Od anonymity k uznání

Sekce Panorama – "explicitně queer, explicitně feministická, explicitně politická, a zároveň přesahující hranice těchto kategorií" – letos představuje podmanivý portrét české fotografky Libuše Jarcovjákové, často nazývané československou Nan Goldinovou, s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Režie se ujala dokumentaristka Klára Tasovská, známá svými ceněnými dokumenty Pevnost (2012) a Nic jako dřív (2017), které vznikly ve spolupráci s Lukášem Kokešem. 

V životopisné eseji Ještě nejsem, kým chci být, která je jejím samostatným režijním debutem, přibližuje Tasovská radosti i strasti spojené s hledáním individuality a překračuje tradiční dokumentární formu. Film se odehrává v prostředí komunistického Československa, Berlína a Tokia a zachycuje podstatu života Jarcovjákové a jejího vzdoru vůči konvenční kráse a vztahovým normám. 

Pestrá montáž fotografií, včetně autoportrétů, které vznikly dávno před érou „selfie“, přibližuje klíčové okamžiky života umělkyně na její cestě od anonymity k uznání, od raného zkoumání pražského undergroundu přes osobní zvraty až po návrat do české metropole po pádu železné opony. Film tak nabízí intimní pohled na postupně se vyvíjející identitu autorky. Kombinace archivních záběrů, zvukových deníků, observačních záznamů a osobních zápisků vytváří komplexní obraz životní a umělecké cesty Libuše Jarcovjákové a současně zachycuje ducha doby.

Film vznikl v produkci Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské pro Somatic Films, v koprodukci s nutprodukcií (Slovensko) a Mischief Films (Rakousko), ve spolupráci s ARTE G.E.I.E. a Českou televizí a byl podpořen Státním fondem kinematografie a programem Kreativní Evropa MEDIA. Kromě osobního příběhu umělkyně se film dotýká širších témat typu queer identita, gender nebo zastoupení menšin, díky čemuž rezonuje se současnými společenskými diskusemi a nabízí citlivý pohled na tvůrkyni, která zpochybňuje a redefinuje hranice fotografie i osobního vyjádření. O mezinárodní práva se stará vídeňská agentura Square Eyes.

Křehkost pravdy v době krize 

V programové sekci Forum představí svůj nejnovější film ukrajinský režisér Roman Bondarčuk. Film Redakce, odehrávající se na pozadí hrozící ruské invaze, odráží režisérův vývoj od dokumentů (Euromaidan: Rough Cut a Ukrainian Sheriffs) k fikční tvorbě (Volcano), a jeho dlouhodobý zájem o absurditu a černý humor. 

Redakce je příběhem Yury, mladého badatele z provinčního přírodovědného muzea, který hledá ohrožený druh sviště, ale místo toho se stane svědkem zločinu. Ve snaze odhalit pravdu se vydává do redakce místních novin s důkazy v podobě fotografií. Rychle však zjistí, že tam nikdo nemá zájem o prosazení spravedlnosti. 

Bondarčuk spřádá příběh o hledání osobní pravdy uprostřed společenského chaosu v předvečer ukrajinské války i v pomyslné následné době. Režisérův obraz Ukrajiny po invazi působí až znepokojivě realisticky, protože využívá prvky, jako deepfake a mediální manipulace, kterými zdůrazňuje křehkost pravdy v době krize a zároveň zkoumá paralelní jevy: „fasádu“ demokracie a drsnější, nebezpečnější realitu skrytou ve stínu.

Film produkovaly Darja Bassel ze společnosti Moon Man a Dar'ya Averčenko ze společnosti South Films (Ukrajina) v koprodukci s Elemag Pictures (Německo), Silverart (Slovensko) a Dagmar Sedláčkovou ze společnosti MasterFilm (která se podílela i na oceňovaném ukrajinském filmu Pohled motýla). Redakce zachycuje atmosféru Chersonu těsně před jeho tragickou proměnou v důsledku války. Film získává na působivosti i díky osudu lokací, na kterých se natáčel, z nichž mnohé jsou dnes zcela zničeny nebo nevratně změněny, a osudům některých herců, kterých se konflikt dotkl. Smrt střihače filmu Viktora Onyska v boji dodává projektu rozměr osobní ztráty a hrdinství.

Bondarčukův režijní přístup, mající základ v jeho hlubokém vztahu k Chersonu, kombinuje pronikavé pozorování každodenního odhodlání jeho obyvatel a tragickou realitu války. Redakce, podpořená mimo jiné Státním fondem kinematografie a Eurimages, je pohledem na předválečný život na Ukrajině, ale také svědectvím o nezlomném duchu tamních obyvatel. „Chci těmto lidem propůjčit slovo. Zachovat teplo, které měla tato země před katastrofou," řekl režisér při představení projektu v rámci industry programu Východní přísliby na MFF Karlovy Vary 2023.

