Ve zkratce – v českých kinech bodovaly podobně jako v minulých letech spíše komedie, romantické filmy a v neposlední řadě také pohádky. První příčku bere komedie z fotbalového prostředí Vyšehrad: Fylm s více než 690 tisíci diváky, následovaný pohádkou Tajemství staré bambitky 2 s více než 460 tisíci diváky a na třetí příčce se umístil historický velkofilm Jan Žižka s více než 350 tisíci diváky. Celkově bylo do kin nebo na festivalech uvedeno včetně minoritních koprodukcí 96 celovečerních českých filmů, což je výrazně více než v minulých letech, z části i s ohledem na řadu odložených premiér ze dvou předchozích pandemických let.

Jak si vedly české filmy v zahraničí

V zahraničí již tradičně zaujala naopak spíše dramata, dokumentární portréty a samozřejmě také česká animace pro děti i dospělé. Úspěšný rok na zahraničních festivalech zahájila v únoru pětinásobná česká účast na Berlinale, kde se představily a zahájily festivalovou pouť filmy Kdyby radši hořelo Adama Kolomana Rybanského, koprodukční Krásné bytosti Guðmundura Arnara Guðmundssona a animovaný krátký film Zuza v zahradách režisérky Lucie Sunkové. Do Berlína se také vrátili restaurovaní Skřivánci na niti Jiřího Menzela, kteří získali na festivalu v roce 1990 Zlatého medvěda, a svůj veleúspěšný rok na festivalu zahájil také režisér Michal Blaško, který v sekci Berlinale Series představil minisérii Podezření, a na tento úspěch pak navázal světovou premiérou svého celovečerního debutu Oběť na festivalu v Benátkách.

Na jaře pak bylo slyšet také o českém dokumentárním filmu. Na švýcarském festivalu Visions du Réel se představily hned dva celovečerní dokumenty ve světové premiéře – Kaprkód Lucie Králové v soutěži Burning Lights a Adam Ondra: Posunout hranice režisérů Jana Šimánka a Petra Záruby v Grand Angle. Na kanadském festivalu Hot Docs pak měly premiéru koprodukční Boylesque (r. Bogna Kowalczyk) a Kuciak: Vražda novináře (r. Matt Sarnecki) a v červnu se na britském Sheffield DocFestu představil film Pongo Calling v režii Tomáše Kratochvíla. Všechny zmíněné dokumentární filmy následně objely desítky dalších festivalů po celém světě.

Festival v Cannes hostil v soutěžní sekci Un Certain Regard světovou premiéru velmi aktuálního ukrajinského snímku Pohled motýla debutujícího režiséra Maksyma Nakonechnyiho vyrobeného v koprodukci s českou společností MasterFilm. V sekci Cannes Classics proběhla premiéra restaurované podoby Sedmikrásek Věry Chytilové a paralelní sekce Semaine de la Critique uvedla koprodukční krátký animovaný film Míry Josepha Pierce. Ten se následně objevil spolu se studentským filmem Elišky Kerbachové Na konec spirály a koprodukčním krátkým filmem pro děti Paolo’s Happiness v režii Manuela Schroedera a Thorstena Droeselera také v programu prestižního festivalu animovaných filmů v Annecy.

Karlovarský filmový festival poskytl novým českým filmům tradičně dost prostoru – v hlavní soutěži se představil film Slovo, oceněný cenou za režii Beaty Parkanové a cenou za herecký výkon Martina Fingera, Hranice lásky Tomasze Wińského, které si odnesly cenu FIPRESCI, a koprodukční Amerika v režii Ofira Raula Graizera. V nové soutěžní sekci Proxima pak dostaly prostor hraný film A pak přišla láska… (r. Šimon Holý) a dokument Zkouška umění režijního dua Adéla Komrzý a Tomáš Bojar, který si odnesl jak hlavní cenu této sekce, tak cenu FIPRESCI. V programu Future Frames pak Českou republiku reprezentoval Martin Kuba se svým absolventským krátkým filmem Vinland a mimo soutěž byly uvedeny tituly BANGER. Adama Sedláka a Velká premiéra Miroslava Krobota. A český film byl v roce 2022 vidět také na srpnovém festivalu v Locarnu, kde se ve světové premiéře představily hned tři snímky. Krátký experimentální film Asterión Francesca Montagnera byl uveden v sekci Pardi di domani, druhý celovečerní hraný film Terezy Nvotové Světlonoc pak ovládl sekci Cineasti del Presente, kde získal hlavní cenu Zlatého leoparda, a dokumentární Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové zářili v paralelní sekci Semaine de la critique.

