Mezinárodní filmový festival v Benátkách, který letos slaví své 80. narozeniny, přivítá i českou delegaci. Zatímco v předchozím ročníku byla česká kinematografie zastoupena slavnou českou novou vlnou a debuty vycházejících talentů, v roce 2023 se na nejstarší filmový festival světa vrací zkušení filmaři se svými silnými příběhy.

Na hranici reality

O návrat české kinematografie do hlavní soutěže festivalu se zasloužila polská režisérka s třemi nominacemi na Oscara, Agnieszka Holland. Na letošním MFF v Benátkách představí politicky laděné migrační drama Hranice. Vzniklo v produkci Šárky Cimbalové ze společnosti Marlene Film Production po nedávném úspěchu životopisného fimu Šarlatán, který se dostal na oscarový shortlist kandidátů za nejlepší cizojazyčný film.

Hranice zkoumá kontroverzní téma migrace a politiky na polsko-běloruské hranici. Režisérka ve spolupráci se spisovateli Maciejem Pisukem a Gabrielou Łazarkiewicz-Sieczko vytvořila příběh podložený pečlivým výzkumem, založeným na stovkách hodin rozhovorů s uprchlíky, pohraničníky, obyvateli pohraničí, aktivisty a odborníky. Film stírá hranice mezi realitou a fikcí a přibližuje se tak dokumentárnímu žánru. „Myslím si, že angažování se v umění nemá smysl, pokud člověk za tento hlas nebojuje a neklade si důležité, bolestivé, někdy neřešitelné otázky, které nás staví před těžké volby. Právě to se děje na polsko-běloruské hranici," řekla režisérka.

Hlavní postavou filmu, který Agniezska Holland natočila ve spolupráci s Katarzynou Adamik a Kamilou Tarabura, je psycholožka Julie v podání Maji Ostaszewské, jež se po přestěhování do regionu Suvalky zaplete do dramatických událostí na hranicích. Zároveň s jejím příběhem film sleduje nebezpečnou cestu syrské rodiny a afghánského učitele, kteří jsou podvedeni a převezeni do uprchlického tábora poblíž hranic. Jádro vyprávění tvoří prolínání jejich osudů s osudy Julie a mladého pohraničníka Jana, v podání Tomasze Włosoka.

 

   

Film režisérka natočila černobíle – původně proto, aby se vyhnula technickým problémům – ale pak zjistila, že tento přístup navíc dodává příběhu metaforickou rovinu. Ačkoli se film zabývá jejími vlastními osobními a občanskými obavami, vzhledem ke své aktuálnosti a univerzálním tématům, nepochybně osloví nejen polské, ale i širší evropské publikum.  

Mezinárodní herecké obsazení tvoří Jalal Altawil, Behi Djanati Atai, Mohamad Al Rashi, Dalia Naous a Tomasz Włosok, a také dětští herci z Blízkého východu, jejímž hereckým výkonům dodává na autentičnosti osobní zkušenost s migrací. Profesionální herci z Belgie a Francie obohacují postavy o své vlastní poutavé příběhy.

Koproducenty filmu Hranice jsou Metro Films (Polsko), Marlene Film Production (Česká republika), Blick Productions (Francie), Beluga Tree (Belgie) a Astute Films (USA). Film získal podporu mnoha sponzorů a vysílatelů ze zúčastněných zemí, včetně Státního fondu kinematografie a České televize. Sales agent, společnost Films Boutique, prodala film ještě před světovou premiérou do 20 teritorií. Agniezska Holland a Šárka Cimbalová mají rozpracovaný další český projekt – životopisní film o pohnutém životě Franze Kafky a důsledcích jeho odkazu, nazvaném Franz.

Záře neonů a strach z denního světla

Peter Kerekes a Ivan Ostrochovský, dva z oceňované trojice režisérů filmu Sametoví teroristé, na MFF v Benátkách v roce 2021 zaujali svým dokudramatem 107 matek, které získalo cenu Orizzonti za nejlepší scénář. Letos se Ostrochovský do Benátek vrací s novým filmem Světloplachost, na kterém spolupracoval s třetím režisérem Sametových teroristů, Pavlem Pekarčíkem. Toto strhující drama bude uvedeno v nezávislé vedlejší sekci – Giornate degli Autori, která představuje inovativní a nezávislá díla vymykající se tradičním filmovým normám.

Světloplachost je slovensko-česko-ukrajinskou koprodukcí studia Punkchart Films (producenti Ivan Ostrochovský, Katarína Tomková, Albert Malinovský) se Cinémotif Films (producenti Tomáš Michálek a Kristýna Michálek Květová), ukrajinským Arthouse Traffic, partizanfilmem Pavla Pekarčíka, Českou televizí a Rozhlasem a televizí Slovenska. Toto mimořádné hybridní drama zkoumá obléhání Charkova z pohledu dětí přežívajících v izolaci v městském metru. Filmařům se s pomocí humanitárních organizací podařilo dostat se na jaře 2022 na Ukrajinu, kde žili a natáčeli čtyři měsíce.

