15 Leden 2024
České kinematografii se v roce 2023 dařilo. Mezi režiséry všech filmových žánrů se objevily nové talenty, což se projevilo bohatou účastí na mezinárodních filmových festivalech a industry akcích a také domácími
i mezinárodními filmovými cenami a nominacemi, které české filmy v tomto roce získaly. Několik filmů dokončených v roce 2023 se již prodalo do zahraničí a řada nových projektů a filmů byla podpořena Státním fondem kinematografie i mezinárodními programy Kreativní Evropy a Eurimages.
Rok 2023 přinesl českému audiovizuálnímu průmyslu po pandemickém a postpandemickém období další stabilizaci. Přestože pandemie představovala pro některá odvětví audiovize velkou výzvu, měla i určité pozitivní dopady. Například pro řadu filmových festivalů, distributorů i diváků se stalo přirozeným větší využívání online prostředí a od tohoto zvyku neupustili ani po skončení pandemie. VOD platformy se stále těší velkému zájmu, ale naštěstí se diváci postupně vrátili i do kin. Mezi nejnavštěvovanější filmy opět patřily české komedie. Kriminální komedie ONEMANSHOW: The Movie Kazmy Kazmitche a Andyho Fehu, se s návštěvností 544 479 umístila na druhém místě – za trhákem společnosti Warner Bros., Barbie, celkovým vítězem v návštěvnosti roku 2023. Tento výjimečný výsledek je však do značné míry ovlivněn soutěží s možností výhry 22 milionů korun, které se diváci mohli zúčastnit zakoupením vstupenky do kina. Druhým nejúspěšnějším českým filmem se stal Ostrov režiséra Rudolfa Havlíka s 324 881 diváky, následovaný filmy Přání k narozeninám Marty Ferencové (212 089 diváků), Buď chlap! (198 722) Michala Samira a Jak přežít svého muže Rudolfa Merknera (104 148).
Mezinárodní filmové festivaly do svého programu naopak vybíraly české filmy závažnějších žánrů a témat. Největší pozornost v zahraničí vzbudily hrané, dokumentární a animované filmy pro děti i dospělé. Několik českých filmů různých žánrů odráží válečnou situaci na Ukrajině nebo znepokojivou politickou situaci v jiných částech světa.
Na prvním velkém festivalu roku – MFF Rotterdam – měl premiéru německo-česko-íránský koprodukční snímek Nekonečná hranice režiséra Abbase Aminiho o vzestupu Talibanu v Afghánistánu a jeho dopadu na obyčejné lidi. Film získal cenu VPRO Big Screen, spojenou s finanční odměnou a zárukou uvedení filmu v nizozemských kinech a na veřejnoprávních televizních kanálech. V sekci Limelight festival uvedl životopisný velkofilm Petra Václava Il Boemo, který měl premiéru na MFF v San Sebastianu 2022, a také vzdal poctu jednomu ze svých oblíbených tvůrců, Janu Švankmajerovi, uvedením režisérské verze jeho zatím posledního filmu Kunstkamera – celovečerního dokumentu, který divákům otevírá dveře do umělcova soukromého kabinetu kuriozit. V sekci Harbour byl uveden nový slovensko-maďarsko-český politický thriller Moc režiséra Matyáše Priklera.
Další důležitá zimní akce, Mezinárodní festival krátkých filmů v Clermont-Ferrandu, uvedla v sekci pro mladé publikum, Young Audience, český krátký animovaný film Husa Jana Míky.
Česká kinematografie má své stabilní místo na jednom z nejprestižnějších světových filmových festivalů v Berlíně. Berlinale 2023 představilo české filmy ve čtyřech sekcích: V sekci Generace Kplus byl uveden krátký animovaný film Deniska umřela studenta FAMU Philippe Kastnera, který byl oceněn Zvláštním uznáním dětské poroty. Forum představilo dystopickou sci-fi esej Viery Čákanyové Poznámky z Eremocénu, v programu sekce Encounters se promítal koprodukční celovečerní dokument Východní fronta Vitalije Manského a Jevhena Titarenka, který nabízí unikátní pohled na válku očima ukrajinských zdravotníků, a klasika Věry Chytilové Sedmikrásky byla součástí sekce Retrospektiva.