Silný rok domácích titulů na zahraničních festivalech byl pak završen v září, během něhož byly k vidění české filmy ve světové premiéře na festivalech v Benátkách, Torontu a San Sebastianu. V benátské soutěžní sekci Orrizonti se představil již zmíněný celovečerní debut Michala Blaška Oběť a také koprodukční snímek Obzor (r. Mihai Mincan), v sekci Venice Immersive byl pak uveden VR film Tmání režiséra Ondřeje Moravce a v programu Venice Classics se objevil také klasický československý film Karla Kachyni Ucho. Pátým českým zářezem pak bylo pozvání filmu Běžná selhání v režii Cristiny Grosan do paralelní sekce Giornate degli Autori. Na navazující festival v Torontu pokračoval přímo z Benátek režisér Michal Blaško s filmem Oběť a o týden později měl světovou premiéru na festivalu v San Sebastianu dlouho očekáváný portrét hudebního skladatele Josefa Myslivečka Il Boemo režiséra Petra Václava, který byl následně členy České filmové a televizní akademie zvolen českým kandidátem na Oscara.

Během podzimu se BANGER. Adama Sedláka podíval do korejského Busanu, celovečerní animovaný snímek pro děti Websterovi ve filmu a krátký film Bábovka se objevily na prestižním festivalu Cinekid a hned čtyři české filmy se objevily v programu filmového festivalu ve Varšavě. Do hlavní soutěže byly pozvány snímky Betlémské světlo režiséra Jana Svěráka a Stínohra Petera Bebjaka. Dokumentární soutěž ovládla Jana Ševčíková se svým nejnovějším filmem Ti, kteří tancují ve tmě, za který si odnesla cenu za nejlepší dokument. V soutěži krátkých filmů pak porotu zaujal film studenta FAMU Piotra Jasińskiho Všechno v pořádku, brambory na řádku, který byl oceněn cenou pro nejlepší krátký film. Také na festivalu v Tallinnu, posledním z „áčkových“ festivalů v roce 2022, byla česká kinematografie přítomná skrze tři slovensko-české koprodukce – Plastic Symphony Juraje Lehotského v Hlavní soutěži, Zešílet režisérky Zuzany Piussi v Soutěži prvních filmů a Služka Mariany Čengel Solčanské v sekci Critics‘ Picks.

Českou radost, soutěžní sekci českých filmů na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kde je česká kinematografie zastoupena tradičně hojně, vyhrál snímek Kaprkód režisérky Lucie Králové, zvláštní uznání poroty pak obdrželi Návštěvníci Veroniky Liškové. Českým zástupcem na prestižním dokumentárním festivalu IDFA v nizozemském Amsterdamu pak byla Zkouška umění Adély Komrzý a Tomáše Bojara.

České kinematografii věnovalo v roce 2022 také několik festivalů celou přehledovou sekci. V březnu to byl festival Anima Brusel, který uvedl několik pásem krátkých studentských a dětských animovaných snímků a celovečerní animované filmy posledních let, na konci května pak dostal prostor na festivalu v Krakově český dokumentární film posledních let, stejně jako v srpnu na Makedoxu. U příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie dostala česká kinematografie zvláštní prostor také na lucemburském CinEastu a v bruselském BOZARu, kde se promítal například Zátopek, Krajina ve stínu nebo Havel.