 

Příběh se rozvíjí kolem dvanáctiletého Nikiho a jeho rodiny, která hledá v podzemí útočiště před neustálým bombardováním. Niki a stovky dalších obyvatelů města žijí pod neustálou září neonových světel, kde denní světlo představuje smrtelné riziko. Navzdory stísněnosti jejich provizorního útočiště se Niki setkává s Vikou, dívkou, díky které objevuje pocit naděje a odvahy. Tvůrci pro film využili neprofesionální herce, z nichž někteří doopravdy přežívali se svými rodinami v metru.

Ostrochovský a Pekarčík postavili do kontrastu bezčasý a bezcílný život Nikiho a jeho rodiny v podzemí s mrazivými scénami odehrávajícími se na povrchu. Výsledné scény z válkou zmítané země, které filmaři natočili na Super 8 mm film působí jako vzdálené představy z horečnatého snu traumatizovaného dítěte – i když ve skutečnosti odrážejí současnou ukrajinskou realitu.

Světloplachost získala podporu Státního fondu kinematografie i českou filmovou pobídku. Tvůrci v současné době jednají s potenciálními sales agenty.

Nad očekávání

Přes 100 krátkých filmů studentů FAMU se v roce 2022 promítalo ve více než 70 zemích, kde získaly 300 nominací a 50 ocenění, včetně cen z A festivalů Berlinale a Locarno. Tyto studentské práce představují nejrozsáhlejší celosvětovou ukázku kvalitní české kinematografie a poukazují na výjimečné schopnosti nastupující generace.

Pozitivní trend pokračuje i v roce 2023. Řada českých krátkých filmů se v premiéře představila na prestižních filmových festivalech, jako jsou Berlinale, Cannes, Annecy nebo Locarno. Jedním z mladých filmařských talentů je i studentka režie na pražské FAMU, libanonská režisérka Leila Basma, která v soutěži krátkých filmů Orizzonti v Benátkách představí svůj krátký film Mořská sůl. Film produkuje její spolužačka z FAMU, Natália Pavlove, ve své české produkční společnosti Other Stories, v koprodukci s FAMU, Stairway Films a libanonskou společností Road2Films. Film podpořil Státní fond kinematografie, DOHA Film Institute a Filmtalent Zlín.

Mořská sůl je drama o dospívání odehrávající se v Libanonu. Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá servírka z letoviska Nayla, která se uprostřed parního letního dne potýká se svou budoucností a po prvním sexuálním zážitku se snaží najít si cestu mezi společenskými očekáváními, sebepoznáním a rodovými dilematy. Autorka svým filmem zpochybňuje společenské normy kladené na ženy a zároveň představuje obraz arabských měst a muslimských postav, který se vymyká běžným stereotypům. Vyprávění je inspirováno její vlastní zkušeností s dospíváním uprostřed kontrastních vlivů liberálních jedinců a konzervativních členů rodiny. Snímek Mořská sůl poukazuje na výjimečné schopnosti mladé režisérky a producentky filmu, ale také na atraktivitu českého audiovizuálního prostředí pro zahraniční tvůrce, kteří u nás chtějí rozvíjet svou kariéru.

    

V Benátkách soutěží i film Bastard natáčený v České republice

Česká republika je i nadále hlavní destinací pro velké mezinárodní a hollywoodské produkce i pro streamovací giganty. Po úspěchu filmu Na západní frontě klid společnosti Netflix, který byl celý natočen v České republice a získal čtyři Oscary a sedm cen BAFTA, vstupují na plátna kin další mezinárodní projekty s českou účastí.

Před časem se v České republice natáčela druhá série epické sci-fi adaptace Nadace od Apple TV+, jejíž další série se bude v tuzemsku opět natáčet. Dalším projektem, na který je třeba upozornit, je nejnovější dobové drama Nikolaje Arcela Bastard, které soutěží v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. I Arcelovo předchozí historické drama Královská aféra se natáčelo v České republice a získalo nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Ve filmu Bastard, který produkovala Louise Vesth ze společnosti Zentropa, známá ze spolupráce s dánským autorem Larsem von Trierem, hraje Mads Mikkelsen dánského vojáka a průzkumníka Ludviga Kahlena. Film vypráví skutečný příběh o Kahlenově průzkumu a kultivaci divokého dánského Jutska v polovině 17. století a o jeho misi přeměnit neúrodné vřesoviště ve zdroj bohatství.

České natáčení zaštítila, stejně jako třeba u Na západní frontě klid, společnost Sirena Film, se kterou režisér Arcel pracoval již na Královské aféře. Film Bastard se natáčel 16 dní v České republice a podílely se na něm místní filmaři, včetně vedoucích oddělení i pro natáčení v Německu a Dánsku, a také první asistent režie a kameramanský tým.

"Byli jsme rádi, že jsme se po více než 10 letech od naší spolupráce na Královské aféře mohli připojit k Nikolaji Arcelovi a podílet se na tomto projektu. Věřím, že Bastard bude podobně úspěšný film, což dokazuje její výběr do hlavní soutěže filmového festivalu v Benátkách," říká hlavní producent společnosti Sirena Film Pavel Müller.

Projekt Bastard získal filmové pobídky od Státního fondu kinematografie. Po světové premiéře v Benátkách zamíří film na Mezinárodní filmový festival v Torontu, kde se k němu připojí drama One Life, životopisný film o Nicholasi Wintonovi s Anthonym Hopkinsem a Helenou Bonham Carter v hlavních rolích, který se rovněž natáčel v České republice pod záštitou společnosti Sirena Film.