Na MFF Cannes 2023 zase zazářili mladí tvůrci. Dva krátké filmy z produkce FAMU měly premiéru v soutěži studentských filmů La Cinef: vizuálně strhující Electra, která se vrací ke vzpomínkám na dětství, režisérky Darji Kaščejevové a Osmý den Petra Pylypčuka, v němž se dospívající Anna touží vymanit z vlivu přísné náboženské komunity.
Prestižní francouzský Mezinárodní festival animovaných filmů v Annecy, který se konal v červnu, představil v různých soutěžních sekcích celkem sedm českých filmů: Electra, Spása nemá jméno Josepha Wallace, Husa, Hadis Nazrin Aghamaliyevy a dva studentské filmy – Deniska umřela a Carp Xmass Anny Heribanové. Filip Pošivač získal Cenu poroty Contrechamp za svůj úspěšný celovečerní debut Tonda, Slávka a kouzelné světlo – o přátelství a fantazii a o tom, jaké to je být jiný.
Sedmapadesátý ročník MFF Karlovy Vary (KVIFF) představil ve svých třech hlavních sekcích osm českých filmů a koprodukcí. Pět z vybraných filmů byly debuty nebo druhé filmy českých režisérů. Mysteriózní drama Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka a alegorická road movie o dospívání Citlivý člověk Tomáše Kleina měly světovou premiéru v Hlavní soutěži a bizarní letní dobrodružství Brutální vedro Alberta Hospodářského bylo vybráno do Soutěže Proxima. V sekci Zvláštní uvedení se promítal sci-fi thriller Roberta Hloze Bod obnovy, filmová odysea Davida Jařaba Hadí plyn, inspirovaná kultovním románem Josepha Conrada Srdce temnoty, a komedie s hororovými prvky Přišla v noci Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara. Do programu KVIFF byly zařazeny také dvě české minoritní koprodukce – majoritně polský snímek Imago Olgy Chajdas a slovensko-český dokument Všichni lidé budou bratři Roberta Kirchhoffa.
Již potřetí v řadě se český krátký film zúčastnil prestižní soutěže Pardi di domani na filmovém festivalu v Locarnu, který se konal v srpnu – tentokrát se jednalo o animovaný film Pavly Baštanové O krávě, který vznikl v česko-švýcarské koprodukci.
Nejnovější celovečerní film Agnieszky Holland Hranice, natočený v polsko-česko-francouzsko-belgické koprodukci, získal v září Zvláštní cenu poroty na 80. ročníku prestižního MFF v Benátkách. Světloplachost, nový hybridní film Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka natočený na válkou zasažené Ukrajině, který byl u veden v rámci programové sekce Giornate degli Autori, získal v Benátkách cenu Europa Cinemas Label. V oficiálním výběru byl také česko-libanonsko-katarský krátký film Mořská sůl režisérky Leily Basmy.
Film Hranice pokračoval ve své festivalové cestě na MFF Toronto, kde byl uveden v sekci Centerpiece. Účast na tomto festivalu byla významná zejména pro krátký film Electra, který získal cenu Short Cuts Award za nejlepší film a díky tomu se také oficiálně kvalifikoval do boje o Oscara v kategorii krátkých animovaných filmů.
Na varšavském filmovém festivalu byly oceněny dva české filmy. Zdeněk Jiráský získal Zvláštní cenu poroty za svůj celovečerní film Už tě nemám rád, který se promítal v Mezinárodní soutěži, a již zmíněná Světloplachost zvítězila v Soutěži dokumentárních filmů. V programu Family Cinema Weekend se objevily dva české animované filmy – krátký Deniska umřela a celovečerní Tonda, Slávka a kouzelné světlo.
V říjnu se dva české filmy objevily v programu dvou významných festivalů v Asii. Čínský MFF Pingyao Crouching Tiger Hidden Dragon uvedl ve světové premiéře nové celovečerní drama Michala Hogenauera Noční klid a na MFF Tokio měl asijskou premiéru animovaný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo, který dále pokračoval na holandský Cinekid, kde se promítaly i dva krátké animované filmy: Deniska umřela a Jmenuji se Edgar a mám krávu režiséra Filipa Diviaka.