Některé české tituly uspěly také v prodejích do zahraničí. Hranice lásky budou k vidění v Německu (Meteor Films), USA (Strand Releasing), v Koreji (Scene and Sound), na Taiwanu (Sky Entertainment) a v Japonsku (AT Entertainment). Film Il Boemo se podařilo prodat do tak významných teritorií jako je Francie (Nour Film), Španělsko (Filmin) a Itálie (Cloud Nine) a Světlonoc uvidí diváci v distribuci v USA (Breaking Glass Pictures) a také v Neměcku (Busch Media). Také Oběť by měla být k vidění ve Španělsku (Inopia Film) a Kdyby radši hořelo na Ukrajině (KISFF FILMS).

Nominace a ceny

Dva české animované celovečerní filmy vyrobené ve francouzské koprodukci Myši patří do nebe a Přes hranici se probojovaly do nominací na francouzské ceny César. Ceny české filmové kritiky v roce 2022 ovládl film Okupace se čtyřmi soškami, na Českém lvu naopak bodoval Zátopek s osmi oceněními, Okupace získala tři ceny. Jak u kritiků, tak u akademiků zvítězil v dokumentární kategorii film Jednotka intenzivního života režisérky Adély Komrzý, a podobně to bylo také s Myši patří do nebe režijního dua Denisa Grimmová a Jan Bubeníček, který ocenili kritici v kategorii Audiovizuální počin a akademici v kategorii Nejlepší animovaný film. Na Evropské filmové ceny, udělované pravidelně na konci kalendářního roku, získaly nominace dva české filmy. Krátký animovaný dokument Milý tati režisérky a animátorky Diany Cam Van Nguyen se dostal do pětice nominovaných v kategorii krátký film a celovečerní koprodukční snímek Petera Kerekese 107 matek získal nominaci v kategorii Objev roku.

Připravované filmy, které zaujaly v zahraničí

Také celá řada připravovaných filmů a seriálů na sebe v zahraničí upozornila. V lednu představila Marie Dvořáková s producenty ze společnosti Evolution Films na koprodukčním trhu When East Meets West v italském Terstu svůj chystaný portrét fotografky Marie Tomanové Svět mezi námi. Na prestižní Berlinale Co-production Market byl vybrán nový projekt Agnieszky Holland a producentky Šárky Cimbalové (Marlene Film Production) FRANZ a projekt Ivana Ostrochovského Pramen vyvíjený v koprodukci s českou společností Negativ. Na souběžně probíhajícím Berlinale Series Marketu pak představili režisér Olmo Omerzu a producent Radovan Síbrt (PINK) projekt chystaného seriálu The Attachment Theory.

Prestižního programu L’Atelier probíhajícího v rámci festivalu v Cannes se v roce 2022 zúčastnili Petr Kazda a Tomáš Weinreb se svým chystaným třetím celovečerním filmem Les vyvíjeným ve společnosti nutprodukce a Vladimír Lhoták, který stál za veleúspěšným animovaným filmem Myši patří do nebe, byl vybrán k účasti v networkingovém programu Producers on the Move, který taktéž probíhá během MFF v Cannes. Na o několik měsíců odloženém koprodukčním trhu Sofia Meetings v červnu pak představili své připravované projekty Beata Parkanová (Křik jako nádherná píseň), Šimon Holý (Chica Checa) a Tereza Nvotová (Otec). Přítomní filmoví profesionálové pak měli možnost vidět také první ukázku z nového filmu Michala Hogenauera V korunách stromů je klid vráběného v produkci Sirius Film Manual a účastníci prezentace Works in Progess v Karlových Varech zhlédli několik scén z dalšího dokončovaného filmu, celovečerního debutu Brutální vedro Alberta Hospodářského. Beata Parkanová se pak s producentem Ondřejem Zachem v listopadu objevila se svým dalším projektem Černá krev také na koprodukčním trhu Connecting Cottbus a film Petra Slavíka Tancuj Matyldo, který by měl být dokončen v letošním roce, byl představen spolu s ukázkou během Works in Progres na festivalu v Tallinnu.