Bezdětná dystopie

Na letošním koprodukčním trhu Berlinale Co-Production Market představí svůj nejnovější projekt Twist the Rabbit uznávaná režisérka Mira Fornay. Filmařka, známá svým mnohotvárným vypravěčstvím, se při jeho realizaci spojila s producentem Viktorem Schwarczem z Cineart TV Prague, který už produkoval její tři celovečerní filmy, včetně formálně nejradikálnějšího, Žáby bez jazyka. Režisérčin předchozí projekt, dobrodružný film pro děti She-Hero, získal na loňském Berlinale cenu Grand Prix mezinárodní poroty Generation Kplus. 

Twist the Rabbit spadá do oblasti společenské dystopické sci-fi. Příběh se odehrává v roce 2052 a představuje svět, v němž prošly dramatickou změnou společenské normy a reprodukční práva. 37letá Leila a její partner Matt žijí v autoritářské společnosti, kde je podmínkou pro zachování základních lidských práv a svobod občanů povinné plození dětí. Leila, která čelí 28denní lhůtě, kdy musí počít dítě, ztělesňuje ducha odporu. Příběh sleduje bouřlivou cestu vzdoru ústřední dvojice proti drakonickému systému, jemuž vládne záhadný a autoritářský Vladimír P. V jeho režimu je Leilina svobodomyslná povaha a její vzpoura proti vynucované konformitě považována za přímé ohrožení.

Projekt Twist the Rabbit, zasazený v ústavu pro „rodičovskou převýchovu“, slibuje kombinaci lineárního vyprávění a dokumentární dynamiky, vyhýbá se však formálním experimentům charakteristickým pro film Žáby bez jazyka. Díky minimalistické, ale působivé scénografii přináší film myšlenkově podnětný pohled na budoucnost Evropy a lidské bytí a vyzývá diváky k zamyšlení nad významem možnosti vlastního rozhodnutí a podstatou svobody ve stále konformnějším světě. Režisérka zdůrazňuje, že film není o bezdětnosti, ale spíše o širším významu svobody volby ve společnosti, které vládne stále radikálnější totalitní moc. Chce vyvolat diskusi o významu rozmanitosti, budoucnosti společnosti a důležitosti zachování svobod, tváří v tvář omezujícím normám, a zároveň zkoumat témata lásky, svobody a nebezpečných dopadů společenských dogmat.

Společně se Cineart TV Prague, produkuje Fornay film Twist the Rabbit ve své vlastní společnosti MIRAFOX. Projekt získal podporu Státního fondu kinematografie i Slovenského audiovizuálního fondu. Dokončení filmu se očekává na konci roku 2025.

Paranormální Československo

Komediální televizní seriál To se vysvětlí, soudruzi! se bude moci zaskvět na industry platformě Berlinale Series Market, exkluzivní přehlídce nejočekávanějších seriálů z celého světa. Seriál, za jehož vznikem stojí scenárista Miro Šifra (Rudý kapitán, Úsvit), představuje další v řadě společných projektů režiséra/producenta Matěje Chlupáčka a režiséra Michala Samira, spolupracujících již od Chlupáčkova raného celovečerního debutu Bez doteku (2013). 

Seriál se odehrává v Československu 80. let a sleduje skupinu amatérských jedinců z takzvaného Ústavu paranormálních jevů, jejichž úkolem je prošetřit cokoliv nevysvětlitelného a nadpřirozeného. Jako takový slibuje seriál přinést zábavného křížence Akt X a Monka v kulisách bizarní východoevropské instituce.

Ačkoli se Chlupáček i Samir prosadili celovečerními filmy (Chlupáčkův nejnovější, vizuálně působivý dobový snímek Úsvit, byl nominován na Křišťálový glóbus na 57. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a nedávno získal 12 nominací na 31. ročníku cen Český lev), To se vysvětlí, soudruzi! není zdaleka jejich prvním výkopem do hájemství televizní zábavy. Chlupáček režíroval několik dílů Terapie, originálního seriálu z produkce HBO s Karlem Rodenem v hlavní roli, a mezi jinými koprodukoval například seriál Iveta (2022-2024), za nímž scenáristicky a režijně stojí Michal Samir a který zachycuje životní a profesní dráhu tragicky zesnulé české zpěvačky Ivety Bartošové.

Matěj Chlupáček produkuje seriál To se vysvětlí, soudruzi! v tandemu s Majou Hamplovou prostřednictvím jejich produkční společnosti Barletta spolu s řadou dalších koproducentů, včetně České televize a německých producentů NETWORK MOVIE a ZDFneo, zatímco ZDF Studios zajišťují prodej. Vznik seriálu podpořil také Státní fond kinematografie, slovenský Audiovizuálny fond a Moravskoslezský kraj.

Vysílání seriálu je naplánováno na březen 2024.