil v roce 2018, kdy se koprodukčně podílel na vítězném filmu Nedotýkej se mě (Adina Pintilie) a kdy jím produkovaný dokument Až přijde válka (Jan Gebert) zahajoval dokumentární část sekce Panorama. Scénář The Attachment Theory vzniká pod taktovkou trojice Miro Šifra, Lucie Vaňková a Marie Stará. Režie se ujme oceňovaný Olmo Omerzu (Všechno bude, Atlas ptáků).