Na listopadovém festivalu Tallinn Black Nights bylo uvedeno celkem 22 českých a koprodukčních filmů. Syndrom nekonečného léta režiséra Kaveha Daneshmanda a Manželé Stodolovi, první celovečerní hraný film Petra Hátleho, měly premiéru v soutěži debutů a Její tělo Natálie Císařovské v soutěži Critics' Picks. V oficiálním výběru byly také české minoritní koprodukce Spolu navěky a Kyslíková stanice a filmy Už tě nemám rád Zdeňka Jiráského, Tonda, Slávka a kouzelné světlo a minoritní koprodukce Vzor Nejce Gazvody se promítaly v rámci festivalu pro děti a mládež Just Film, který je součástí Tallin Black Nights. V soutěži Baltic Film byly uvedeny české koprodukční dokumenty Ledová cesta režiséra Arka Okka a Východní fronta Vitalije Manského a Jevhena Titarenka. Do soutěže PÖFF Shorts bylo vybráno dvanáct krátkých českých filmů.
Na březnovém CPH:DOXu v Kodani měl světovou premiéru vysoce očekávaný česko-německo-švédský dokumentární film Blix Not Bombs režisérky Grety Stocklassy, která v něm zpovídá švédského diplomata Hanse Blixe, bývalého hlavního zbrojního inspektora OSN, a koprodukční dánsko-americko-český film Kuciak: Vražda novináře režiséra Matta Sarneckého.
Film Blix Not Bombs se objevil také v programu kanadského mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Hot Docs, který se koná v dubnu v Torontu. V programu byly celkem čtyři české dokumenty – tři celovečerní a jeden krátký –, které byly uvedeny v různých sekcích tohoto prestižního setkání dokumentárních tvůrců: celovečerní koprodukční filmy Návštěvníci Veroniky Liškové a Šťastný člověk režisérky a sociální antropoložky Soňi G. Lutherové a krátký film Schránky Marie-Magdalény Kochové.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ocenil několik českých filmů jak v soutěži Česká radost, tak v mezinárodních kategoriích. Hlavní cenu za nejlepší český dokument získal snímek Světloplachost Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka. Zvláštní uznání v kategorii Česká radost získala Kateřina Dudová za svůj debutový dokument Moje nebe je horší než tvoje peklo z produkce FAMU. Studentská porota vybrala jako nejlepší film Jiříkovo vidění režisérky Marty Kovářové. Poznámky z Eremocénu Viery Čákanyové byly oceněny za originální přístup, Satan mezi námi získal cenu za nejlepší střih a zvukový design a Pochcánek Jana Huška získal cenu za nejlepší kameru pro Patrika Balonka. Studentská porota ocenila La Reine, celovečerní debut Nikoly Klingera, a cenu za nejlepší debut získal Štěpán Pech za film Chybění.
I na holandském IDFA, největším evropském setkání dokumentárního filmu, měla česká kinematografie opět své zastoupení. Ve světové premiéře zde byl uveden nový krátký film íránské režisérky Pegah Ahangarani Můj otec, vyrobený v ČR, který soutěžil v soutěži krátkých dokumentů a získal Zvláštní uznání poroty, a francouzsko-česko-kirgizský Atirkul v zemi opravdových mužů v režii Janyl Jusupjanové se promítal v sekci Luminous. Po dvou letech se na IDFA vrátil uznávaný krátký animovaný dokument Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyen, který se tentokrát objevil ve festivalovém programu pro školy.
České filmy dokončené v roce 2023 se úspěšně prodávají do mnoha zemí světa.
Bod obnovy byl prodán do následujících teritorií: Austrálie a Nový Zéland, Francie, německy mluvící země – Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Švýcarsko, Itálie – Itálie, Vatikán, San Marino, Švýcarsko, Malta, Monako, Skandinávie - Švédsko, Norsko, Island, Finsko, Dánsko, Španělsko, Spojené království – včetně anglicky mluvící Malty, Gibraltaru, Normanských ostrovů, ostrova Man a Irské republiky, SNS, Pobaltí, indický subkontinent – Pákistán, Bangladéš, Srí Lanka, Nepál, Bhútán, Maledivy, Myanmar a Afghánistán, Singapur, Jižní Korea a Tchaj-wan.
Hranice bude uvedena v Austrálii a na Novém Zélandu, Rakousku, v Pobaltí, Bulharsku, bývalé Jugoslávii, Německu, Řecku, Maďarsku, Islandu, Indii, Izraeli, Itálii, Japonsku, LATAM, MENA, Portugalsku, Skandinávii, Španělsku, Švýcarsku, na Ukrajině, ve Velké Británii a Irsku, v USA a Kanadě.
Úsvit uvidí diváci v Austrálii a Polsku a animovaný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo byl prodán do Dánska, Estonska, Francie, Německa, Izraele, Itálie, Libanonu, Portugalska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Tchaj-wanu.
