„Myši patří do nebe je pokus o reinkarnaci tradiční české stop-motion animace,“ říká Vladimír Lhoták, producent, který stojí za oceňovanou animovanou road movie, na které pracoval téměř deset let a která se pro něj stala v jeho profesionální kariéře významným milníkem.

Myši patří do nebe vypráví příběh myšky Šupito a lišáka Bělobřicha – za pozemského života zapřisáhlých nepřátel – kteří během společné cesty posmrtným nebeským světem naleznou podstatu opravdového přátelství. Výroba tohoto filmu byla velkým dobrodružstvím i pro samotné producenty. Většina prací byla rozdělena mezi Českou republiku a Francii, natáčení probíhalo v pražských barrandovských ateliérech, zatímco o 3D animaci a speciální efekty se postarala tři francouzská studia.

Ambicióznímu cíli – vyrobit stop-motion road movie velkofilm – odpovídaly i rozsah a náročnost úkolů, které souvisely zejména s ručně vytvořeným zvířecím rájem. Někteří evropští producenti nevěřili, že je možné natočit stop-motion projekt s více než 50 postavami a 30 kulisami, Lhotákovi a jeho produkčním partnerům se to však podařilo. Ve filmu hraje více než 100 loutek a z celkového počtu 1 400 záběrů je pouhých 30 vytvořených počítačově.

Světová premiéra filmu Myši patří do nebe se odehrála na největší evropské scéně animovaného filmu, na Mezinárodním festivalu animovaných filmů v Annecy, kde jej francouzský týdeník Le Point označil za jeden z pěti nejlepších filmů festivalu.

Obětavá práce a láska k animovanému filmu přinesla své ovoce. Film se po nadšeném přijetí diváky i kritiky prodal do více než 20 zemí. Kromě toho byl Lhoták a jeho koprodukční partneři oceněni jako producenti roku na Cartoon Movie 2022 a společnost Charades, francouzský sales agent filmu, byla vyhlášena distributorem roku.

Natočit největší a nejdražší stop-motion film v české historii se rozhodně vyplatilo a producenta tato zkušenost povzbudila, aby se v rámci své společnosti Hausboot Production pustil i do dalších zajímavých projektů přispívajících k oživení tradice české animace pro diváky po celém světě.

Dokumentární iniciace

Svou produkční kariéru zahájil Vladimír Lhoták dokumentárními projekty. Do společnosti Fresh Films, která připravuje pražský Fresh Film Fest a dnes se věnuje také filmové produkci se zaměřením na začínající talenty, nastoupil jako absolvent FAMU a audiovizuálního programu na Paris 3, Sorbonne Nouvelle. Projekt Myši patří do nebe se zrodil v době, kdy Lhoták ve společnosti ještě zastával funkci výkonného producenta na mezinárodních reklamách.

Později, už ve funkci hlavního producenta, se Lhoták téměř výhradně věnoval kreativním dokumentům, počínaje celovečerním dokumentárním debutem Josefa Abrháma ml. Hoteliér (2013). Film zachycuje setkání českých filmových a divadelních hvězd, jejichž kariéru přerušila v srpnu 1968 sovětská invaze. O pětačtyřicet let později se scházejí na venkovském sídle nemocného herce, dramatika a disidenta Pavla Landovského, aby nacvičili jeho hru Hodinový hoteliér. Abrhámovo doku drama je intimním portrétem a zároveň poctou významné generaci českých divadelníků.

Po Hoteliérovi produkoval Vladimír Lhoták na dokumentárním filmu Rozálie Kohoutové Jenica a Perla (2015), natočený ve stylu direct cinema. V centru této sociální sondy stojí dvě dospívající romské dívky vyrůstající v kontrastních prostředích: jedna ve slumu ve východní Evropě, druhá na chudém pařížském předměstí. Jenica a Perla byla Lhotákovou první koprodukcí s Francií, která se později stala klíčovou zemí i pro jeho další projekty.

Od tvůrčího dokumentu k animaci světové úrovně

Vedle produkce dokumentárních projektů pro společnost Fresh Films, kterou v současné době spoluvlastní, si Lhoták v roce 2015, tehdy ještě jako začínající producent, založil i vlastní společnost – Hausboot Production. I v ní se nadále věnoval dokumentárním filmům, postupně však opustil funkci výkonného producenta, aby se mohl plně soustředit na ambiciózní a náročné autorské projekty.

Prvním dokončeným filmem Hausbootu byl česko-francouzský dokument Jiří Trnka – nalezený přítel (2019) francouzského režiséra Joëla Fargese, který spolurežírovala Tereza Brdečková. V dokumentu o průkopníkovi animovaného filmu Jiřím Trnkovi, známém jako "Walt Disney Východu", se tvůrci nevyhýbají ani zasazení Trnkovy tvorby do politického kontextu totalitního režimu se všemi tehdejšími omezeními, v nichž byl loutkář a filmař nucen pracovat.

V době, kdy vznikal film o Jiřím Trnkovi, pokračoval Lhoták v přípravě filmu Myši patří do nebe, největší výzvy své dosavadní kariéry. Projekt, který mezitím produkčně převzala společnost Hausboot, se rozvinul do koprodukce čtyř zemí - zapojila se do něj Francie a také Slovensko a Polsko. Lhoták zůstal hlavním producentem projektu a tato zkušenost mu, jak říká, přinesla velké know-how v oblasti stop-motion loutkové animace, výroby kulis a triků, práce výtvarného oddělení, VFX a také postprodukce spojené se stop-motion natáčením.

