Od psaní k natáčení  

Milada Těšitelová, která je absolventkou scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU, si od dob studia vybudovala reputaci v oblasti literatury, televize i filmu. Jako autorka temně hravých, úzkostí naplněných příběhů se prosadila ve svém triptychu Mor a sbírce povídek Kočky a jiné příběhy o strachu, v nichž dává prostor své fascinaci soukromou stísněností, strachem a tajemnem v každodenním životě. Souběžně se Těšitelová etablovala jako scenáristka a dramaturgyně v České televizi, kde pracovala zejména na dětských televizních pořadech. 

Pozornost však vzbudilo i několik jejich scénářů k celovečerním filmům. V současné době připravuje film Hory v mlze a adaptaci svého románu Mor. Scénář Mezi světy, podle skutečného příběhu o sňatku z rozumu, o nějž usiluje Vietnamec kvůli českému občanství byl oceněn Českou filmovou nadací jako nejlepší nerealizovaný scénář. Těšitelová ho napsala společně s Dianou Cam Van Nguyen, která bude film i režírovat. Těšitelová je také autorskou scénáře k filmové adaptaci románu Severka od Niny Špitálníkové, kterou bude režírovat Eléa Gobbé-Mévellec.

Ačkoli se Těšitelová dlouho profilovala především jako scenáristka, její práce se vždy vyznačovala silným autorským rukopisem – vizuálně živým, formálně odvážným stylem, prodchnutým ženským pohledem na svět – a její přechod k režii je tak velmi logický. Postupně si vyzkoušela práci za kamerou, naposledy jako druhá režisérka minisérie České televize Ratolesti, kterou režíruje Michal Blaško. 

K režii ji však nakonec přivedlo osobní téma filmu Zvíře. Scénář vznikal v průběhu osmi let na základě vlastních zkušeností Těšitelové s mateřstvím a často neviditelným tlakem v mateřských komunitách. Producentka Julie Marková Žáčková ji navrhla, aby scénář nepředávala jinému režisérovi, ale aby se ho chopila jako své první režisérské příležitosti.

Filmem Zvíře se Těšitelová posunula od scenáristiky k autorskému filmu a vytýčila si tak vlastní filmové území. Film převádí hlavní témata její předchozí tvorby – ženský vliv, konformitu a monstrózní stránku každodenního života – do rozsáhlejšího vizuálního a žánrového jazyka.

Peklo domova na předměstí 

Semínko filmu Zvíře bylo zasazeno před více než deseti lety, dlouho předtím, než se Těšitelová stala matkou. „Nápad, že dívka porodí kočku, vznikl před lety,“ řekla. V té době to byla podivná, mírně rošťácká představa, absurdní porušení přirozeného řádu, ale nic víc. Koncept vykrystalizoval do plnohodnotného příběhu teprve když na vlastní kůži zažila společenské tlaky spojené s raným mateřstvím. „Když jsem se stala matkou, najednou jsem pocítila obrovský tlak ze strany společnosti,“ řekla. „Mnohem více než kdy předtím jsem si uvědomila, jak velká očekávání jsou kladena na ženy, zejména na matky.“

Do scénáře promítla všechny ty dobře míněné rady, kritické komentáře a emocionální šoky, které během této doby zažila. Původně absurdní nápad se pomalu rozvinul v psychologický a společenský příběh o konformitě, pocitu hanby a křehkosti mateřského ideálu, podbarvený prvky body hororu.

Film Zvíře je příběhem Fany, mladé ženy, která se snaží zapadnout do bezúhonné, ambiciózní předměstské komunity postavené na přísných normách „dokonalých“ rodin. Naděje Fany na začlenění jsou však zmařeny, když porodí místo dítěte černou kočku. Její snaha tuto skutečnost utajit spustí spirálu paranoie, obviňování a surrealistických konfrontací s ženami v jejím okolí.

