Bohdan Sláma je známý svými tragikomediemi ze života a hluboce lidskými příběhy, jimiž navazuje na tradici československé nové vlny. Po sametové revoluci patřil k nové generaci filmařů, která si získala mezinárodní uznání, a zároveň se silně prosadila na domácím trhu.

Slámův zásadní film Štěstí, který získal cenu za nejlepší film na MFF San Sebastián, stejně jako jeho Bába z ledu, se zaměřují na společenské outsidery, zkoumají vztahové krize v úzkých komunitách a život na periferii, v malých městech.

Střet patriarchů

Nedávno Sláma dokončil výrobu filmu Sucho. V tomto projektu, který natočil podle vlastního scénáře, se Sláma vrací na bukolický český venkov, kde tak často nachází své postavy.

Základem příběhu je konflikt mezi dvěma farmářskými rodinami. Bývalý IT manažer Josef (Martin Pechlát) vede ekofarmu. Opouští kariéru ve městě a společně se svou ženou Evou (Magdaléna Borová) a dětmi, včetně nejstarší, šestnáctileté Žofky (Dorota Šlajerová), se stěhuje na venkov. Na rozdíl od něj se Viktor (Marek Daniel), majitel zemědělské společnosti, která vedle sousedící Josefovy farmy pěstuje velké monokultury, zajímá hlavně o zisk a neprojevuje moc velký zájem o ochranu přírody.

„Josef opouští život ve městě a nutí svou rodinu k neobvyklému životnímu stylu uprostřed oázy divoké vegetace,“ říká režisér. Bohužel Josefův podnikatelský záměr nepřináší dostatečný výdělek k zajištění rodiny, takže hlavní tíhu rodinných financí musí nést jeho žena.

Mezitím se Viktor dostává pod tlak ze strany svého otce (Boleslav Polívka), který ho nepovažuje za dostatečně kompetentního k řízení rozsáhlého podniku a chce, aby ho prodal obřímu holdingu. Nejmladší muž ve Viktorově rodině, Míra (Tomáš Sean Pšenička), má na život jiný pohled. Dává přednost ekologickým zemědělským metodám, které používá jejich soused Josef, do jehož dcery se navíc shodou okolností zamiloval. Suché léto vrcholí a ve vesnici dochází pitná voda. Eva náhle onemocní a navzdory její tiché statečnosti musí nakonec zasáhnout její manžel a děti. Sláma říká: „Nemoc těla souvisí s nemocí krajiny, prožitek bolesti těla je prožitkem bolesti krajiny“.

 

Malé filmy na světové scéně

Bohdan Sláma se stal stálicí mezinárodního festivalového okruhu v roce 2001, když jeho celovečerní debut Divoké včely vyhrál Tiger Award na MFF Rotterdam a následně získal řadu dalších mezinárodních ocenění. Ještě více cen přinesl Slámovi jeho druhý projekt, Štěstí, který produkovala společnost Negativ v koprodukci s Pallas Filmem Karla Baumgartnera. Ze světové premiéry v San Sebastianu si odnesl nejen cenu za nejlepší film, ale také cenu za nejlepší ženský herecký výkon Anny Geislerové.

Na Slámově dalším filmu, Venkovský učitel, spolupracoval Negativ opět s francouzskými společnostmi Why Not Production a Pallas Film. Jako jedno z mála queer dramat, která vznikla v Česku, byl film vybrán do vedlejšího programu MFF Benátky, Giornate degli Autori. Slámův čtvrtý počin Čtyři slunce – příběh o snaze nezralého muže zachránit rodinný život a zabránit synovi, aby udělal stejné chyby jako on – měl premiéru na festivalu v Sundance.

Nové obzory

Režisérova novější tvorba se od jeho tradičních maloměstských dramat poněkud odchýlila. Ve svém pátém filmu, Bába z ledu, si vyzkoušel romantický žánr. Vedle ústřední dějové linie začínajícího románku mezi dvojicí postarších otužilců, se vedlejší zápletka filmu točí kolem konfliktů mezi rodiči a jejich potomky. Film byl vybrán do programu MFF Tribeca, kde získal cenu za nejlepší scénář.