V únoru 2023 získal animovaný film Moje slunce Mad uznávané autorky Michaely Pavlátové v produkci společnosti Negativ prestižní francouzskou cenu César v kategorii Nejlepší animovaný film. Film vypráví příběh mladé Češky Herry, která se provdá za svého afghánského spolužáka a musí čelit realitě post tálibánského Afghánistánu. Film měl světovou premiéru v soutěži celovečerních filmů na Mezinárodním festivalu animovaných filmů v Annecy v roce 2021, kde získal Cenu poroty. Film byl rovněž nominován na Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší animovaný film.
Českým lvům dominoval Il Boemo, životopisný velkofilm film režiséra Petra Václava inspirovaný skutečným příběhem českého skladatele 18. století Josefa Myslivečka. Film proměnil šest z jedenácti nominací. Ceny získali Jan Macola (Mimesis Film) za nejlepší film, Petr Václav za nejlepší režii a Francesco Liotard a Daniel Němec za nejlepší zvuk. Il Boemo zvítězil také v kategoriích nejlepší masky, nejlepší kostýmy a nejlepší scénografie.
Ceny české filmové kritiky ovládl celovečerní debut Vojtěcha Maška Arvéd o kontroverzní osobnosti Arvéda Smíchovského. Producenti Kristýna Michálek Květová a Tomáš Michálek ze společnosti Cinémotif Films získali nejen cenu za nejlepší film, ale Vojtěch Mašek a Jan Poláček také cenu za nejlepší scénář a Michal Kern, který ztvárnil titulní roli, cenu za nejlepší mužský herecký výkon.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) poslala jako oficiálního českého kandidáta na 96. ročník Oscarů v kategorii Nejlepší mezinárodní celovečerní film snímek Bratři režiséra Tomáše Mašína. Drama vypráví skutečný příběh dvou bratrů, kteří chtěli v roce 1953 opustit komunistické Československo a vstoupit do americké armády v Západním Berlíně. Jejich útěk nastartoval jeden z největších honů na lidi v moderních dějinách. Slovenským kandidátem na Oscara 2023 byl již zmíněný hraný dokumentární film Světloplachost Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka natočený v česko-slovenské koprodukci. Do boje o místo v užší nominaci na Oscara 2024 v kategorii nejlepší krátký animovaný film se kvalifikovaly čtyři české nebo české koprodukční krátké filmy: Deniska umřela, Electra, studentský film slovenské režisérky Adely Križovenské Pochybnost a Míry britského režiséra Josepha Pierce. V kategorii dokumentárních filmů byl na studentské Oscary nominován krátký animovaný film Přes střepy studentky FAMU Natálie Durchánkové.
Film Agnieszky Holland Hranice byl nominován na Evropské filmové ceny 2023 ve třech kategoriích: Evropský film, Evropský režisér a Evropský scénárista. Drama s vysoce aktuálním tématem imigrace do Evropské unie přes její východní (polskou) hranici vzniklo v koprodukci Polska, České republiky, Francie a Belgie. Koproducenty za českou stranu byly Marlene Film Production a Česká televize.
Řada připravovaných českých filmů a televizních seriálů se v průběhu roku představila mezinárodnímu odbornému publiku na různých industry akcích a setkáních. Sofia Meetings, industry program MFF Sofie, který se konal v březnu, vybral do jedné ze svých sekcí film Zvíře režisérky Milady Těšitelové. Ironický příběh o ženě, která porodí kočku, byl představen i na loňském Berlinale Talents a na koprodukčním trhu Frontières v rámci Fantasia Festivalu v Montrealu. V sekci Works in Progress byl v Sofii prezentován také film Nikdo mě nemá rád, dotýkající se tématu transsexuality, režisérů Petra Kazdy a Tomáše Weinreba, který pak pokračoval na další březnovou industry akci – Meeting Point Vilnius – kde získal cenu Litevského filmového centra. Work-in-progress setkání ve Vilniusu zaměřené na objevování a podporu evropských tvůrců a připravovaných debutů představilo mezinárodnímu odbornému publiku další tři české filmové projekty: Citlivého člověka Tomáše Kleina, Její tělo Natálie Císařovské a minoritu Spolu navěky Ivana Marinoviće.