Žánrový rámec – kombinace hororu, tragikomedie a absurdistické satiry – vychází z napětí mezi osobním a groteskním. Producentka Žáčková poznamenává, že Zvíře záměrně poukazuje na rozpory vládnoucí v reálných mateřských komunitách: upřímnou solidaritu, skrytou soutěživost, kolektivní dohled nad tím, jaká by měla být „dobrá matka“. Ačkoli scénář není otevřeně politický, dotýká se důležitých aktuálních témat, jako je sounáležitost, vyloučení, rituály předměstské řádnosti a nenápadný tlak společenských očekávání. „Pro mě jsou to univerzální fenomény,“ řekla Těšitelová. „Nikdo by neměl být vytlačován na okraj společnosti. To je základní morální předpoklad.“

Ve filmu Zvíře je tato všudypřítomná úzkost vyjádřena s temně hravou citlivostí. Hrůza je spíše v intimitě než v nadpřirozenu, humor je suchý a často krutý a surrealismus nevychází z fantazie, ale z deformací komunity, která vyžaduje dokonalost za každou cenu. Jak řekla Žáčková, hned vás to zaujme: „Už samotný slogan – příběh o ženě, která porodí kočku – okamžitě upoutá vaši pozornost.“

To, co začíná jako soukromý vtip – porod, k němuž nemůže dojít – se stává studií toho, jak dokáže tíha očekávání spojených s mateřstvím zdeformovat pocit vlastní identity ženy. Film Zvíře se pohybuje na hranici mezi strachem, satirou a tragickou absurditou a mapuje klaustrofobické utrpení ženy, která se snaží dělat všechno „správně“, ale zjišťuje, že systém, ke kterému chce patřit, ji stejně nikdy nepřijme.

Fany hraje česká herečka Antonie Formanová, která ztvárnila i hlavní roli v minisérii Dcera národa televizní stanice CANAL+. Ztvárnění této postavy vyžadovalo neobvyklou kombinaci emocionální autenticity, fyzické výdrže a odhodlání podřídit se silně surrealistické logice filmu. Formanová musela zvládnout scény, které byly střídavě intimní, groteskní a psychologicky náročné, včetně děsivé sekvence porodu kočky a několika dalších emocionálně vypjatých momentů, které vyžadovaly pečlivou spolupráci s koordinátorkou intimity. 

Režisérka Těšitelová, stejně jako producentka Žáčková, vyzdvihly mimořádnou hereckou přípravu Formanové, která přišla na zkoušky již hluboce naladěná na vnitřní rozpory postavy a vnesla do role, která mohla snadno sklouznout k parodii, uvěřitelný realismus. „Brala to neuvěřitelně vážně,“ řekla Těšitelová a dodala, že mimořádná schopnost Formanové oscilovat mezi zranitelností a stylizovanou absurditou je pro energii filmu určující.

Protějškem Formanové je Vojtěch Vodochodský (Vlny), který, podle Těšitelové a Žáčkové, v roli Viktora, Fanyina dobromyslného, ale nejistého manžela, podává objevný komediální výkon. Vodochodský, známý svými dramatickými rolemi, překvapil svým, podle slov producentky „pozoruhodným komediálním talentem“. Plně přijal postavu s její nečitelnou logikou, opakujícími se verbálním zadrháváním a mírně zmatenou mužností. 

Právě díky jeho hravé a vnímavé spolupráci s Formanovou na place působí změny tónu filmu přirozeně – a to i v těch nejabsurdnějších sekvencích.

Filmová halucinace o mateřství

Ačkoli film Zvíře vychází z osobních zkušeností s mateřstvím, jeho svět není zakořeněn v dokumentárním realismu, ale ve stylizovaném filmovém vesmíru, který odráží vnitřní dezorientaci protagonistky prostřednictvím scénografie, barev a prostorové logiky. Těšitelová říká, že od začátku věděla, že film by měl působit uvěřitelně, ale zároveň i nějak zásadně „divně“, jako by zdvořilá předměstská fasáda byla od reality o několik stupňů posunuta. 

