Cristina Groșan: Napříč hranicemi a žánry

Maďarsko-rumunská režisérka Cristina Groșan patří k rostoucí skupině režisérů, pro které se Česká republika stala tvůrčí základnou. Po absolvování univerzity v roce 2012 natočila šest krátkých filmů, které hojně cestovaly po mezinárodních festivalech – promítaly se mimo jiné v Palm Springs, Clermont-Ferrand, Sarajevu a Soluni. Její průlomový krátký film Holiday at the Seaside, portrét vztahu matky a dcery, byl uveden na více než 40 festivalech a přinesl více než milion zhlédnutí online. Kulturní vazby Grosanové brzy vedly ke spolupráci na různých projektech v České republice a také k pedagogické pozici na FAMU International.

Groșan se narodila ve smíšené rumunsko-maďarské rodině a její zájem o vizuální vyprávění příběhů se nejprve projevil v oblasti fotografie a divadla. Ve filmu debutovala maďarským celovečerním snímkem Dobré věci stojí za pláč (2019), coming-of-age dramatem o netečné dospívající dívce, která při stěhování ze studentského bytu objeví mrtvé tělo. Film měl premiéru v Sarajevu, byl promítán na více než 25 mezinárodních festivalech a získal distribuci na maďarském Netflixu. Její další projekt, krátký film A tu se zjevil princ (2020), vznikl poprvé ve spolupráci s českou produkční společností Xova Film a producentem Markem Novákem. Příběh se odehrává na divadelním workshopu pro teenagery a zabývá se otázkami sexuálního násilí, krize mužství a zakořeněných genderových norem. Film si získal uznání na Mezinárodním filmovém festivalu v Praze a na Festivalu evropských krátkých filmů v Brestu.

Spolupráce s Novákem z Xova Film pokračovala druhým celovečerním filmem Groșanové Běžná selhání (2022), který měl premiéru v sekci Giornate degli Autori na 79. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde získal cenu za nejlepší režii do 40 let. Česko-maďarsko-italsko-slovenský koprodukční snímek z pera Kláry Vlasákové sleduje tři ženy napříč různými generacemi, které procházejí osobními krizemi uprostřed záhadné ekologické události, jež nastoluje nový světový řád. Snímek Běžná selhání byl distribuován v několika teritoriích a prostřednictvím Netflixu v České republice, na Slovensku a v Maďarsku.

Groșan, ve spolupráci s Matějem Chlupáčkem, nedávno natočila pro CANAL+ českou historickou minisérii Dcera národa (2024), která je první původní produkcí této platformy v České republice. Seriál, který je reimaginací života Zdeňky Havlíčkové, neznámé dcery národně proslulého novináře Karla Havlíčka Borovského, ji zobrazuje jako vzdorující dospívající dívku v době českého národního obrození. 

V současné době realizuje Groșan v České republice několik projektů. Jedním z nich je Angelmaker, historický western odehrávající se v Banátu, zapomenutém koutě monarchie, kde žijí Češi, Maďaři a Rumuni. Šestidílný seriál z období 1. světové války, inspirovaný skutečností, představuje skupinu žen, které jsou po návratu svých mužů z fronty konfrontovány se ztrátou své nezávislosti. Ve snaze uniknout násilnickým vztahům se některé z nich uchýlí k otravě arzenikem. „Je to temně komické zkoumání genderových rolí a snahy o přežití v době chaosu,“ říká Groșan. Seriál vzniká v třínárodní koprodukci s Xova Film, rumunskou Tangaj Production a německou Wunderlust. Producenti očekávají zájem mezinárodních televizních a streamovacích společností.

Ve fázi vývoje je také další projekt Groșanové, k němuž napsala scénář a plánuje jej režírovat, a to celovečerní film Dead Mountain, inspirovaný skutečnými událostmi, kdy se na českém území buduje mezinárodní protiraketový systém, který byl v roce 2008 skutečně navržen a diskutován. Příběh vypráví o skupině teenagerů, jejichž dron havaruje na vojenské základně. To spustí řetězec událostí, které chlapce přivedou k přesvědčení, že jsou novými partyzány. Projekt vzniká v ACE Producers Workshop a získal financování pro vývoj scénáře od Státního fondu audiovize a Kreativní Evropy MEDIA. 

Groșanová zároveň pokračuje ve spolupráci na dalším anglicky mluveném filmu Pretty Baby s maďarskou producentkou Judit Stalterovou z Laokoon Filmgroup, která produkovala její debut, a byla také koproducentkou filmu Běžná selhání. Pretty Baby je příběhem studentky, která je vtažena do ilegálního systému dárcovství vajíček pro bohaté klienty a čelí skryté emocionální dani – komodifikaci svého těla. „Je to film o moci, vykořisťování a šedých zónách reprodukčních technologií,“ vysvětluje režisérka. Stejně jako ve své dřívější tvorbě se Groșanová i v nadcházejících projektech zabývá otázkami identity, moci a sociálních struktur. Její mezinárodní orientaci, která se týká jak profesní dráhy, tak i tematického zaměření, se odráží v zapojení do českých a středoevropských produkčních sítí. 

