06 Září 2024
Czech Film Springboard nadále naplňuje svou misi – zviditelňovat novou českou kinematografii. V letošním ročníku se představí projekty zkušených filmařů i začínajících talentů, které rozvíjejí témata mužské identity, spirituality v digitální éře a rodinné dynamiky s nádechem absurdity. Iniciativa Czech Film Springboard už od svého zrodu v roce 2016, kdy vznikla ve spolupráci Czech Film Center a festivalu Finále Plzeň, nabízí filmařům platformu, kde mohou představit svá díla různorodé skupině profesionálů z mezinárodního filmového průmyslu, získat důležitou zpětnou vazbu a navázat cenné kontakty.
Martin Kudláč
Všechny tři projekty jsou prvním režisérským počinem svého tvůrce či tvůrkyně na poli hraného filmu, avšak každý z tvůrců/tvůrkyň už má za sebou bohaté zkušenosti v jiných oblastech průmyslu. Rozálie Kohoutová ve svém hraném debutu uplatní bohaté zkušenosti a specifický přístup, který si vybudovala ve své dokumentární tvorbě, Jan Švejkar kráčí ve šlépějích Ivana Zachariáše a Martina Krejčího a k hranému filmu přechází od oceňovaných reklam. Luboš Kučera, který má za sebou režii několika krátkých filmů, bude v celovečerním filmu debutovat pod vedením mezinárodně renomované produkční společnosti. Jejich příběhy, které kombinují osobní a společenská témata s humorem, autenticitou a vizuálně poutavým stylem, ztělesňují ducha mladé české kinematografie.
Zájem mezinárodního filmového průmyslu vzbudil nový projekt Rozálie Kohoutové Antonie, který už získal cenu Eurimages Co-production Development Award a cenu Rotterdam Lab Award v industry sekci Eastern Promises na MFF Karlovy Vary. Porota ocenila, že projekt „s humorem a citem zpochybňuje konvenční představy o rodičovství a motivuje k přehodnocení společenských norem“.
Takové uznání poukazuje na mezinárodní potenciál prvního počinu Kohoutové v oblasti hraného filmu, který navazuje na její dokumentární projekty Jenica a Perla a FC Roma. Kohoutová, která se zúčastnila Czech Film Springboard 2023 se svým projektem Odchodem to nekončí – dokudramatem o domácím násilí, pokračuje ve spolupráci s producentkou Martinou Knoblochovou ze společnosti Punk Film.
Příběh filmu Antonie vypráví o Antonovi, věčném flákači, který se po ztrátě zaměstnání musí sám starat o dceru, zatímco jeho přítelkyně Soňa odjíždí do Paříže vydělávat rodině peníze jako tanečnice u tyče. Anton, který zůstává sám ve společnosti, kde není zvykem, aby si muži brali otcovskou dovolenou, se stává terčem posměchu. Jedinou skutečnou pomoc mu poskytne romská rodina jeho nejlepšího přítele Tibora. Při péči o Antonii Anton nečekaně nachází motivaci, která mu vždy chyběla, a znovu získává půdu pod nohama, když začne matkám na mateřské dovolené prodávat trávu. Tato nově nabytá stabilita však vezme za své, když jednou Antonův opilý otčím bezohledně prohlásí, že Antonie není jeho dcera.
Kohoutová mísí sociální realismus s komedií a touto optikou zkoumá témata otcovské lásky, genderových a rasových předsudků a společenských očekávání v ekonomicky nestabilním prostředí. V souladu se svou dokumentárního minulostí, zůstává režisérka věrná místní estetice a pop-artovému výrazu. Scénografie evokuje popové idoly ze začátku tisíciletí, soundtrack využívá místní rap a techno. Jako inspiraci pro vizuální styl a prostředí režisérka uvádí filmy Florida Projekt Seana Bakera a Fish Tank Andrey Arnold.
Antonie bude koprodukcí tří zemí – česká produkce bude spolupracovat se slovenskými a francouzskými partnery. Natáčení se plánuje na podzim 2025, premiéra na rok 2026. Natáčet se bude v postindustriálních městských sídlištích s malým štábem a místními neprofesionálními herci. Soudržnost tvůrčí vize režisérky by měli zajistit dva dlouholetí spolupracovníci Kohoutové – kameraman Šimon Dvořáček a zvukový designér Adam Levý, kteří budou součástí realizačního týmu. Do hlavní role Antona je obsazen Sláva Pecháček.
Kohoutová poznamenává, že její příběh je dnes aktuální i za hranicemi České republiky: „Zpočátku jsem si myslela, že témata jako genderové role v rodičovství, jsou specifická pro Českou republiku. Zjistila jsem však, že rezonují napříč celou Evropou a s vzestupem krajně pravicové politiky je diskuse o genderových rolích a očekáváních stále aktuálnější.“
Pro Luboše Kučeru, dalšího nováčka v hraném filmu, připravuje jeho debutové komediální drama s názvem Neposlušné děti úspěšná česká produkční společnost nutprodukce, známá oceňovanými projekty, jako je animovaný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo a televizními seriály Podezření, Hořící keř a Pustina. Projekt Neposlušné děti, který se zaměřuje na komunikační bariéry a napjaté rodinné vztahy, kombinuje komedii se sociálními tématy. Producenty jsou Tomáš Hrubý a Hana Šormová, koproducentem bude jejich sesterská slovenská společnost nutprodukcia. Produkční tým v současné době hledá další partnery, finanční zdroje a sales agenty.