Na francouzském Cartoon Movie dostalo prostor hned několik českých celovečerních animovaných projektů – Rosentaal (r. Miroslav Krobot) a Diplodokus (r. Wojciech Wawszyczyk), které jsou ve vývoji, a Tonda, Slávka a Génius (r. Filip Pošivač) a Život k sežrání (r. Kristina Dufková), jejichž dokončení se pomalu blíží. Program Mifa Picthes při festivalu v Annecy představil gruzínsko-český celovečerní projekt Igi, který vyvíjí producentka Šárka Cimbalová (Marlene Film Production).

Na prestižním koprodukčním fóru m:brane ve švédském Malmö zaměřeném na současnou tvorbu pro děti hledal partnery producent Martin Jůza ze společnosti Krutart pro seriál Dinobajky, režisér Pavel Ruzyak pro Film Petry a producentka Zuzana Kučerová ze společnosti Frame Films pro krátký film Jana Těšitele Dakar Sistaz. Polského Kids Kino Industry se pak účastnila GameGirl režisérky Mariny Andree Škop a producentky Julietty Sichel (8Heads Production).

I v oblasti krátkého a dokumentárního filmu se máme na co těšit. Na European Short Pitch dostaly prostor projekty Hun Tun (r. Magdalena Hejzlarová) a Mořská sůl (r. Leila Basma), který byl následně spolu s projektem Electra Darii Kashcheevy (nominace na Oscara za film Dcera v roce 2020) představen odbornému publiku v rámci programu Cannes Court Métrage. Na MFDF Jihlava 2022 uvedený celovečerní film Robina Kvapila More Miko byl v březnu představen v rámci Docs in Progress, programu probíhajícího při dokumentárním festivalu v řecké Soluni, a oceněn odbornou porotou cenou Music and Sound Services Award. Na listopadovém IDFA Foru pak byl prezentován nový dokument Filipa Remundy Obnažené vztahy a další VR projekt Ondřeje Moravce Fresh Memories, jehož první část nazvaná The Look míří na festival SXSW 2023.

Klíčová podpora a dokončované filmy

V roce 2022 získaly celkem čtyři připravované celovečerní filmy podporu z fondu Eurimages, která je klíčová pro úspěšné zafinancování projektu a jeho výrobu. Jedná se o hrané snímky Konec světa, který připravuje režisér Ivan Zachariáš a produkční společnost LUMINAR Film, již výše zmíněný Pramen, který natočil Ivan Ostrochovský v české koprodukci společnosti Negativ, a animované filmy Křišťáloví únosci v režii Arsena Antona Ostojiće vyráběný v produkci Alkay Animation Prague a Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové.

V loňském roce také proběhlo natáčení celé řady dlouho očekávaných titulů, které by diváci mohli letos vidět v kinech nebo na festivalech. Jedná se například o adaptaci knihy Jáchyma Topola Citlivý člověk v režii debutujícího Tomáše Kleina, dokumentární portrét švédského politika Blix Not Bombs v režii Grety Stocklassy, příběh vraždícího páru Manželé Stodolovi režírovaného Petrem Hátlem, Nikdo mě nemá rád režijního dua Petr Kazda a Tomáš Weinreb, kteří zaujali debutem Já, Olga Hepnarová, nebo mysteriózní detektivka Úsvit Matěje Chlupáčka. Na svém novém filmu Sucho pracuje také Bohdan Sláma, Tomáš Mašín na podzim dotočil dlouho očekávaný snímek Bratři o kontroverzním příběhu bratrů Mašínů, kteří se prostříleli za ostře střeženou státní hranici Československa v 50. letech, a do kin by se v roce 2023 měl vrátit také známý dokumentarista Vít Klusák, který natočil se svojí manželkou Marikou Pecháčkovou film Velké nic, reflektující nedávnou pandemii COVID 19.