Svým posledním dokončeným projektem, černobílým dramatem Krajina ve stínu, si tento zkušený režisér rozšířil svou filmografii o další žánr. Dobové drama zachycující skupinový mechanizmus vedoucí ke genocidě je kronikou konfliktů mezi Němci a Čechy během druhé světové války a po ní v malé vesnici na česko-rakouském pomezí.

Životní prostředí jako výraz emocionální naléhavosti

Zatímco ve filmu Bába z ledu starší generace učí tu střední, jak se stavět k životu a k lidem kolem sebe, v Suchu se situace obrací a nejmladší generace, generace Z, se snaží napravovat chyby svých rodičů.

  

Na společenskou a osobní angažovanost této generace – jak v domácím prostředí, tak ve vztahu k ekologii – poukazuje Sláma prostřednictvím postav Žofky a Míry. Zatímco se ti dva romanticky zaplétají do scénáře Romea a Julie, jejich otcové pokračují ve sporu o půdu, který symbolizuje patriarchální neschopnost přizpůsobit se měnícímu se světu.

„Při psaní scénáře jsem se obával, že by se můj příběh mohl stát jakousi ekologickou propagandou,“ řekl Sláma. „Chci co nejvíce pochopit obě strany konfliktu. Chci zkoumat pravdu a nevykládat svět podle ideologie. Chci, aby můj film pokládal otázky s velkou emocionální naléhavostí – a chci, aby Sucho vedlo k naději, kterou já vidím v existenci lásky a jejím neustálém pěstování."

Režisérův příběh je však, spíše než produktem ideologie, založen na pozorování světa. Slámovy filmy  nikdy nebyly motivovány politicky. I Krajina ve stínu zkoumá kolektivní jednání a vědomí jako historický fenomén a zaměřuje se na to, jak politické režimy ovlivňují chování skupiny.

Oceňovaná kinematografie

Sucho je už pátou spoluprací Negativu s tímto uznávaným českým režisérem. Hlavními producenty jsou opět Pavel Strnad a Petr Oukropec, stejně jako u filmů Bába z ledu, Čtyři slunce, Venkovský učitel a Štěstí.

Koproducenty filmu jsou slovenská Artileria, která spolupracovala i na filmu Bába z ledu, a německá 42film, která s Negativem koprodukovala drama Národní třída. Dalším koproducentem je Česká televize a projekt podpořil Státní fond kinematografie, MDM Mitteldeutsche Medienförderung, Slovenský audiovizuální fond a Jihomoravský filmový fond.

Hlavní natáčení probíhalo na podzim 2022 v Česku, několik natáčecích dnů proběhlo v Berlíně. Kameramanem filmu je uznávaný filmař Diviš Marek, který se Slámou spolupracuje již od jeho absolventského filmu Akáty bílé a byl hlavním kameramanem všech režisérových celovečerních projektů.

Hořkosladký venkov

Sláma vyzdvihuje Divišův styl natáčení, díky němuž se sama krajina stává jednou z postav filmu. Dodává, že díky barvě a formátu cinemascope „získává spojení postav s krajinou maximální hloubku".

Postprodukce bude pokračovat v první polovině roku 2023 a podle slov producenta Strnada bude film dokončen v létě 2023.

V tuzemských kinech bude Sucho uvedeno na podzim 2023. Českým distributorem je Bontonfilm, slovenským pak Asociace slovenských filmových klubů. O uvedení v německých kinech se jedná. Producenti rovněž jednají se zahraničními sales agenty, protože se očekává, že film bude stejně jako všechny předchozí Slámovy filmy objíždět festivaly.

Navzdory krizovým situacím, které film zachycuje, obsahuje Sucho i mnoho komických momentů a drsného venkovského humoru. Strnad poznamenává, že Sucho nejvíce připomíná Slámův kasově nejúspěšnější film Štěstí. Oba se vyznačují pro režiséra typickým hořkosladkým, lidským a realistickým přístupem k ožehavým tématům současnosti.