Aby toho dosáhla, obrátila se Těšitelová na kameramana Filipa Marka a výtvarníka Ondřeje Lipenského, kteří zrovna dokončili spolupráci na sci-fi thrilleru Bod obnovy, oceněném Českým lvem. Předchozí práce těchto filmařů prokázala jejich skvělou intuici pro vytváření uvěřitelných světů, které nesou lehce futuristický, znepokojivý náboj, jenž je i základem vizuální identity filmu Zvíře.

V úzké spolupráci s Těšitelovou vytvořili vizuální systém založený na mírné odcizenosti realitě. Film byl natočen v reálných lokacích – domech, porodnicích, předměstských prostředích –, ale díky kompozici, osvětlení a výpravě vyvolávají pocit, že na nich něco nesedí. „Okamžitě cítíte, že ten svět je něčím divný,“ řekla Žáčková.

Tento obraz světa je ve filmu posílen uměleckými vlivy, které sahají od logiky východoevropských pohádek až po italské giallo. Jako inspirační zdroje Těšitelová zmiňuje filmy Suspiria a Inferno od Daria Argenta, a to nikoli pro jejich barokní sci-fi styl, ale pro přístup k barvám, atmosféře a emocionálnímu zkreslení – nasycení zdánlivě obyčejného prostoru strachem nebo děsivým tichem. 

Stejně důležitou roli v identitě filmu hraje kostýmní výtvarnice Dagmar Šteflová, která má zkušenosti z oblasti luxusní reklamy. Tato mezioborová citlivost se ukázala jako zásadní – oblečení ve filmu Zvíře je navrženo jako vizuální jazyk s ladícími barevnými paletami, zkreslenými siluetami a vytříbenými kompozicemi, symbolizujícími cílevědomou, sofistikovanou identitu, kterou Fany touží napodobit. 

Paralelně se stylizovaným estetickým pojetím filmu přistupovala produkce s velkou citlivostí i ke všem scénám zahrnujícím nahotu a fyzické nebo emocionální odhalování. Žáčková, která je také jednou z vedoucích osobností české pobočky Girls in Film, dlouhodobě prosazuje zavedení standardů pro koordinaci intimních scén v českém filmovém průmyslu. Pro film Zvíře trvala na tom, aby byla od samého začátku přizvána certifikovaná koordinátorka intimních scén Janka Neustupová z New Era Safety. 

Mezinárodní energie

Koproducentkou filmu Zvíře na české straně je Julie Marková Žáčková ze společnosti Nochi Film, majoritními koproducenty jsou Barbara Janišová Feiglová ze slovenské Hitchhiker Cinema, spolu s Českou televizí. Základní financování získal projekt od Státního fondu audiovize, slovenského Audiovizuálního fondu a KE MEDIA. Další regionální podpora se očekává od Karlovarského kraje – část natáčení totiž probíhala v Jáchymově.

Hlavní natáčení filmu skončilo v listopadu 2025; střih pod vedením slovenského střihače Marka Královského (Tonda, Slávka a kouzelné světlo) byl zahájen v prosinci. Tým chce dokončit střih do jara 2026, po němž bude následovat zvuk, vizuální efekty a hudba od uznávaného slovenského skladatele Jonatána Pjoniho Pastirčáka (Otec, Sbormistr), který se podílel na celé produkci a do filmu vložil diegetické hudební motivy použité na place.

Během vývoje byl film Zvíře představen na několika mezinárodních industry platformách, včetně Berlinale Co-Production Market, Sofia Meetings a Frontières Market. 

Světová premiéra by se měla uskutečnit na některém významném mezinárodním festivalu, jako je Cannes nebo Benátky. Distribuce v České republice a na Slovensku je v současné době v jednání, konečná strategie uvedení do kin bude záviset na tom, který festival bude hostit světovou premiéru.