České filmy a filmoví profesionálové se účastnili různých akcí a speciálních programů Marché du Film, filmového trhu, který probíhá během MFF Cannes. Celovečerní debut mladého českého filmaře Roberta Hloze Bod obnovy, odehrávající se v roce 2041, kdy věda poskytuje lidstvu schopnost znovu oživit oběti násilných trestných činů, byl uveden ve speciálním programu Fantastic 7. Dva české projekty se zúčastnily The Short Film Corner | Rendez-vous Industry, fóra věnovaného profesionálům v oblasti krátkého filmu: Hun Tun Magdaleny Hejzlarové a Pryč polského režiséra Piotra Jasińského z mezinárodní katedry FAMU. Česká společnost Artinii představila v Cannes Next své unikátní technické řešení a čtyři české filmy měly v Cannes projekce na trhu: mysteriózní drama Terezy Nvotové Světlonoc, Princezna zakletá v čase 2 Petra Kubíka, slovensko-česká koprodukce Služka režisérky Mariany Čengel Solčanské a rakousko-švýcarsko-německo-česká koprodukce Alma a Oskar. Diana Cam Van Nguyen byla vybrána k účasti na prestižním 46. Ročníku programu Résidence canneského festivalu, a jako jedna ze šesti režisérů a režisérek strávila čtyři a půl měsíce v Paříži, kde jim byla poskytnuta individuální podpora při vývoji scénáře jejich prvního nebo druhého celovečerního filmu. Od svého vzniku v roce 2000 Résidence hostila více než 250 filmařů z přibližně 60 zemí. Řada z těchto režisérů dosáhla mezinárodního úspěchu.
Na mezinárodních industry akcích v loňském roce představilo své projekty několik filmařek: Česko-slovenský krátký animovaný projekt o menstruačním cyklu s názvem Period Drama režisérky Michaely Mihalyi získal na červnovém trhu animovaných filmů Mifa v Annecy cenu Open Workshop Prize, dokumentární film v postprodukci Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské se stal vítězem industry programu MFF Karlovy Vary Eastern Promises, a Gap-financing Market v Benátkach představil celovečerní hraný debutový projekt Karavan Zuzany Kirchnerové. Psychologické drama o matce a jejím postiženém synovi na cestě za proměnou se v roce 2021 zúčastnilo také prestižního L'Atelier de la Cinéfondation. Cartoon Forum, prezentační a koprodukční fórum pro animované televizní projekty, které se koná v září ve francouzském Toulouse, vybralo pro svůj ročník 2023 dva české projekty: unikátní stop-motion televizní speciál s názvem 9 milionů barev režisérky Báry Anny Stejskalové a připravovaný televizní seriál Dozvonil zvonec Alžběty Göbelové Zatloukalové a Gabriely Hloz.
Mezinárodní koprodukční fórum Young Horizons Industry, které se konalo ve Varšavě, udělilo cenu ORKA dvěma českým projektům: nové verzi klasické české pohádky Zlatovláska, režiséra Jana Těšitele, která získala 30 000 eur na postprodukční služby, a celovečernímu debutu Barbory Chalupové Stroj na krásné počasí, který získal 15 000 eur na podporu hledání koprodukčních partnerů v Polsku. Junior Co-production Market, který je součástí festivalu Cinekid v Amsterdamu, představil animovaný projekt ve vývoji ORF režiséra Jana Cechla a český minoritní film Blok 5 režiséra Klemena Dvorníka.
Koprodukční trh Agora Crossroads, který se zaměřuje na filmy ve vývoji a koná se v listopadu v rámci MFF Thessaloniki, si vybral jeden z projektů Midpoint Institutu, film Bože, rozraz dveře režiséra Vojtěcha Novotného – příběh osmnáctiletého Boba, kterého rodiče proti jeho vůli pošlou do náboženského léčebného střediska pro tělesně postižené, aby bojoval s obezitou.
Poslední letošní industry akcí, na které se představily české projekty, byla Les Arcs Industry Village: V sekci Works in Progress byl představen film Veroniky Liškové Rok vdovy a v sekci Co-production Village projekt Michala Blaška Cowgirl. Do Talent Village byla pozvána Anna Wowra, režisérka krátkého filmu Jsme v tom spolu.
Na mezinárodních industry sekáních byly představeny i vybrané připravované české dokumenty.