Vyzbrojen nově nabytými znalostmi i úspěchem filmu Myši patří do nebe se Lhoták pouští do dalších náročných úkolů. Takovým je například oživení zamrzlého projektu Golem, jehož kořeny sahají až do 90. let a který je spojen se jménem Jiřího Barty – svěřence Jana Švankmajera a zároveň mistra loutkové animace.

Pro Bartovu tvorbu jsou typické temné náměty a animace inspirovaná německým expresionismem a surrealismem, přičemž jeho opus magnum Krysař (1986) je považován za mistrovské dílo české stop-motion animace.

Na adaptaci slavného románu Gustava Meyrinka Golem z roku 1915, dramatické pohádce o znovuzrození bájného stvoření z židovských pověstí, pracoval Barta několik let. Režisér a animátor v jedné osobě je zároveň spoluautorem scénáře společně s Edgarem Dutkou, s nímž už v minulosti často spolupracoval.

Golem byl na Cartoon Movie pitching & co-pro fóru 2021 vyhlášen jako jeden z projektů, které se vyplatí sledovat, a Lhoták již jedná s Francií, Polskem, Nizozemskem a Belgií o mezinárodní koprodukci. „Ten film je dost složitý, má náročný scénář, ale věřím, že vizuální ztvárnění je dnes proveditelnější než před dvaceti lety,“ vysvětluje Lhoták.

Hybridní strategie vyprávění příběhu Golema, pro kterou se tvůrci rozhodli, bude z jedné třetiny tvořena hraným materiálem a ze dvou třetin počítačovou a stop-motion animací, včetně plastelínové animace. Produkce by měla předběžně začít letos v srpnu, premiéra je plánovaná na jaro 2025. Toto očekávané temné a surrealistické dílo Jiřího Barty bude Lhotákovým prvním celovečerním animovaným filmem pro dospělé.

Společnost Hausboot Production si kromě rozšíření škály technických možností klade za cíl i překročení formálních hranic české animace a přiblížení se transmedialitě. S tímto záměrem se Vladimír Lhoták spojil s režisérkou a animátorkou Mariou Procházkovou (Kdopak by se vlka bál, Žralok v hlavě) na realizaci animovaného dokumentu Očím skryté, populárně vědeckého projektu určeného primárně pro galerijní edukaci, na kterém úzce spolupracují Česká národní galerie a Česká televize i za podpory Státního fondu kinematografie.

Cílem tvůrců je přenést žánr gotického románu do audiovizuálního média. Lhoták a Procházková plánují dvě verze – jednu pro dospělé diváky, druhou pro děti – a také vytvoření speciální aplikace a online galerie, kde se bude možné hlavním tématem zabývat podrobněji. „Projekt je také ukázkou konceptu, jak pracovat s výtvarným uměním v prostředí audiovizuálních médií a jak vytvářet obsah pro galerie a umělecké instituce,“ upřesňuje producent.

Vítězný tým se schází znovu

Desetiletí, které Lhoták strávil na projektu Myši patří do nebe společně s režijně-animátorským týmem Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka, upevnilo jejich tvůrčí jednotu a vyvinulo se až v symbiotický umělecký kolektiv připravený pustit se do ještě odvážnějších projektů.

Denisa Grimmová v současné době pracuje na krátkém filmu s názvem Strach, ve kterém se zabývá tématem informačního přetížení. Film zachycuje manžela v ochranitelské roli, který kvůli záplavě informací z internetu vtáhne svou ženu do útrap falešně zdůvodněných bezpečím rodiny. Žena si až díky těhotenství uvědomí marnost a nesnesitelnost způsobu života v úkrytu a rozhodne se bezpečnou zónu opustit.

„Strach je krátký animovaný film bez dialogů, což je specifický žánr s potenciálem oslovit širokou skupinu diváků prakticky po celém světě,“ poznamenává Lhoták. Grimmová použije 2D počítačovou animaci s 3D animovanými prvky na ručně kresleném pozadí. Projekt získal podporu Státního fondu kinematografie a jeho dokončení se očekává na jaře 2023. Stejně jako předchozí projekty Hausbootu vzniká i krátký sólový počin Grimmové v česko-francouzské koprodukci. Lhoták v současné době hledá pro film sales agenty, vysílatele, platformy a distributory.

Jan Bubeníček, druhý z animátorského dua, mezitím také připravuje vlastní projekt – dětský komediální seriál s názvem Veggierado. Animovaná parodie na westerny, v níž jsou to brambory, kdo nosí kolty proklatě nízko u pasu, kombinuje grotesku a absurdní humor a je určena především dětem ve věku 10 až 12 let. Osamělý pistolník Godly Kid přijíždí do Potatownu a vede Potatowboye v jejich boji proti nebezpečným Sombrerům, v čele se zákeřným rajčetem Donem Diablem. Projekt byl již loni představen na Cartoon Fóru v Toulouse. Bubeníček nyní připravuje pilotní díl a zároveň píše scénáře ke všem 13 dílům (po 11 minutách) první řady. Lhoták prozradil, že půjde o 3D počítačovou animaci s použitím fotogrammetrické technologie s ručně kresleným pozadím.

V návaznosti na úspěch filmu Myši patří do nebe se oceňovaná trojice brzy sejde k dalšímu celovečernímu animovanému projektu. Tentokrát půjde o soft-hororovou detektivku pro mládež, jak projekt popisuje Lhoták, nazvanou Bezčasí. Na scénáři už Grimmová s Bubeníčkem pracují. Příběh dvou dětí, které se s pomocí kouzelných hodin dostanou do bezčasí, kde objeví příběh svých prarodičů, pomáhá režijně-animátorskému duu dotvářet česká spisovatelka a televizní redaktorka Kateřina Šardická. Stejně jako první celovečerní film této tvůrčí dvojice i Bezčasí bude využívat moderní stop-motion animaci.