Damián Vondrášek: Etická rozporuplnost v seriálovém a autorském vyprávění

Damián Vondrášek se zpočátku prosadil krátkými filmy, nyní se věnuje seriálové televizní tvorbě a celovečerním filmům. Od svých studentských krátkých filmů až po nedávné projekty ve vývoji se zaměřuje na etické napětí ve společnosti a důsledně zkoumá, jak se v rámci společenské dynamiky prolínají moc, manipulace a víra.

Vondrášek, absolvent katedry režie na pražské FAMU, se poprvé prosadil snímkem Vězení (2016), který byl uveden v San Sebastiánu a Karlových Varech a získal nominaci na cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Film Hranice (2020) dokumentuje konfrontaci mezi pohraniční stráží a skupinou syrských uprchlíků. Krátkometrážní snímek, který měl premiéru na festivalu v Terstu, zkomprimoval složitá společensko-politická témata do minimalistického, morálně nabitého příběhu.

Vondráškův dosud nejuznávanější krátký film Rituály (2022), s nímž se zúčastnil vývojového programu Focus SCRIPT – Cinéma de Demain v Cannes, znamenal další posun ve vývoji jeho stylu a přístupu. Příběh, oceněný Českým lvem za nejlepší krátký film, zkoumá tlak vrstevníků a skupinové chování dospívajících chlapců. Film čerpá z osobních reflexí a předkládá střídmý, observační pohled na rituály mládí a skryté hierarchie a vyhýbá se zjednodušujícímu škatulkování nebo didaktickým řešením.

K televizi se Vondrášek propracoval svým webovým seriálem Pět let (2022), který napsal společně se Sárou Zeithammerovou pro digitální platformu České televize. Seriál, jehož hlavním tématem je obvinění ze sexuálního napadení a jeho dlouhodobé následky, je vyprávěn z několika pohledů a představuje zúčastněné strany  bez morálního zjednodušení. Projekt získal nominaci na Českého lva za nejlepší televizní seriál, byl vybrán do soutěže Series Mania v Lille a později jej koupila ARTE. Na základě tohoto úspěchu režisér David Ondříček Vondráška přizval ke spolupráci na druhé řadě seriálu Král Šumavy. Minisérie se vrací ke skutečnému příběhu Josefa Hasila, který byl v době studené války převaděčem přes československé hranice. Projekt objednaný českou VOD platformou Voyo rozšiřuje Vondráškovu tvorbu o historické drama a dále upevňuje jeho pozici v televizi.

V současné době Vondrášek připravuje pro filmové plátno dvě literární adaptace. První, Poslední bohyně, vychází z bestselleru Kateřiny Tučkové, který byl přeložen do více než desítky jazyků. Děj se odehrává v české části Karpat a prolíná se v něm osobní vzpomínka, potlačovaná historie a duchovní tradice. Seriál, který vyvíjí společnost Negativ a na jehož scénáři se podílely Sára Zeithammerová a Hana Něníčková, již vzbudil zájem několika televizních společností. Pro Vondráška je přitažlivá jak tematická hloubka, tak struktura projektu. „Příběh pokrývá více časových období, především devadesátá a šedesátá léta, a přitom je zakotven v konkrétním regionu a jeho tradicích,“ vysvětluje. Na rozdíl od jeho předchozí tvorby, charakteristické psychologickým realismem, si tento projekt žádá více filmové zpracování, které by propojilo folklór, historické drama a vizuální mystiku. „Není to jen dobový film," dodává. „Je o hledání kořenů, odhalování rodinných traumat a střetu našeho moderního způsobu života se starším světem, který se řídí přirozeným rytmem přírody.“

Souběžně Vondrášek připravuje psychologický hororový seriál Šepot z lesa podle románové prvotiny Kateřiny Surmanové. Příběh se odehrává v současnosti v odlehlé horské vesnici a jeho středobodem je všudypřítomný, nevyslovený neklid spojený s nedalekým lesem. „Je to o tom, jak se vyrovnáváme s neznámem,“ říká. „Jak se tajemství, mlčení a pověry propisují do místní komunity.“ Tento šestidílný seriál s 60minutovými díly připravuje společnost Stairway Films; kreativní producentkou pro Českou televizi je Kateřina Ondřejková. Vondrášek projekt nevnímá jako žánrový horor, ale spíše jako studii skryté skupinové dynamiky a psychologického napětí formovaného prostředím. „Zkoumá křehký vztah mezi člověkem a přírodou, která se začíná bránit lidskému vlivu,“ vysvětluje režisér.

Vedle televizní tvorby připravuje Vondrášek také svůj první autorský celovečerní film New Age, který vzniká podle jeho původního scénáře. Psychologické drama zkoumá, jak systémy víry ovlivňují intimitu a identitu. V jeho středu stojí pár, jehož vztah se začne rozpadat, když se jeden z partnerů zaplete s duchovní vůdkyní a její komunitou. Vyprávění se odvíjí ze tří úhlů: z pohledu každého z partnerů a pohledu samotné vůdkyně. „Je o dezinformacích, krizi identity a rozpadu vztahu,“ poznamenává Vondrášek. Projekt je sice stále ve fázi vývoje, ale díky programu Less is More, který vede Le Groupe Ouest, se již dostal do mezinárodního povědomí, a prošel tak první zkouškou mezikulturní odezvy. Vondráškova práce zůstává věrná tématu morální rozporuplnosti, která se objevuje, když se vlastní psychologie člověka setkává s kolektivní vírou – ať už zkoumá společenské napětí nebo reviduje kulturní mytologii.