České dokumentární projekty získaly dvě festivalové industry ceny na Ji.hlava MDFF. New Visions Award 2023 pro nejslibnější evropský projekt film Kdyby se holubi proměnili ve zlato Pepy Lubojacki, a cenu Current Time TV Award Odchodem to nekončí Rozálie Kohoutové. Součástí IDFA FORUM, byla i prezentace slovensko-českého dokumentu Velvet Generation režisérky Ivany Hucíkové a VR film Fresh Memories: The Look, který vytvořili Ondřej Moravec a Volodymyr Kolbasa, byl zase součástí IDFA DOC LAB Spotlight. Film byl také vybrán na festival SXSW v texaském Austinu, který propojuje nové technologie a herní průmysl s filmovým uměním.
Czech Film Center je členem mezinárodní organizace European Film Promotion (EFP), která se ve své činnosti zaměřuje na propagaci evropské kinematografie a evropských tvůrců. Díky tomuto členství může Czech Film Center nominovat filmy a tvůrce do různých celoevropských projektů. Jedním z nich je The Changing Face of Europe, pořádaný ve spolupráci s Hot Docs, který mezi deseti filmy zabývajícími se tématem identity představil i dokument Veroniky Liškové Návštěvníci o mladé antropoložce Zdence, která se i s rodinou přestěhuje na Špicberky v Norsku, aby zde studovala proměny života v polárních oblastech. Další významnou iniciativou EFP je Producer on the Move, která se koná v rámci MFF v Cannes. Pro rok 2023 byla za Českou republiku vybrána Alice Tabery ze společnosti Cinepoint. Na Spotlight on European Animation, která je součástí festivalu animovaných filmů v Annecy, Českou republiku zastupoval producent Radim Procházka z Kuli Film, a konečně programu Future Frames pořádaném na MFF Karlovy Vary, kde své filmy představuje deset studentů a absolventů evropských filmových škol, uvedla mladá režisérka Anna Wowra svůj již zmíněný snímek Jsme v tom spolu.
Devět připravovaných celovečerních filmů získalo v roce 2023 podporu z fondu Eurimages, důležitou pro úspěšné financování výroby filmových projektů. Čtyři z nich jsou české majoritní a pět české minoritní produkce. Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka v produkci Jiřího Konečného ze společnosti endorfilm, sleduje kořeny českého hnutí #MeToo prostřednictvím příběhu začínající zpěvačky a šarmantního, ale lstivého sbormistra. Dalšími podpořenými projekty byly dva celovečerní debuty – Poberta Ondřeje Hudečka v produkci nutprodukce o bývalém trestanci z malého moravského městečka, který se v době pandemické krize pustí do série zinscenovaných krádeží, aby pomohl místní firmě odvrátit bankrot, a Rok vdovy Veroniky Liškové z produkce Cinémotif films, který ukazuje nelehkou cestu mladé vdovy, a také dokument Filipa Remundy z produkce Hypermarketu Obnažené vztahy, sledující komplikovaný vztah fotografa erotických snímků a jeho dcery.
Mezi české minoritní koprodukce podpořené Eurimages patří Hranice Agnieszky Holland, severomakedonsko-česko-srbský koprodukční film DJ Ahmet režiséra Georgiho Unkowského o chlapci z malé vesnice v Severní Makedonii, kterého otec nutí vyměnit školu za pasení ovcí a péči o mladšího bratra, Hladovka režiséra Karolise Kaupinise – litevsko-česko-lotyšská koprodukce o hladovce zaměstnanců na protest proti obsazení Litevské televize sovětským vedením v roce 1991. Dokument Je to ve hvězdách režiséra Petera Kerekese natočený v italsko-slovensko-brazilsko-české koprodukci sleduje slavnou italskou vědmu, a konečně Měsíc je můj otec režiséra George Ovashviliho natočený v koprodukci Gruzie, Německa, Lucemburska, Bulharska a České republiky.
V roce 2024 se v tuzemských kinech objeví řada očekávaných filmů různých žánrů: Karavan Zuzany Kirchnerové, Rok vdovy Veroniky Liškové, Amerikánka Viktora Tauše, Sbormistr Ondřeje Provazníka, Vlny Jiřího Mádla, nové drama Beaty Parkanové Světýlka, Mord Adama Martince, dva rodinné animované filmy – Velký pán Radka Berana, pokračování Malého pána (2015), Život k sežrání Kristiny Dufkové a také celovečerní dokumenty, Ještě nejsem, kým chci být v režii Kláry Tasovské, Svět mezi námi Marie Dvořákové, Ta druhá Marie-Magdaleny Kochové a Hranice Evropy Apoleny Rychlíkové.