Film Neposlušné děti je příběhem Lucie, vyhořelé třicetileté tlumočnice znakového jazyka, která je pověřena tlumočením setkání Zdeňka, odsouzeného za těžké ublížení na zdraví, a jeho dospívajícího neslyšícího syna Matěje. Lucie se zpočátku kvůli Zdeňkovu hrubému chování zdráhá, ale brzy si uvědomí, že její odmítnutí by mohlo ohrozit jeho podmínečné propuštění z vazby. Lucie si všímá paralel mezi Zdeňkovým napjatým vztahem s Matějem a svou vlastní problematickou rodinnou dynamikou a je odhodlána pomoci jim usmířit se, aniž by tušila, jak dalekosáhlé důsledky může její rozhodnutí způsobit.
Scénář mladého scenáristy Davida Semlera sleduje vývoj dynamiky v „pseudomilostném trojúhelníku“ mezi Lucií, Zdeňkem a Matějem. Lucie prolamuje komunikační bariéry a tím nechtěně vytahuje na světlo hluboce zakořeněné emoce a konflikty a nastartuje dramatický střet, který všechny tři přinutí ke konfrontaci traumat z minulosti se současnou realitou. Pro režii filmu byl osloven začínající režisér Luboš Kučera. Hlavní natáčení je předběžně stanoveno na rok 2025, dokončení se očekává v následujícím roce.
Kučera, absolvent FAMU, se prosadil krátkým filmem Vyměnila jsem si směnu (2019), který získal cenu za nejlepší film v národní soutěži festivalu Pragueshorts. Už v Kučerových předchozích filmech, jako například Čtyři dny ve skladu (2013) a Muž, který připojil trinitrotoluenovou nálož k mixážnímu pultu (2019), se projevuje jeho schopnost odlehčit sociální témata komediálním podtónem. Právě díky tomuto svěžímu pohledu na vážná témata jsou jeho filmy výjimečné. V podobném duchu chce autor pokračovat i ve filmu Neposlušné děti. Jako inspiraci uvádí filmy Toni Erdmann a O těle a duši, které se vyznačují vyvážeností humoru a emocionální hloubky, a také filmy švédského provokatéra Rubena Östlunda.
Režisér chce do filmu obsadit herce, kteří do svých rolí vnesou autenticitu. Do role Lucie byla obsazena Natálie Řehořová (Příliš mladá noc, Poupata) a do role Zdeňka Rosťa Novák (Běžná selhání, To se vysvětlí, soudruzi!) – tedy herci, kteří mají schopnost vést neprofesionály k autentickým výkonům. Do role Matěje plánuje režisér obsadit neslyšícího neherce. Díky humoru a univerzálním tématům rodiny a životních bojů, budou Neposlušné děti nepochybně filmem, překračujícím kulturní hranice.
Režisér Jan Švejkar, autor oceňovaných reklamních spotů, se chystá na svůj celovečerní debut s filmem Hotel Záhoří, mysteriózním thrillerem z Československa roku 1935, jehož scénář napsali Jiří Suchý, Ladislav Babuščák a Petr Oplatka. Tento ambiciózní projekt se zabývá tématy pravdy, loajality a podvodu na pozadí Evropy na pokraji druhé světové války.
Předchozí působení v reklamě přineslo Švejkarovi vytříbené vizuální cítění a smysl pro detail, které si osvojil během let spolupráce se špičkovými mezinárodními značkami. Jeho reklamy, které získaly mnoho ocenění – včetně bronzového lva na festivalu Cannes Lions – se vyznačují propracovaným přístupem k vyprávění a atmosféře příběhu. Tyto kvality nyní zúročuje v Hotelu Záhoří. Jeho režijní styl slibuje napínavý, vizuálně působivý film.
Příběh vypráví o německém radistovi, který našel útočiště ve venkovském hotelu (jenž propůjčil filmu název), který využívá jako tajnou rozhlasovou stanici pro vysílání protihitlerovských zpráv do nacistického Německa. Neví však, že byl na místo vyslán nacistický špion, který ho má zatknout, vrátit do Německa a vysílač zničit. Hotel Záhoří se bude natáčet podle skutečných událostí z roku 1935 na jediné lokaci s hlavním hereckým obsazením. Vyprávění, v němž se prolínají historická fakta s románovým napětím, odhaluje skryté skutečnosti a křehkou dynamiku mezi postavami a zároveň se noří do univerzálních témat morálky a odporu.
Film v produkci Petra Oplatky ze Stairway Films, který se Švejkarem spolupracoval již na reklamách, poukazuje na paralely mezi obdobím před druhou světovou válkou a současnými globálními jevy, jako je vzestup nacionalismu, propaganda, dezinformace, technologie a policejní dohled. Producent zdůrazňuje jedinečný úhel pohledu příběhu s vyobrazením hrdinů, kteří se postavili nacistickému diktátorovi. Mezi inspirační zdroje filmu patří například dobová detektivka Na nože, napínavé mysteriózní drama Až tam nezbyl žádný (podle příběhu Agathy Christie), mysteriózní komedie Gosford Park Roberta Altmana a také nejslavnější thriller, který se kdy odehrával v hotelu, Osvícení Stanleyho Kubricka.
Vývoj filmu pomalu končí a producenti se teď zaměřují na jeho finanční zajištění. Hlavní natáčení je naplánováno na podzim a zimu 2025, postprodukce potrvá do května 2026. Film by měl být dokončen v červenci 2026. Hotel Záhoří má potvrzeného koproducenta ze Slovenska a vzhledem k tomu, že většina dialogů je v němčině, producenti zkoumají možnosti partnerství v německy mluvících zemích. Kinodistribuce pro české a slovenské teritorium je zajištěna, dalším úkolem je najít sales agenta a získat distribuční smlouvy v německy mluvících zemích.